Součástí Rámcových vzdělávacích programů vydaných ministerstvem školství jsou i témata LGBT+. Mluvčí resortu Tereza Fojtová pro CNN Prima NEWS uvedla, že tento okruh se týká problematiky nerovnosti práv, takže do vzdělávacího procesu patří. Zda se témata objeví v osnovách, rozhodují samotní pedagogové, zdůraznil mluvčí Národního pedagogického institutu Radek Melichar. Fojtová mimo jiné připomněla, že pokud rodičům vadí konkrétní obsah výuky, není možné žáka přímo uvolnit z hodin na základě žádosti.
Fojtová sdělila, že téma LGBT se v historickém kontextu úzce váže na otázku nerovnosti práv některých skupin, tudíž do vzdělávání patří. Podložila to například výstupem vzdělávacího programu Výchova k občanství, podle kterého by měl žák objasnit „potřebu tolerance ve společnosti“ nebo být schopný respektovat „kulturní zvláštnosti i odlišné názory, zájmy, způsoby chování a myšlení lidí“.
K TÉMATU: Místo pětek slovní hodnocení? Dává mi to smysl. Motivace známkou je mýtus, říká ředitel školy
Zmínila i jeden z hlavních bodů mediální výchovy, který má žáky vést k „citlivosti vůči předsudkům a zjednodušujícím soudům o společnosti (zejména o menšinách) i jednotlivci". Smyslem zařazení podle mluvčí je, aby se studenti seznámili s tím, že „sociální, resp. genderový řád byl historicky utvářen a udržován skrze instituce a výchovu“, což mohlo vést k diskriminaci.
„Tento přístup je v souladu s mezinárodními trendy v historickém výzkumu a didaktice dějepisu,“ doplnila Fojtová pro CNN Prima NEWS.
Spojení pro lepší budoucnost: Praha 9 a Daramis společně staví školu pro nové generace
Městská část Praha 9 se těší na nové školské zařízení, které vznikne v Hrdlořezích díky spolupráci se společností Daramis. Tento projekt poskytne místním rodinám moderní základní a mateřskou školu v sousedství nově vybudovaného obytného komplexu Zelené město Heights. Společnost Daramis darovala městu pozemek o rozloze 10 000 m², a tím umožnila výstavbu školního objektu, který by měl první žáky přivítat již v září 2026.
Někteří rodiče však v poslední době vyjádřili nesouhlas s tím, aby se jejich potomci účastnili výuky, jejíž součástí jsou i tyto otázky. Žádosti o vyjmutí studenta z daných hodin definuje ministerstvo jako nesouhlas zákonného zástupce s obsahem vzdělávání.
„Pokud zákonný zástupce žádá o uvolnění a priori z jakékoli výuky s nějakou tematikou (např. teorie genderu), není takové uvolnění dle názoru MŠMT možné,“ objasnila mluvčí. Ředitel školy může poté zákonnému zástupci, který požádá o vyjmutí žáka z výuky daných témat, pouze vysvětlit stanovisko školy, respektive ministerstva, společně s povinností žáka účastnit se výuky.
„Pokud se student vyučování zúčastní, věc se dále neřeší,“ uvedla Fojtová s tím, že jestliže je žák z výuky řádně omluven, téma se dodatečně doučí.
Proti LGBT tématice ve školách se často ohrazují v Poslanecké sněmovně poslanci opoziční SPD. Například poslanec Radek Koten se proti úpravám školních materiálů často ohrazuje a tvrdí, že jde o „indoktrinaci“ podporovanou neziskovými organizacemi.
Melichar: Zařazení témat záleží na školách
LGBT tematika je součástí Rámcových vzdělávacích programů (RVP), které vydává ministerstvo školství, připomněl Melichar. „V RVP jsou tyto konkrétní otázky specifikované, škola si je odtud převezme a zařadí je do výuky,“ sdělil.
Poté je již na jednotlivých pedagogických sborech, jak s těmito tématy naloží. Podněty ze strany rodičů, kteří nesouhlasí s obsahem, který je prezentován jejich dětem, má na starosti Česká školní inspekce. Ta vydává pravidelně výroční zprávu, jejíž součástí jsou i tyto otázky.
