Čaputová na nás zapomněla, prezident musí spojovat. Lídr Maďarů fandí Pellegrinimu

V 1. kole prezidentských voleb jste neuspěl a z dua Ivan Korčok – Peter Pellegrini jste podpořil druhého jmenovaného. Čím vás přesvědčil?
V prvé řadě musím zdůraznit, kvůli čemu naše komunita měla vlastního kandidáta na prezidenta. Víme dobře, že je dnes malá pravděpodobnost, že se Maďar stane prezidentem Slovenska. Naším cílem bylo ukázat, že Maďaři jsou na Slovensku a společně tvoříme tuto zemi. To, aby se o Maďarech hovořilo, se nám v uplynulých dvou týdnech povedlo. Mohou být jazýčkem na vahách a ostatní kandidáti se nám více věnovali, takže tento cíl se podařilo splnit.

A vzhledem k minulosti, kterou máme za sebou, si myslím, že rozhodnutí podpořit pana Pellegriniho bylo v momentální situaci tím správným. Pan Korčok měl v minulosti několik prohlášení, kvůli kterým u něj máme těžké srdce jako maďarská komunita, a nakonec jsem se rozhodl, přičemž mě potom podpořilo i naše předsednictvo, že podpoříme Pellegriniho.

ČTĚTE TAKÉ: Kňažko: Pellegrini je zlo s lidskou tváří a Ficův mutant. Slovensko má jen dvě možnosti

Ivan Korčok řekl, že jste setkání k jednání o podpoře s ním zrušil a označil ho za bezpředmětné. Neříkáte si teď, že se mělo uskutečnit?
Korčok mi po volbách v neděli zavolal, že by se se mnou rád potkal a řekl, že nejdřív bude mít čas ve čtvrtek. Řekl jsem mu, že Pellegrini se mi už též ozval a jsme dohodnutí na pondělí, ale Korčok trval na tom, že čas bude mít až ve čtvrtek. S lítostí jsem si pak všiml, že se v pondělí večer sešel s Jánem Kubišem (exministr zahraničí a rovněž poražený kandidát z 1. kola voleb; pozn. red.), takže asi tak nás bral vážně.

Když jsme pak na setkání zmínili některá témata Petru Pellegrinimu, tak jim byl otevřený a dohodli jsme se na konkrétnostech, které se týkají naší komunity a našich regionů. Proto jsem se rozhodl, že podpořím Pellegriniho. A myslím si, že potom by nebylo fér za námi někoho tahat, tak jsem Ivanu Korčokovi oznámil ještě před společnou tiskovou konferencí, jak jsme se definitivně rozhodli a vyhlásili podporu Pellegrinimu. Informoval jsem Korčoka o této skutečnosti, aby to bylo férové a košer.

Při jednání s Petrem Pellegrinim hrála roli i vládní finanční podpora maďarským obcím na Slovensku?
Samozřejmě, že jsme se (o tom) bavili. Regiony jsou velmi důležité. V tom jsme se shodli a zmínil jsem, že jižní a východní část Slovenska jsou zanedbané. Máme tam problémy například co se týče nemocnic, infrastruktury a dalších věcí. Peter Pellegrini je momentálně předsedou parlamentu. (Jeho strana Hlas-SD je členem vládní koalice, pozn. red.)

Naším cílem je v prvé řadě to, aby naše maďarská komunita měla co nejlepší podmínky, aby byly stejné jako mají ostatní. Abychom se mohli učit v mateřském jazyce a aby naše kultura byla zachovaná. Žijeme tu více než 1000 let a dalších 1000 ještě chceme, a to jako Maďaři. Byl jsem rád, že tomu byl Pellegrini otevřený. Máme tu totiž například princip kolektivní viny, na základě kterého se ještě v dnešní době může klidně stát, že někomu seberou půdu či majetek, odvolávajíc se na kolektivní vinu a Benešovy dekrety. To je nutné řešit. Není přece normální, aby se dnes mohlo stát, že někdo jde spát s vědomím, že má půdu či pozemek, ráno se probudí, seberou mu to a za pár měsíců se tam začne stavět dálnice z evropských fondů.

K maďarské komunitě se ještě dostanu, nyní ještě k prezidentským volbám. Petera Pellegriniho totiž podpořili český expremiér Andrej Babiš (ANO) a také bývalá hlava státu Miloš Zeman. Myslíte, že to na voliče na Slovensku může mít efekt?

Určitě může. Když kdokoliv podpoří jednoho z kandidátů, tak někomu, kdo se právě rozhoduje a má stejné či podobné názory, to může pomoct. I já jsem podpořil Pellegriniho kvůli tomu, abych nabídl pomoc těm lidem z mé komunity, kteří váhají. Rozhodnutí samozřejmě nechávám na každém z nich.

