Čtyřicet let strávil pátráním po nacistických zločincích, které ani po nalezení nebylo lehké dostat před soud kvůli odmítavému přístupu některých vlád. Nyní má Efraim Zuroff, ředitel izraelské kanceláře Centra Simona Wiesenthala, obavy, že nacističtí zločinci uniknou spravedlnosti kvůli koronavirové pandemii. Zuroff to u příležitosti středečního Mezinárodního dne památky obětí holokaustu řekl v rozhovoru pro web BBC News Brasil.
„Závodíme s časem a teď i s covidem. S nadsázkou někdy žertuji, že jsem jediný Žid na světě, který se modlí za dobré zdraví nacistů, aby přežili a mohli být souzeni za zločiny, které spáchali,“ řekl dvaasedmdesátiletý Zuroff, který za svůj život pomohl vypátrat přes tři tisíce zločinců. Pouze v přibližně 40 případech však vůči nim justice zahájila stíhání.
Osvětim, Terezín a další. Svět si připomene miliony židovských obětí holocaustu
Nejen Německo si dnes připomene miliony obětí nacistického režimu. Den památky obětí nacismu byl stanoven roku 1996, kdy volba padla právě na datum 27. ledna. V roce 2005 pak tento den Valné shromáždění OSN vyhlásilo jako Mezinárodní den památky obětí holocaustu. Ke vzpomínce se připojí i Česko.
Podle Zuroffa některé země nechtějí zločince stíhat, protože by si tím pokazily pověst a stálo by je to peníze. Někteří argumentují tím, že tito lidé stejně brzy zemřou, protože už jsou velmi staří. „Jsem ze třetiny badatel, ze třetiny historik a ze třetiny lobbista. Musím totiž vytvořit politickou vůli k vyšetřování a trestnímu stíhání tam, kde není,“ dodal rodák z New Yorku, který má americké a izraelské občanství.
Mnozí nacisté uprchli po druhé světové válce do Jižní Ameriky. „Argentina byla jejich oblíbeným cílem díky politickému klimatu. Dnes víme, že tehdejší argentinská vláda dokonce vytvořila zvláštní výbor, který tyto osoby vyhledával a nabízel jim útočiště. Bývalý prezident Argentiny Juan Domingo Perón měl šílenou představu, že tito Evropané Argentinu pozvednou ve vědě i kultuře,“ uvedl Zuroff.
Za nejdůležitější počin, který se mu podařil, považuje Zuroff kauzu Dinko Šakiče, který za druhé světové války velel koncentračnímu táboru Jasenovac. Po válce utekl do Argentiny a v roce 1999 byl odsouzen v Chorvatsku ke dvacetiletému trestu vězení.
Za informaci nabízí odměnu až půl milionu
Dopadnout poslední žijící nacistické zločince má Centru Simona Wiesenthala pomoci v rámci projektu Operace poslední šance i možnost nabízet za informace odměnu. „Nabízíme 10 tisíc až 25 tisíc dolarů (až půl milionu korun). Tím jsme získali velkou publicitu a dostáváme informace z celého světa. Mnohé z nich ale užitečné nejsou,“ uvedl Zuroff. „Například jednou jsme dostali mailem informaci, že jedna osoba před 40 lety slyšela historku o Němci, který žil v amazonském pralese. Ovšem bez přesného místa. Navíc ani nebylo jisté, že to byl nacista,“ dodal.
Kromě pátrání po nacistických zločincích považuje Zuroff za svůj úkol také odhalovat skutečnou pravdu o dění za druhé světové války. „Mnohé východoevropské země, které se v posledních 30 letech vrátily k demokracii, sice nezpochybňují holokaust, ale popírají svůj podíl na něm,“ řekl Zuroff, aniž by zmínil konkrétní zemi. „Tyto státy nechtějí říkat pravdu, protože je pro ně obtížné jí čelit,“ dodal.