Muž v karanténě Zdroj: Profimedia.cz
Prezident Miloš Zeman podepsal obnovení krizového ošetřovného kvůli koronaviru. Bude činit 80 procent redukovaného základu výdělku, vypláceno bude zpětně od listopadu. Zeman podepsal také návrh, aby lidé, kteří se ocitli v karanténě nebo izolaci kvůli koronaviru, dostávali denně příspěvek až 370 korun. A podnikatelé či lidé pracující na dohodu budou moci žádat o kompenzace.
Příspěvek k nemocenské, tedy k náhradě mzdy či platu, má být podle sněmovních úprav vyplacen těm, kteří se do koronavirové karantény dostali od konce letošního listopadu do konce února příštího roku.
Hygiena se žákům ozývá ve chvíli, kdy se vrací z karantény. Je to katastrofa, říká Gazdík
Hygienické stanice se mnohdy ozvou žákům až ve chvíli, kdy se už vrací do školy po karanténě. Takhle se s pandemií nedá bojovat, je to katastrofální, hodnotí současný stav poslanec hnutí STAN a budoucí ministr školství Petr Gazdík. Rovněž ho mrzí, že už se nestihnou prodloužit vánoční prázdniny a že vláda v demisi není nakloněna k dodatečnému testování dětí ještě před svátky. V pořadu Nový den dodal, že s končícím šéfem resortu školství Robertem Plagou (za ANO) má v plánu po nástupu nového kabinetu spolupracovat.
Bonus má podle vlády pomoci zabránit propadu příjmů lidí v karanténě a motivovat je k tomu, aby po setkání s nakaženými koronavirem zůstávali v karanténě a nemoc dál nešířili.
Dosluhující vláda ANO a ČSSD navrhovala, aby bonus zpětně dostali i ti, kdo se do karantény či izolace dostali od počátku letošního listopadu, přičemž zákon měl platit až do konce června příštího roku. Dolní komora ale platnost opatření zkrátila. Pro byli i poslanci ANO, na rozdíl od zástupců SPD, kteří se hlasování zdrželi.
Příspěvek k náhradě mzdy či platu se už vyplácel od března do konce června. Bonus nepodléhá dani z příjmů ani exekuci a nezapočítává se do příjmů pro výpočet sociálních dávek. Končící ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) uvedla, že tzv. izolačku v předchozím jarním koronavirovém období čerpalo 363 000 lidí.
K náhradě 60 procent redukovaného příjmu se má podle předlohy platit nejvýše 370 korun na den až 14 dnů. Celkem s tímto bonusem by ale lidé neměli pobírat víc než 90 procent svého průměrného výdělku. Peníze v prvních 14 dnech posílá zaměstnavatel. Výdaje na příspěvek by si pak odečetl ze sociálních odvodů.
Kdo dosáhne na krizové ošetřovné?
Při zavření škol nebo tříd kvůli epidemii koronaviru budou pečující dostávat ošetřovné opět po celou dobu karantény. Podpora navíc obecně vzroste o třetinu na 80 procent redukovaného základu výdělku. Vyplácet se bude zpětně od začátku listopadu, rozhodla horní komora.
Pandemický zákon je v pořádku, rozhodl soud. Zrušil pouze část o náhradě škod
Ústavní soud ve středu na návrh 22 senátorů za STAN, Piráty a ODS zrušil část paragrafu o způsobu náhrady škod způsobených pandemickými opatřeními. Náhradu podnikatelům stát po zásahu Ústavního soudu nemůže snížit o výši „návratných finančních výpomocí“, může je ale nadále snížit o výši dotací a jiných podpor. Škoda musí být prokazatelná a podnikatel musí prokázat, že jí nebylo možné zabránit.
Ošetřovné se podle dosavadních pravidel vyplácí rodičům na školáky většinou devět dnů. Podpora činí 60 procent redukovaného základu výdělku. Zvýšení částky má podle ministerstva práce a sociálních věcí přispět k tomu, aby rodiny nezůstaly při uzavření škol nebo tříd bez peněz.
Předloha předpokládá, že denní dávka nebude nižší než 400 korun při plném úvazku, při kratším se úměrně snižuje. Ošetřovné se neposkytuje za dny prázdnin či ředitelského volna. K žádosti nebude potřebné potvrzení školského zařízení o uzavření, postačí čestné prohlášení.
Dávka se vztáhne i na případy, kdy je dítěti nařízena karanténa. Pobírat ji budou rovněž lidé, kteří se starají po případném nařízeném uzavření stacionářů a dalších sociálních služeb o handicapované blízké. Vedle zaměstnanců budou mít na peníze nárok za určitých podmínek také lidé pracující na dohody o provedení práce nebo o pracovní činnosti.
Návrh podpořilo 68 ze 73 přítomných senátorů. Proti se postavil lidovec Jiří Čunek, který se mimo jiné obával zneužívání dávky.
Dnes je jiná situace. Slevuje Skopeček ze slibů budoucí vlády ušetřit 80 miliard?
V Česku nadále panuje velmi nepříznivá epidemická situace. Mezi odborníky i politiky se tak čím dál více mluví o dalších restrikcích, které by pomohly zabránit zahlcení nemocničních kapacit. Místopředseda Sněmovny a ekonomický expert ODS Jan Skopeček v duchu těchto skutečností už naznačil, že plán budoucí vládní koalice sestavit nový státní rozpočet na příští rok se schodkem do 300 miliard korun nemusí být reálný.
Sněmovna ve vládní předloze rozšířila na návrh skupiny poslanců ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Pirátů a STAN okruh pečujících lidí s nárokem na podporu, u nichž se nevyžaduje soužití s ošetřovaným příbuzným v jedné domácnosti. V případě školáků půjde zejména o péči prarodičů o vnoučata. Prakticky jde o dřívější zavedení pravidel, která měla podle starší novely o nemocenském pojištění platit od ledna příštího roku.
Příspěvek pro podnikatele
Senát schválil i zákon o kompenzačním bonusu. Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a společníci malých společností s ručením omezeným budou moci požádat o příspěvek až 1000 korun denně jako kompenzaci za dopady opatření kvůli epidemii koronaviru. O příspěvek 500 korun denně budou moci žádat i lidé pracující na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, takzvaní dohodáři. Kompenzační bonus bylo možné využívat už dříve, stát ho poprvé spustil loni na jaře.
Horní komora předlohu přijala beze změn ve sněmovní verzi. Dolní komora umožnila, aby podnikatelé čerpali bonus spolu s dalšími covidovými programy. Jde především o programy Covid 21 a Covid Nepokryté náklady. Podle původního návrhu končící vlády ANO a ČSSD byl možný souběh jen s programem Antivirus.
Malou společností s ručením omezeným bude společnost s nejvýše dvěma společníky – fyzickými osobami nebo společníky, kteří jsou členy jedné rodiny. Podpora je zaměřena na firmy a podnikatele, u kterých klesly v rozhodném období tržby o 30 a více procent. O bonus budou moci na základě schváleného pozměňovacího návrhu žádat také podnikatelé, kteří zahájili podnikání mezi letošním 1. srpnem a 22. listopadem.