S Pellegrinim sympatizuje také maďarský premiér Viktor Orbán. Je to pro Pellegriniho rovněž signifikantní bonus?
Orbán má dnes na Slovensku čím dál více fanoušků. My především hájíme zájmy maďarské komunity žijící na Slovensku. Jak jsem říkal, každý, kdo vyjádří podporu jednomu z kandidátů, v tomto případě Pellegrinimu, mu tím určitě může pomoci.

PODÍVEJTE SE: Kdo bude slovenským prezidentem?

Ať už se prezidentem stane Ivan Korčok nebo Peter Pellegrini, jakým směrem se vydají? Co lze od nich čekat?
V každém případě by vítěz měl být prezidentem každého občana Slovenska. Neměl by prohlubovat příkopy mezi oběma stranami. Vidíme, že polarizace ve společnosti je čím dál silnější. Stačí se podívat na 1. kolo voleb, kdy téměř 80 procent voličů volilo dva kandidáty, a zbytek se rozdělil mezi ostatní. Prezident by měl příkopy zasypávat a opozici s koalicí nějak sblížit, protože je to přínosné. Dobře víme, že prezident nemá tak silné pravomoci, ale právě těmito symbolickými věcmi dokáže přiblížit proti sobě stojící strany. To by mělo být jeho úlohou a já doufám, že se to stane, tedy že budeme mít prezidenta, který spojuje a nerozděluje.

Boj je teď urputnější, dále se vyostřuje. Doufám, že po volbách začne to přibližování, protože to je v zájmu občanů i celého Slovenska.

A mají na to oba kandidáti předpoklady?
Ne náhodou jsem podpořil Petra Pellegriniho. Myslím si, že u něj je ta garance vyšší. To je můj názor.

Kampaň před 2. kolem působila poměrně výživně. Jak ji hodnotíte?
Oba kandidáti se snaží. Boj je teď urputnější a na jedné i druhé straně jsou podstatně větší aktivity. Snažím se třeba jezdit po regionech. Vidím, že z kandidátů v prvním kole vícero z nich podpořilo pana Pellegriniho, a také to, že se ten boj dále vyostřuje. Doufám, že po volbách začne to přibližování se k sobě, protože to je nejen v zájmu občanů, ale celého Slovenska.

Ústředním tématem kampaně je válka na Ukrajině. Jak toto téma rezonuje u maďarské komunity?
U nás ještě výrazněji, protože dobře víme, že Maďaři žijí i na Ukrajině, zejména v Zakarpatské oblasti. Pro nás je ta válka mnohem citlivější, protože někteří z našich známých a příbuzných dokonce míří na frontu. Stává se, že se už nevrátí. Já jsem třeba před čtyřmi lety vyzval ukrajinské občany maďarské národnosti, aby ve volbách volili maďarskou stranu. Na základě toho jsem dostal zákaz vstupu do země (na Ukrajinu, pozn. red.) na tři roky, což mě překvapilo. Oficiálně jsem odpověď nedostal, vysvětlení bylo jen neoficiální, ale bylo to celé kvůli statusu na Facebooku. Když se na to dnes podíváme z toho úhlu pohledu, že se na Ukrajinu posílají zbraně, osobně si myslím, že bychom to neměli dělat.

Proč?
Protože tím se válka prodlužuje, umírají lidé na jedné i druhé straně a nic vzácnějšího než lidský život není. Opravdu tam umírají synové, manželé, otcové a samozřejmě také ženy, ale na frontě hlavně muži, někdy i civilisté. Nevidím jinou alternativu, než začít co nejdříve mírová jednání a pak nechť se zainteresované strany dohodnou na tom, co jim vyhovuje a mohou přijmout. Měli bychom ale udělat vše pro to, aby ta mírová jednání začala co nejdříve.

Mělo by to být ale i za cenu případné ztráty území?
Jak jsem řekl. Na tom, nechť se dohodnou zainteresované strany. Opakuji, že nic vzácnějšího, než je lidský život, není. Není to otázka, kdo je agresorem. Rusko napadlo Ukrajinu, je agresorem a stejně tak je nutné Ukrajině poskytnout jakoukoliv humanitární pomoc, stejně tak pomoci uprchlíkům z Ukrajiny. Jsem velmi hrdý, že když válka začala, tak Maďaři na Slovensku se semkli a začali jsme posílat humanitární pomoc. Pomoc ze strany tehdejší vlády (vláda Eduarda Hegera, pozn. red.) byla v tomto velmi slabá. Na výsledku války se musí dohodnout válčící strany. Ony musí vědět, co chtějí.

