LOXIA pro český pavilon na EXPO 2025 v japonské Ósace navrhla kreativní srdce

V architektonické soutěži sice projekt nezvítězil, přednosti pavilonu jsou ale natolik zajímavé, že stojí za pozornost. Architektonická a projekční kancelář LOXIA společně s kreativci LOOSERS, XLAB a SKULL studiem navrhla pavilon, který je symbiózou architektury, přírody a interaktivních technologií. Vytváří emocionální spojení návštěvníka a inteligentní budovy.

Emoce umocňuje inspirativní cesta pavilonem - českou duší i krajinou, v níž velkou roli hraje i Multiverse – hybridní forma pavilonu, která je platformou prolínající fyzické expozice s rozšířenou a virtuální realitou. Návštěvníci se tak potkají nejen s českou kulturou a společností, navzájem mezi sebou, ale i s AI avatary.

„Spojení vytváří pevné vazby. Silnější a odolnější řešení. Partnerství a nové zážitky. Spojení je principem, kterým ukážeme, co my Češi umíme a dokážeme a jakou budoucnost jsme schopní spoluvytvářet. Celý návrh pavilonu, včetně použití technologií, jsme pojali jako ukázku „experiential design“. Celý zážitek je podřízený vnímání uživatele při jeho pohybu prostorem, interaktivní a technologické prvky nejsou vnímány jako doplněk nebo něco cizorodého, ale jsou nedílnou součástí primárního smyslového záměru. Propojení hmotného s nehmotným s využitím rozšířené reality. Propojení současného s budoucím prostřednictvím zapojení umělé inteligence.“

PROGRAM PAVILONU:

V expozicích s instalačním programem naplněným na maximum se počítá s prezentací suverénního a kreativního Česka – jeho umění, řemesel i designu, vědy, vzdělávání, ovšem také našich inovativních technologických objevů v oblastech deep tech, inovacích zabývajících se ochranou životního prostředí nebo entertainmentu, v nichž inspirujeme svět. Kromě instalací a AI reality se na místě odehrává festival živých vystoupení a tele-mostů, v nichž se počítá s interakcí a participací diváků. Ačkoli divák při návštěvě pavilonu bude moci zůstat pasivní, mnohem více zážitků si odnese, pokud se aktivně do instalace zapojí prostřednictvím rozšířené reality ve svém telefonu, případně pomocí AR brýlí.  V rámci celého prostoru lze komunikovat se vzdálenými návštěvníky, stejně tak i s AI průvodci, které si člověk bude moci vyvolat téměř na každém kroku.

ARCHITEKTURA A HLAVNÍ MAGNETY PAVILONU:

Lehké prosklené opláštění pavilonu dává již zvenčí nahlédnout a poodkrýt tajemství, které pavilon nabízí, současně se v čele budovy zrcadlí okolní prostředí pavilonu, protože ho tvoří jednolitá reflexní plocha. Za čelní skleněnou fasádu jsou umístěny LED panely, vytvářející novou dimenzi pohledu na celý pavilon – obrovskou zobrazovací plochu, která dokáže akcentovat viditelné tvary budovy nebo některé v určitý moment zcela potlačit a zvýraznit jiné. „Tvář“ pavilonu se může v jeden moment stát obrovskou informační plochou, v jiném okamžiku platformou pro zobrazení obřích holografických efektů. Český pavilon má s touto Living Wall ambici stát se jednou z ikonických dominant celé světové výstavy.

Za proskleným závěsem přední fasády se nachází vnitřní objem spletený je v pravidelné struktuře dřevěné konstrukce, prostupující okružně okolo centrálního velkolepého auditoria podlažími, od přízemí až do nejvyššího bodu pavilonu. Prostor auditoria je pojatý jako univerzální multifunkční prostor, kombinující minimalistickou architekturu s technologiemi ve formě 360° mappingu. Ve druhém podlaží návštěvník poznává první expozice pavilonu. Také zde je pohlcen celoplošnou imerzní projekcí. Interactive Wall ve své pasivní podobě neinvazivní součástí architektury, jejím výrazovým prostředkem. V aktivní formě je pak součástí interaktivního rozhraní budovy. Cesta pavilonem posléze pokračuje spirálovitě nahoru přes třetí patro plné malých i velkých poznání až na střešní úroveň. Střecha je ale slabý výraz, jde o zónu kumulující všechny dosud načerpané dojmy, místo vyklidnění, dokonce s výhledem na moře. Také zde tvůrci pavilonu pracovali s kreativním nasvícením a objektovým videomappingem. Návštěvníci se na střeše mohou občerstvit, posedět a zažít Česko prostřednictvím chuťových pohárků mohou i v restauraci v přízemí.

Stavba pavilonu je po provozní a technologické stránce velmi jednoduchá. Na železobetonových základech vystavěná dřevostavba kombinuje panelové systémy s dřevěnými lamelami, propletenými do prostorových samonosných struktur. Tohoto principu stavba využívá jak v případě centrálního objemu se sálem, tak jako zastřešení baru i hlavního prostoru. Ideou konstrukční koncepce je najít inovativní řešení, které plně podporuje vizi architekta a řeší udržitelnost projektu, nejčastěji se zmiňuje rozložitelnost konstrukce a její možný přesun jinam.  To se dnes již stává standardem, co ale překvapí, to je návrh konstrukce využívající poznatků, které odborníci teprve aktuálně získávají a ověřují experimenty. Tvůrčí tým LOXIA, LOOSERS, XLAB a SKULL studio předpokládá, že během realizace pavilonu v roce 2025 budou tyto prvky již prověřené a součástí běžné stavitelské praxe. To není metaforické směřování do budoucnosti, ale doslovné a skutečně progresivní!

Tagy:
architekt technologie projekt architektura česká architektura Česko Ósaka pavilony Světová výstava pavilon Loxia Expo 2025 Loosers XLAB SKULL