Poslanci v prvním čtení schválili kurzarbeit
Má pomoci překonat nejhorší časy, než se přežene krize, prohlásila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ve středu ráno ve Sněmovně. Řeč je o kurzarbeitu, jehož zavedení prošlo prvním čtením ve Sněmovně. Opozice má k předloze hodně výtek a pozměňovacích návrhů, premiér Andrej Babiš (ANO) už uznal, že se návrh úplně nepovedl.
„To, co je dnes předkládáno, je kompromis. Návrh má podpořit práci. Zaměstnanci sice přijdou o část příjmů, ale zajistí si místo. Cílem je překonat nejhorší časy, až se krize přežene,“ prohlásila ve Sněmovně šéfka státní kasy Schillerová.
Návrh prvním čtením prošel. TOP 09 navrhovala vrátit předlohu vládě k přepracování, s tím však Sněmovna nesouhlasila. V dolní komoře ale ještě dozná změn.
Kurzarbeit znamená, že zaměstnanci budou mít během ekonomické krize zkrácenou práci a část mzdy jim nahradí stát. Firma zaplatí lidem za odpracované hodiny, stát poskytne část výdělku za neodpracovaný čas.
Návrh se nepovedl, nikdo není spokojený.
Opozice se zavedením kurzarbeitu souhlasí, kritizuje však podobu návrhu. „Byl šitý horkou jehlou,“ konstatovala předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
Do předlohy se v pondělí obul i premiér Andrej Babiš (ANO). „Návrh se nepovedl, nikdo není spokojený,“ řekl.
„Kdyby toto konstatovala opozice, tak by to bylo normální. Ale že to konstatuje premiér, jehož vláda návrh schválila, je s podivem,“ glosovala to poslankyně hnutí STAN Věra Kovářová. Podobně si rýpnul šéf ODS Petr Fiala. „To není dobrá vizitka pro vládu – připravovali to pět měsíců,“ prohlásil.
Listopad se nestíhá
Kurzarbeit by se měl zavést podle vládního návrhu od listopadu, což se zřejmě nestihne. Navázal by na dočasný program Antivirus, který byl zaveden kvůli epidemii nového koronaviru.
Podle novely by přesné podmínky nastavila vláda ve svém nařízení po projednání s tripartitou. Stanovila by region, odvětví, rozsah zkrácené práce i dobu, po kterou by část mzdy vyplácel stát. Pracovník by doma mohl zůstat až čtyři dny v týdnu. Dostával by za neodpracované hodiny 70 procent čistého, nejvýš ale do celostátní průměrné mzdy.
Podpora by se mohla vyplácet maximálně rok. Získat by ji mohli zaměstnanci se smlouvou na dobu neurčitou, kteří jsou v podniku alespoň čtvrt roku. Státní příspěvek by se jim zahrnul do příjmu, dlužníkům by se z něj strhávalo a zohledňoval by se při vyplácení dávek.
Piráti předkládají dva pozměňovací návrhy a doprovodné usnesení. Chtějí, aby byl strop 1,5násobek průměrné mzdy, ale pouze na dva měsíce. „Takto vysoká možnost podpory by měla být krátkodobá,“ řekla první místopředsedkyně strany Olga Richterová. Celková doba podpory by se podle ní měla zkrátit na půl roku. V doprovodném usnesení chtějí Piráti zavázat vládu, aby fungování kurzarbeitu čtvrtletně vyhodnocovala a předkládala informace Poslanecké sněmovně.
ODS má 12 pozměňovacích návrhů
Občanští demokraté mají připravených zhruba 12 pozměňovacích návrhů. Chtějí například, aby náhradu mzdy stát vyplácel jen firmám, které zajistí práci pro zaměstnance na víc než jeden den v týdnu, jak předpokládá vládní předloha. Zaměstnavatelům plánují ulevit tím, že by pojištění platil za zaměstnance na kurzarbeitu stát. Podle předsedy sněmovního klubu ODS Zbyňka Stanjury by bylo nejlepší, kdyby poslanci došli po jednání v prvním čtení zákona k principům, které by vládní legislativci do návrhu zákona dopracovali.
Lidovci podporují zvýšení maximální podpory na 1,5násobek průměrné mzdy. Pracovníci by podle nich měli dostávat za neodpracované hodiny 70 procent hrubého, nikoli čistého. Vláda podle předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky může do schválení novely prodloužit podpůrný program Antivirus, nebo pozměňovacím návrhem zavést zpětnou platnost kurzarbeitu i při jeho schválení ke konci roku.
Hnutí SPD chce do podpory zahrnout i pracovníky se smlouvou na dobu určitou, z návrhu zároveň chce odstranit podmínku na odpracovanou dobu minimálně tří měsíců u stávajícího zaměstnavatele. Také SPD se nebrání prodloužení programu Antivirus.