Ještě se vraťme k prezidentským volbám. Částečně jste to už zmínil, ale vy máte za to, že tím rozhodujícím jazýčkem na vahách opravdu může být právě maďarská komunita? Že právě ta rozhodne, kdo bude slovenským prezidentem?
Může to tak být. Maďaři samozřejmě vždy pomáhali této zemi, aby se posouvala kupředu. Třeba když bylo nutné ukončit éru premiéra Vladimíra Mečiara, stejně tak jsme my Maďaři pomáhali, když se řešilo, zda Slovensko vstoupí do NATO nebo Evropské unie. Snažili jsme se v každém případě pomáhat, když jsme byli ve vládě. Ale odplata byla taková, že když jsme se do vlády nedostali a dokonce už ani do parlamentu, tak se na nás velmi rychle zapomnělo. Například i co se týče kanalizace, pitné vody, dopravní a železniční infrastruktury. Vidíme, že právě jižní a východní část Slovenska jsou nadále zanedbávané a to chceme změnit. Já vždy říkám, že když bude na Slovensku dobře Maďarům, tak bude dobře i Slovákům, Rusínům a také Čechům nebo Romům. Zkrátka všem národnostem, které tu žijí.

Šéfredaktor portálu Aktuality.sk Peter Bárdy v rozhovoru pro CNN Prima NEWS řekl, že možnost, že Maďaři rozhodnou slovenské volby, je nafouknutá bublina.
Slováci toho o nás málo ví. Je to smutné, my o nich víme téměř vše. Na našich maďarských školách se učíme slovenskou historii, básníky, ale oni o nás ví málo, naši historii neznají. V jedné debatě jsem se dokonce střetl s někým, kdo říkal, že deportace Maďarů do Čech v roce 1945 byla dohoda mezi Budapeští a Bratislavou, ale to jsou dvě různé věci. Při té deportaci mířili Maďaři ze Slovenska do Čech na nucenou práci. Když je vezli, tak ve vagónech někdy umírala i batolata, protože tam byla zima a nevydržela cestu.

Ona dohoda pak byl nucený přesun slovenských Maďarů do Maďarska s tím, že si sebou mohli vzít jen některé věci. Bylo to po 2. světové válce. Lidé také zmiňují Benešovy dekrety, přičemž my nejsme za zrušení všech z nich. Je jich přece jen asi 150, ale několik z nich řeší zmíněnou kolektivní vinu, a to je nutné vyřešit. Neříkám, aby to dělali politici, nechme to odborníkům, historikům a právníkům. Aby se nestalo, že když je nutné odpoutat pozornost od vážných témat, že se vytáhne maďarská karta.

Maďarská komunita podporovala paní prezidentku Čaputovou. Pak bohužel zapomněla na národnostní komunity.

Česká vláda má aktuálně poměrně napjaté vztahy s tou slovenskou. Především kvůli odlišnému pohledu na válku na Ukrajině.
Podívejte se na Visegrádskou čtyřku. V4 momentálně nefunguje tak, jak by měla, a její možnosti tak nejsou využité. Vezměte si, že dohromady jako státy V4 tvoříme téměř 10 procent EU. Kdybychom postupovali společně, tak bychom uměli dosáhnout mnohem více. To, že jsou názorové rozdíly v některých věcech mezi premiéry, to se stát může, nemusíme mezi sebou ve všem souhlasit. Ale naše zájmy jsou společné, aby se náš region rozvíjel, proto bychom měli držet pospolu v tématech, u kterých zvládneme najít společnou cestu.

Myslíte, že Ivan Korčok i Peter Pellegrini mají předpoklady zákopy mezi zeměmi zasypat a napravit vztahy?
V prvé řadě nechápu českého premiéra Petra Fialu, že je ochotný obětovat tuto spolupráci kvůli názorovým rozdílům. Jak jsem řekl, měli bychom držet spolu a teď neřešme, který z těch prezidentských kandidátů by to uměl vyřešit lépe. Když bude mít premiér Fiala i nadále takové názory, tak se věci těžko posunou kupředu.

Když jsme zmiňovali právě maďarskou komunitu na Slovensku, jak byste ji charakterizoval?
U města Želiezovce máme 22 obcí, kde nemáme ani kanalizaci ani pitnou vodu. Na toto se snažíme upozornit. Navíc jsme od roku 2009 byli rozdělení, protože tehdy se jednotná maďarská strana rozdělila na dvě části, čímž jsme oslabili. Z dřívějších téměř 11 procent ve volbách dnes není v parlamentu ani jedna maďarská strana. Na to, že je na Slovensku 8procentní komunita, je to špatné a nepochopitelné.

Zeptám se vás ještě na závěr na prezidentku Zuzanu Čaputovou, které končí její pětiletý volební mandát. Jak byste její působení zhodnotil?
Musím říct, že na začátku, když se podíváte na výsledky voleb z roku 2019, tak maďarská komunita ve značné míře podporovala právě paní prezidentku Čaputovou. A pak se bohužel stalo, že při některých jednáních, kde hovořila o Slovensku, zapomněla na národnostní komunity. Nejen na Maďary, ale na všechny. Doufám, že další prezident na nás nezapomene a opravdu si uvědomí, že je prezidentem nejen Slovenek a Slováků, ale všech občanů na Slovensku.