Rozhovor s Josefem Středulou
Českou republiku čeká zdražovací tsunami. Zažijeme něco, co si prý nedovedeme představit. Inflace se v příštím roce může dotknout deseti procent. „Jedna věc je oficiální inflace a spotřební koš, naprosto rozdílná věc je, jak to bude cítit důchodce, rodina s dětmi nebo osoba, která se stará o děti sama,“ řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů. Co čeká od vlády Petra Fialy? Proč mzdově zaostáváme za Západem a kdy ho doženeme?
„Napadá mě spousta hodnocení, jak vidím v této chvíli rok 2022, ale myslím si, že to bude české zdražovací tsunami,“ řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů. Podle Středuly zažijeme něco, co si nedovedeme představit, protože se růst cen zatím týkal převážně jen těch, jimž zkrachoval dodavatel energie. „Ceny energie, plynu, tepla se propíší do všech dalších,“ dodal šéf ČMKOS.
Zdravotníci i učitelé si od ledna polepší, schválila vláda. Někteří až o šest procent
Kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO) schválil navýšení platů zaměstnanců veřejného sektoru. Ti mají dostat od ledna navíc 1 400 korun. Platy učitelů porostou o tři procenta, uvedla na tiskové konferenci ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zdravotníci s platem do sedmé třídy si polepší o 1 400 korun a nad ní o šest procent.
Josef Středula varoval, že na začátku roku 2022 se inflace může dotknout až hranice deseti procent. S tak vysokým růstem cen se Češi mohli setkat naposledy před čtvrtstoletím, tedy ve druhé polovině 90. let. Lidé to podle něho navíc pocítí individuálním způsobem. „Jedna věc je oficiální inflace a spotřební koš, naprosto rozdílná věc je, jak to bude cítit důchodce, rodina s dětmi nebo osoba, která se stará o děti sama,“ upozornil Středula.
Růst mezd inflaci nezpůsobuje
Podle něho bychom se v příštím roce měli soustředit na to, aby nedošlo k utahování opasků, před kterým nedávno varoval ekonom Lukáš Kovanda. „Lidé už transformaci mnohonásobně zaplatili, zaplatili ji zejména ti nejchudší,“ odmítl předseda největší české odborové centrály reminiscenci na počátek 90. let, kdy takzvané utahování opasků patřilo k průvodním jevům počátku ekonomických reforem po pádu komunistického režimu.
„Ekonomika i produktivita práce porostou, tak proč s klidem říkáme, že někdo si má utáhnout opasek. Lidé už na takovýto typ konsenzu nechtějí přistoupit,“ řekl dále Josef Středula. Podle něho bychom se na řešení aktuální situace, jako je nerovnováha veřejných rozpočtů nebo nejvyšší inflace za posledních 13 let, měli podílet všichni.
Upracovaní, ale málo produktivní Češi. Proč vyděláváme jen polovinu toho co Němci
Česká produktivita práce dosahuje zhruba tří čtvrtin průměru Evropské unie. Podle odborníků jde o hlavní příčinu mzdového zaostávání Česka za západními zeměmi. Tuzemská ekonomika se opírá o lacinou pracovní sílu, která tvoří relativně nízkou přidanou hodnotu. Nahrává tomu také vlastnická struktura českého hospodářství.
Odbory budou požadovat, aby mzdy v příštím roce rostly nejméně o devět procent. Josef Středula takový růst rozhodně nepovažuje za přemrštěný. „Jestliže je předpoklad, že inflace v příštím roce bude šest procent, jestliže je předpoklad růstu produktivity práce přibližně 3,2 procenta, tak to máte devět procent, která rozhodně k inflačnímu růstu nepřispějí,“ vysvětlil v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
Fialova vláda musí být moudrá
Josef Středula se rovněž vyjádřil k tomu, co očekává od nové vlády Petra Fialy. „Mohu říci to, co si přeji před každou vládou bez ohledu na její barvu. A to aby to byla vláda moudrá, aby byla schopna zvážit situaci všech. Nejen těch, kteří ji volili, ale aby pracovala ve prospěch celé České republiky,“ apeloval Středula. Kvitoval, že již od premiéra Fialy obdržel pozvání na 4. ledna, kdy chce projednat připomínky ke koaliční smlouvě coby základ pro diskusi o programovém prohlášení vlády. „Toto je moudrý přístup,“ dodal.
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů v rozhovoru pro CNN Prima NEWS vysvětloval, jaké jsou příčiny zaostávání českých mezd za německými či rakouskými. Podle něho je třeba vrátit se do 90. let, kdy se Česká republika nabízela zahraničním firmám jako země, kde je laciná pracovní síla. To se prý za posledních 30 let nepodařilo příliš změnit. „Když se přeneseme do současnosti, přes 73 procent volných pracovních míst je nabízeno pro absolventy se základním vzděláním. To znamená, že jsme zemí s levnou prací,“ upozornil Josef Středula.
Cesta za německými mzdami prý vede přes tlak na technologický pokrok, ke kterému podle něho přispívá právě i tlak odborů na zvyšování mezd. „Tím nutíme zaměstnavatele, aby zvyšovali produktivitu práce,“ dodal. Vláda by podle Středuly měla více podporovat vědu a výzkum nebo změnit způsob vzdělávání tak, aby česká pracovní síla byla produktivnější. „Pokud by se tuto kombinaci dařilo prosadit, mzdové přibližování Západu by se mohlo zrychlit. Ale představa, že to bude za deset let, je lichá. Spíše to bude v řádu nižších desítek let,“ uzavřel Josef Středula.
