reklama

Lukašenkův muž exkluzivně pro CNN Prima NEWS: Ruský zásah si nepřeji, sametové změny budou

Tengiz Dumbadze, člen Sněmovny reprezentantů běloruského Národního shromáždění, poskytl CNN Prima NEWS exkluzivní rozhovor.

Měsíc žije Bělorusko protivládními protesty. Situace v zemi eskaluje. Nikoliv však směrem k sesazení Alexandra Lukašenka, který v zemi vládne 26 let a nechal se prohlásit za vítěze srpnových prezidentských voleb. Vládní režim ze země vypudil další představitele opoziční Koordinační rady. Vůdkyně protestu v Bělorusku Maryja Kalesnikavová zmizela.

reklama

Navzdory drsnému státnímu tlaku Bělorusové požadují svobodu a změny. Či tvrdí, že zemi už brzy čekají politické reformy. „Rozhodně podporuji změny a reformy, aby společnost cítila, že se jí naslouchá. Udělám vše pro to, aby to nebyla pouhá slova. Nejdůležitější totiž je zachránit zemi, aby nedej bože nedošlo ke krveprolití,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro CNN Prima NEWS Tengiz Dumbadze, člen Sněmovny reprezentantů běloruského Národního shromáždění, místopředseda sněmovní komise pro mezinárodní záležitosti a známý běloruský novinář. Běloruský poslanec a Lukašenkův stoupenec popisuje svůj pohled na běloruskou opozici a to, proč si nepřeje, aby Rusko silou zasáhlo v Bělorusku.

Nespokojenost je vyvolána tím, že vláda, a především lidé zodpovídající za práci s mládeží nevěnovali situaci náležitou pozornost.

Jaký je váš pohled na to, co se v Bělorusku již měsíc děje? Proč jsou lidé nespokojeni s výsledky voleb?
Nespokojenost je vyvolána tím, že vláda, a především lidé zodpovídající za práci s mládeží nevěnovali situaci náležitou pozornost. Nebyla správně nastavena ideologie. Mládež existovala nezávisle na státu. Když byla situace v zemi stabilní a všechno fungovalo, ti nahoře si mysleli, že je vše, jak má být. A obyčejným lidem dole se ty poměry začaly zajídat. Lidé chtějí něco nového, chtějí změny. A to je asi správné. Já jsem zastánce evoluční cesty, ale rozhodně ne revoluce.

K tématu

To znamená, že pro protesty byla příznivá půda ještě před volbami?
Dalo se to předpokládat. Díky své novinářské profesi jsem už podobné situace viděl v různých zemí. V Bělorusku se ale rozhodně neděje to, co se odehrávalo v Gruzii, Moldavsku, na Ukrajině nebo v Kyrgyzstánu. Bělorusové jsou trpělivý národ. Rádi se starají o svou rodinu, jsou pracovití. Koronavirus narušil klid a stabilitu. Nákaza silně ovlivnila ekonomickou situaci v zemi. To Bělorusy vykolejilo. Zvykli jsme si totiž, že stát je na všechno připravený a o všechno se postará. Společnost se začala aktivizovat a toho využily určité síly. Pro své zájmy využily právě prezidentské volby.

Byly letošní volby prezidenta Běloruska svobodné a demokratické?
Nikde ve světě nejsou volby jednoznačně svobodné a demokratické, protože tyto termíny lze různě vykládat. Ale chci říct jednu věc. My jsme mladá země a stává se, že se vyskytují určité nuance a problematické situace. Ale věřte mi, nešlo o nic zásadního a ožehavého. V den hlasování jsem navštívil více jak 20 volebních místností. Takový zájem o volby jsem nikdy neviděl. Ten zájem ale přerostl v něco jiného. Objevila se řada požadavků k transparentnosti voleb. Jenže kvůli koronavirové pandemii byla legislativně zavedena některá omezení, například na počet volebních pozorovatelů.

Lidé ale proti výsledku voleb protestují.
Ve volebních místnostech vznikaly určité skupiny s agresivně naladěnými jedinci. Vznikalo napětí. A to bylo cítit snad po celé zemi. Tušil jsem, že nehledě na výsledky voleb půjde tato aktivní část společnosti protestovat. To se dalo čekat. Chci zdůraznit, když celý svět vidí záběry protestů, tak to není celá běloruská společnost. Já si protestujících vážím, protože to jsou také moji spoluobčané, moje země, má mládež. S mnohými se setkávám, snažím se je pochopit. Protože já jsem také stoupenec změn, také si přeji, aby nastaly. Ale aby vše bylo mírnou cestou, aby nám naši zemi nic neohrožovalo.

