Lidé nestačí do zimy vysušit domy. Pomoc při povodních slábne
Lidé v zatopených oblastech hrají s přicházející zimou o čas. Potřebují co nejrychleji vysušit své domy. Jinak hrozí, že zdi začnou praskat. Problémem jsou ale i plísně. Ovšem ne každý může vysoušet – Lubomír Svrček z Písečné se ani měsíc po povodních domů nedostal.
Mnoho lidí ale stále zůstává bez proudu. Pokud nemají elektrocentrálu, tak nemohou své domy vysoušet a nechávají je opuštěné. Zimu s obavami o rodný dům vyhlíží i Lubomír Svrček z Písečné. „Tady jsem se narodil, 58 let tu žiju,“ vyprávěl. Do domu téměř měsíc nevkročil, kvůli rozpadlé verandě měl zákaz vstupu. Co šlo, zkoušel prý vynést oknem. Z velkého dvougeneračního domu, kde žil ještě s dcerou, zeťem a manželkou, se už jen s chotí a psem přestěhoval do nájmu 1+1.
ČTĚTE TAKÉ: Sudy piva v blátě aneb Zkáza desítek hospod ve Slezsku. Po EET a covidu přišla voda
Kvůli zakázanému vstupu ještě nemohl ani začít vysoušet. Teprve až nyní, více než měsíc od povodní, začne s vyklízením. „Praskliny, které tady teď jsou, tu nikdy nebyly. Přes základy je to popraskané, uvnitř to začalo praskat,“ uvedl Svrček s tím, že vůbec netuší, co bude dál.
Řada moravských polí je stále pod vodou. Nové jahody jsou kompletně zrušené, běduje majitelka
Měsíc po devastujících povodních stále stojí na části polí na Moravě voda. Zaplavila například oblíbenou jahodovou plantáž zemědělců ze Skrbeně nedaleko Olomouce. Stojatá voda je však příležitostí pro ornitology. Vzniklé laguny totiž lákají ptáky táhnoucí na jih, které běžně téměř nelze zahlédnout. Nadšenci tak číhali například na vzácné bahňáky z Arktidy.
Vyhráno nicméně nemají ani ti, kteří už s vysoušením začali. „Tady je plíseň, protože nestíhám vysoušet. Tady se topí nejméně, na druhé straně je klimatizace a fouká tam vzduch,“ popisoval stav domu Vojtěch Hraško z Mikulovic. Hraškovým jde elektřina pátým dnem, a tak se snaží domek postavený hlavně ze sádrokartonu zachránit. Chlad, vlhko a nevětrání jsou podmínky ideální pro plísně, a to je to, s čím lidé v zatopených oblastech budou bojovat celou zimu.
Věra Suchá z Mikulovic může pracovat z domova, a tak zachraňuje rodinný dům po povodních od rána do noci. „Ráno vstanu po páté a musím vylít vodu z vysoušečů, protože jedou přes noc a naplní se. Zatopím a jdu pracovat. Mezitím ale zase vysouším a vylévám a pořád dokola,“ popsala pro CNN Prima NEWS Suchá.
Zájem dobrovolníků opadá
Na pomoci zasaženým oblastem měli lví podíl také dobrovolníci, které místní nesmírně oceňují. Bez nich by jim práce odsýpala mnohem pomaleji. Například parta kamarádů z Kladenska původně chtěla vyrazit na Kokořínsko. Skončili ale v České Vsi. „Spíme v církevní budově v Jeseníku. Ráno nás poslali na obec, starosta nás rozhodil a chodíme pomáhat lidem,“ nechal se slyšet dobrovolník Jan Šulc.
Jenže s postupujícím časem počty dobrovolníků klesají. „Dobrovolníků hodně ubývá, přes týden jich je velmi málo, občas i přes víkend. Například tento víkend je nejslabší za celou dobu, protože tu máme pár dobrovolníků a práce je ještě na několik měsíců,“ potvrdil starosta České Vsi Petr Mudra. „Zájem totálně opadl. Stalo se nám minulý týden, že od pondělí do čtvrtka nepřijel vůbec nikdo,“ dodal koordinátor dobrovolníků Roman Michálek.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Povodeň mohla odkrýt válečné bomby, varuje expert. Smrtící munice je i pár centimetrů pod zemí
