Běloruský prezident Alexandr Lukašenko otevřel stavidla a zřejmě úmyslně vypouští masy migrantů z Blízkého východu k hranicím sousední Litvy. Vilnius už přestává nápor tisíců běženců zvládat, kvapem staví hraniční zeď a je pravděpodobné, že po naplnění kapacit vpustí zbylé migranty dál na západ.
Ozbrojená ostraha, místy ostnatý drát a 680 kilometrů dlouhá hranice, kterou je potřeba střežit. Z Litvy se stala nečekaná tranzitní země pro tisíce ilegálních migrantů. Bělorusko totiž ochotně utečence z Afghánistánu, Sýrie, Iráku i Afriky nechává proudit do sousedního státu. Podle litevské veřejnoprávní televize se pak Minsk dokonce podílí na řízeném svážení migrantů ke hranicím.
V Litvě žijí necelé tři miliony lidí a na účinné strážení země nejsou kapacity. Na mnoha místech bělorusko-litevské hranice stačí ilegálním migrantům překonat jen nízký dřevěný plot a ocitnou se na druhé straně. O situaci přímo z místa informovala televize Deutsche Welle.
„Mívali jsme s běloruskou hraniční stráží dobré vztahy, teď nás ale úplně ignorují,“ svěřil se pro reportéra německé televize jeden z litevských strážců hranice.
Kde se migranti vzali?
V Litvě situaci nezvládají hlavně proto, že ji nikdo nečekal. Vždyť za celý minulý rok se do země dostalo jen 79 migrantů. Jenže letos do Litvy zamířily už více než tři tisíce běženců.
Proč tak náhle? Běloruský lídr Lukašenko se podle Litvy mstí Evropské unii za sankce a nechce nijak proudění migrantů z Blízkého východu regulovat. Na konci května se podle agentury Interfax nechal slyšet, že Bělorusko bylo bariérou na cestě nelegálních migrantů a pašování drog do Litvy, ale vzhledem k politickému tlaku ze Západu se Minsk zamyslí, zda se mu to dále vyplatí.
Náměstek litevského ministerstva zahraničí Mantas Adomenas prohlásil, že jeho země zvládne pojmout maximálně pět tisíc migrantů. Ujistil, že Litva nechce povolit běžencům průchod do střední a západní Evropy (většina utečenců chce totiž přes sousední Polsko do Německa).
„Pokud ale bude migrantů přibývat, nebudeme mít kapacitu a budeme nuceni je nechat projít,“ řekl. Litevská vláda tvrdí, že Lukašenko migranty zneužívá jako prostředek, jak škodit Evropě.
Vztahy Běloruska a Bruselu
Evropská unie uvalila na Bělorusko poslední sankce po květnovém únosu novináře Ramana Prataseviče. Minsk tehdy donutil přistát civilní letadlo Ryanairu, ve kterém opoziční žurnalista cestoval, a Prataseviče zatkl za údajné podněcování k nepokojům.
Odboj vůči Lukašenkovi vede ze zahraničí Svjatlana Cichanouská, která se proti běloruskému prezidentovi postavila v loňských volbách. Neuspěla, alespoň podle běloruských úřadů. Evropská unie ale Cichanouskou považuje za právoplatnou vítězku voleb, které označila za nesvobodné.
Cichanouská v současnosti žije právě v Litvě. „Doma“ ale příliš není. Cestuje totiž po světě a zajišťuje si v jednotlivých zemích politickou podporu. Přijela i do Česka, kde v rozhovoru pro CNN Prima NEWS prohlásila, že chce s Lukašenkem skoncovat už letos. Naposledy politička navštívila Spojené státy.
