Rozhovor s Petrem Zahradníkem
Inflace se do normálu dostane nejdříve v roce 2023. České domácnosti ale zdražování zvládnou. Budou muset utrácet méně za zbytečnosti, aby jim zbylo více na energie nebo bydlení. Vláda musí provést výdajový audit, aby věděla, kde má ve státním rozpočtu škrtat. „Mohla by tak uspořit až 180 miliard korun,“ poradil kabinetu v rozhovoru pro CNN Prima NEWS ekonom Petr Zahradník.
Hospodářství České republiky by se v letošním roce mělo zvětšit o 3,1 procenta, ceny pak stoupnou o 8,5 procenta. Vyplývá to z aktuální makroekonomické predikce ministerstva financí. „Růst kolem tří procent není špatný, ale Česká republika nevyužila úplně možností, které se jí nabízely z hlediska financování národních plánů obnovy. Česko před covidem udělalo solidní konvergenční krok směrem k průměru Evropské unie, ale obávám se, že covid může být tou křižovatkou, která ji trošku zastaví,“ řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Petr Zahradník.
Podle něho se už dvě třetiny členských zemí Evropské unie stihly na přelomu let 2021 a 2022 ekonomicky vrátit na předpandemickou úroveň. „Česká republika mezi ně nepatří a slibované proinvestování se z covidu zatím není na pořadu dne,“ dodal Zahradník. Ambice dosáhnout do roku 2025 průměru Evropské unie v úrovni hrubého domácího produktu na osobu je prý ohrožena.
Mzdy inflaci vykompenzují
Vláda by v tomto ohledu měla podle Petra Zahradníka přidat. A na první pohled by paradoxně mohla investicemi přispět ke stlačení inflace. K tomu by došlo v případě, že investice povedou ke zvýšení efektivity a produkčních možností země.
„Nejde jen o veřejné investice, ale i o ty soukromé. Myslím si, že ty takzvané smart investice mohou v delším období přispívat k tomu, že inflace nebude tak vysoká, jaká v současné době je,“ řekl ekonom. Zahradník rovněž připomněl jiný proinflační faktor, kterým je přechod na zelenou energetiku.
Inflace však bude podle Zahradníka v dalších měsících postupně slábnout a ze současných úrovní klesat. Do koridoru mezi 1 a 3 procenty, na který cílí Česká národní banka, se však vrátí spíše až v roce 2023. „Myslím si, že budeme rádi,“ dodal Petr Zahradník. Ještě za letošní leden a únor ale musíme počítat s inflací kolem deseti procent. Pak se již začnou projevovat také opatření České národní banky, která zpřísňuje měnovou politiku už od loňského června.
Nezvykle vysoké zdražování se však do kupní síly českých domácností nemusí promítnout nikterak drasticky. Zaměstnavatelé totiž budou počítat s tím, že bude nutné inflaci do růstu výdělků promítnout. „Procházíme obdobím, kdy je nárůst mezd odůvodněný. Myslím si, že bude platit inflační doložka a míra valorizace bude odpovídat míře inflace,“ uklidnil obavy plynoucí z toho, že inflace sníží tuzemské reálné mzdy.
Dělejme to jako Estonsko
K masivnímu zchudnutí by tedy podle Zahradníka docházet nemělo. „Problém bych viděl ve struktuře výdajů domácností. Spousta domácností bude nucena přehodnotit své výdajové priority. Když to hodně zlehčím, tak si lidé budou muset odpustit jedno, dvě pivka nebo krabičku cigaret ve prospěch toho, aby uhradili účet za energii,“ řekl ekonomický analytik České spořitelny.
Zahradník v rozhovoru pro CNN Prima NEWS rovněž zmínil, jaký prostor má vláda Petra Fialy (ODS) v úsporách na výdajové straně státního rozpočtu. Ideální by podle něj bylo, kdyby se podařilo rozpumpovat ekonomiku, která by generovala dostatečný objem dodatečných příjmů. Zároveň je nutné, aby vláda provedla podrobný výdajový audit.
Česká republika by se podle Petra Zahradníka mohla inspirovat v Estonsku, které právě takový audit před několika lety provedlo a zdigitalizovalo veřejnou správu. „Díky tomu uspořilo na lidech, uspořilo na systémech, uspořilo na majetku, který potom prodalo. Poté se chlubilo, že v průběhu dvou až tří let bylo schopno ušetřit nějaká 2,5 až 3 procenta svého HDP. Kdybychom to vztáhli na podmínky České republiky, hovoříme o 150 až 180 miliardách korun,“ řekl Zahradník. Kroky, které by k takovým úsporám vedly, ale nemají být podle něj ukvapené, ale opřené o kvalitní studie.