„Daná problematika je především o toleranci a o přijímání jinakosti. Týká se to i otázek historie, v níž jsou také zohledněny role a gender,“ přiblížil Melichar. RVP podle něj projdou dalšími revizemi. „Tematika LGBT nebude více závazná, ale spíše více reflektována. Jde o součást společenské reality, kterou tyto programy zákonitě odráží,“ zakončil Melichar.
VIDEO: Čtrnáctiletá Karolína se pokusila oběsit, podle matky kvůli šikaně
Ke struktuře vzdělávacích programů jednotlivých škol se vyjadřuje školská rada, jejíž součástí jsou právě rodiče. Touto cestou se mohou k obsahu v hodinách vyjádřit, připomněla Fojtová. „Ze školského zákona i z názoru Nejvyššího správního soudu vyplývá, že filozofických, náboženských či světonázorových hodnot se ve větší či menší míře dotýká celá řada vyučovaných témat, takže není možné z tohoto důvodu vylučovat žáka z obsahu vzdělávání,“ potvrdila.
Poznamenala také, že nesouhlas rodičů s vyučovanými tématy „není důvodem k nedocházení žáka do školy“, a dodala, že podávání informací v kontextu témat, které jsou v souladu s RVP, nelze „zaměňovat za vnucování ideologie či konkrétních postojů“.
Metodiky o LGBT si učitelé chválí, hlásí tvůrci
Na metodiky pro učitele týkající se LGBT témat má organizace Konsent, jež je připravuje, dobré ohlasy. „Často je používají, zaznamenáváme poptávku po dalších. Dostávají se k nám i jiné než školní instituce, třeba dětské domovy,“ sdělila pro CNN Prima NEWS její mluvčí Daniela Magyar.
Státní hymna jinak a žádný cordon bleu? Nové kroky slovenské ministryně šokují i spojence
Slovenská ministryně kultury Martina Šimkovičová (za SNS) pokračuje v kontroverzních a pro někoho v poněkud zvláštních krocích. Nově totiž oznámila záměr změnit státní hymnu Slovenska, k čemuž si už rovnou vybrala i dirigenta. Aby toho nebylo málo, Šimkovičová se vydala do války i proti cizím jazykům na Slovensku. Chce třeba vymazat slova cizích jazyků z běžného života, což by mělo znamenat třeba značné úpravy restauračních meníček. Takové věci překvapují dokonce i její spojence a mnozí se staví proti.
Zmínila také, že pochvalné reakce přicházejí nejen z větších měst, ale i z regionů nebo takzvaně vyloučených oblastí. „Máme reference ze škol, které navštěvují převážně děti ze sociálně znevýhodněného prostředí. Učitelé i zde metodiky využívají,“ přiblížila s tím, že organizace se zaměřuje hlavně na pozitivní dopady.
„Nechceme hanit ty, kteří s obsahem nesouhlasí. Spíše se chceme naopak zaměřit na to, co může tato osvěta přinést společnosti,“ dodala Magyar. Metodiky se zaměřují především na to, jak žákům představit a vysvětlit pojmy jako genderová identita, cisgender nebo transgender v kontextu společenské diskuze. Podle dokumentu si děti mimo jiné začínají uvědomovat toto vlastní kritérium mezi třetím a pátým rokem.
Jochové vadí neujasněnost pojmů
Možnosti výuky této tematiky však odmítá předsedkyně organizace Aliance pro rodinu Jana Jochová. „Na revizích RVP kritizujeme kvůli řadě věcí. Vadí nám mimo jiné bezobsažnost a frázovitost výstupů,“ vysvětlila. Trnem v oku je členům například nejasnost termínu well-being, který má představovat celkovou duševní pohodu.
„Každý si představí, co chce. Do tohoto prostředí snadněji vstoupí nejrůznější spolky s výukovými materiály. Na celé věci nám ale vadí mnoho dalších věcí,“ uvedla předsedkyně pro CNN Prima NEWS. „Otevírá to brány všemožným ideologickým pojetím, což se nám nelíbí,“ dodala.
Rodiče podle Jochové mají požadovat po školách informace, kdo bude realizovat programovou náplň a co přesně bude její součástí.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Pražští gymnazisté vykřikovali nacistická hesla. Škola je potrestala oprávněně, rozhodla inspekce