Ohromně si vážím vaší země. V dětství, když jsem byl v páté třídě, tak jsem si dopisoval s Vláďou Černíkem z Plzně. Nikdy nezapomenu na jeho vřelé dopisy, ve kterých mi popisoval vaši zemi a české tradice.

Poslední dobou dává Alexandr Lukašenko protesty do souvislosti s Českou republikou. Praha má údajně stát za protivládními demonstracemi v Bělorusku. Jak si jeho prohlášení vysvětlujete?
Ohromně si vážím vaší země. V dětství, když jsem byl v páté třídě, tak jsem si dopisoval s Vláďou Černíkem z Plzně. Nikdy nezapomenu na jeho vřelé dopisy, ve kterých mi popisoval vaši zemi a české tradice. Miloval jsem písně Karla Gotta. Po rozpadu Sovětského svazu jsem fandil české hokejové reprezentaci.

A když se vrátíme k zásahům Česka do běloruských záležitostí…
Co se týče vaší otázky, existují fakta. Nechci tvrdit, že za tím stojí český stát, ale zabývají se tím určité struktury. Víme, že v Česku existují nezávislé instituce a univerzity, kde se učí naši studenti. Děti mnohých mých přátel se učí v Česku. Když se vrací domů, tak jsou jako vyměnění. Jsou vystaveni indoktrinaci. Představitelé naší opozice neskrývají, že k vám jezdí, a někteří mají na Prahu pevné vazby. Je jasné, že na různých setkáních v Česku nehovoří o tom, jak ještě více milovat Bělorusko. Proto pochyby o zapojení Česka do protestů v naší zemi existují. Musím říct, že osobně mě to mrzí. Nikdy bych si nedovolil poučovat Čechy, jak mají žít. Každý je patriot své země, každý zná lépe dějiny a kulturu své země. Proč bych vás měl poučovat?

K tématu

Protesty trvají už měsíc, jak podle vás skončí celá situace? Jde Bělorusko cestou sametové revoluce, která před třiceti lety proběhla v Československu?
Myslím si, že k tomu dojde. Rozhodně k tomu míříme. Patřím mezi zastánce tohoto procesu. Nechodím s těmi prapory na protivládní demonstrace, jsem stoupenec Lukašenka. Ale nikdy jsem se nebál říkat pravdu a kritizovat chyby. Model vlády jednoho člověka v určité etapě ukázal svou efektivitu. Ale to nemůže trvat věčně. Musíme postupně jít směrem k mocenské pluralitě. Myslím si, že brzy dojde k politické reformě. Zastávám pozici, že by se Bělorusko mělo stát parlamentní republikou, aby v parlamentu byli zástupci všech politických stran a občanských hnutí. Abychom se navzájem mohli slyšet a vidět a společně postupně zlepšovat naší zemi.

Je tedy poptávka po reformách na obou stranách barikády?
Aktuální krize ukázala, že mezi společností a státem zeje propast. Zdálo se, že je všechno v pořádku, ale situace ukázala, že to tak není. Je nutné vzít v potaz, že ta mládež, která dnes demonstruje, přijde za deset dvacet let k moci. Proto s ní už teď musíme pracovat, abychom nepřišli o běloruskou historii a tradice. A toho se bojím. Protože mládež se naší identitě vzdaluje. Bojím se, aby za dvacet let někdo v Bělorusku nezačal tvrdit, že druhou světovou válku nevyhráli naši předci, ale vyhrála ji Amerika. Že na nás nezaútočil Hitler, ale Stalin. Rozhodně podporuji změny a reformy, aby společnost cítila, že se jí naslouchá. Udělám vše pro to, aby to nebyla pouhá slova. Nejdůležitější totiž je zachránit zemi, aby nedej bože nedošlo ke krveprolití. Jsem přesvědčený, že právě to by si někteří oponenti přáli.

Zmínil jste společenský dialog. Proč běloruská vláda odmítá hovořit s opozicí, konkrétně s její Koordinační radou?
To netuším. Ale co je to ta Koordinační rada? Nikde nebyla zaregistrovaná. Sami se nazvali zástupci opozice. Co jsou ale zač? Nezastupují národ, jen využívají vzniklou situaci. Vždyť ani nemají jasného vůdce.

Mám na mysli Svjatlanu Cichanouskou. Nelze je brát vážně. A při vší úctě k nim, jako ženám, já se za ně stydím.

A co dvě ženy, o nichž se hovoří jako o vůdkyních protestů?
Je tam Maryja Kalesnikavová (populární představitelka Koordinační rady, blízká spolupracovnice Svjatlany Cichanouské, pozn. red.). Jen se podívejte, jak vystupuje na veřejnosti. Nebo se podívejte na tu dámu, která se označila za vůdkyni národa. Mám na mysli Svjatlanu Cichanouskou. Nelze je brát vážně. A při vší úctě k nim, jako ženám, já se za ně stydím. Když jde o vážnou politickou situaci, když hovoříme o tom, že je nutný dialog, tak si pokládám otázku: s kým? Copak se s nimi dá o něčem hovořit? Vždyť už se hádají mezi sebou.

Tengiz Dumbadze vhazuje svůj hlas do urny při prezidentských volbách v srpnu 2020.
Tengiz Dumbadze vhazuje svůj hlas do urny při prezidentských volbách v srpnu 2020.

Setkal jste se osobně se zástupci opozice?
Do parlamentu jsem byl zvolený za minský Partyzánský rajón. To je průmyslová část hlavního města. V továrně MTZ působí stávkový výbor. Tam pracuje 16 tisíc lidí. Setkal jsem se s nimi a řekl jsem jim: „Už jste zapomněli, jak jste plakali radostí, když závod začal fungovat? Teď děláte všechno pro to, aby se zastavil. Z toho budou mít radost jen konkurenti.“

S kým by běloruská vláda měla jednat?
Dialog je nutný, to je fakt. Jen je nutné najít někoho, s kým se dá vést. Já osobně bych navrhoval dialog s IT specialisty. To jsou lidé, kteří tvoří pět procent rozpočtu státu. Jsou chytří a nejsou populisté. Jsou bohatí, ale nepotřebují si dělat reklamu. Věřím, že právě oni jsou tou skupinou, s níž je možné vést dialog. Přál bych si, aby se mezi nimi našli ti, kteří by chtěli pracovat ve státních strukturách. A aby naše vláda využila co nejvíce mladých lidí. Ještě bych chtěl zdůraznit, že dialog bude, jinak situace neskončí dobře.

Už jste zmínil Svjatlanu Cichanouskou. Jaký na ni máte názor? Je národní vůdkyní?
Ale co vás nemá. Při vší úctě k ní, ona je dobrá žena, dobrá manželka, dobrá hospodyňka a věřím, že i dobrá máma. Ale já ji nevidím jako vůdkyni. Vůdce musí být osobností. Ona se ještě nijak neprojevila, aby bylo jasné, že lidé za ní jdou.

K tématu

Jak vážnou hrozbou jsou pro Bělorusko evropské sankce? Nemáte dojem, že vaši zemi čeká hlubší izolace?
Už jsme si na mezinárodní sankce zvykli. Posledních dvacet let jim čelíme. Já jen nechápu jejich autory. Vždyť si sami škodí. Třeba pobaltské země. Podívejte se na Lotyšsko, to si uvalení sankcí rozmyslelo. Na tranzitu z Běloruska solidně vydělávají. Je mi ale jasné, že o tom nerozhodují, že o tom rozhoduje Brusel. Mezinárodní sankce se v první řadě odrazí právě na těch lidech, kteří protestují proti vládě. Komu bude hůř? Lukašenkovi? Budou trpět prostí lidé. Sankce nejsou metodou, která může napravit situaci. Lukašenko je zásadový člověk, nikdy si před nikým neklekne na kolena. A zároveň Putin slíbil Bělorusku podporu.

Uvítal byste, kdyby se Rusko aktivněji zabývalo řešením situace v Bělorusku? Vladimir Putin nedávno oznámil, že na žádost Alexandra Lukašenka byla zřízena policejní záloha k nasazení v Bělorusku, pokud si to okolnosti vyžádají.
V rámci svazového státu Ruska a Běloruska musíme velmi těsně spolupracovat. Brzy uvidíte, že tato spolupráce bude ještě těsnější. A co se týká ruské policejní zálohy – jako mírumilovný člověk jsem proti jejich vyslání do Běloruska. Nepřál bych si, aby se to stalo. Ačkoliv naše mezistátní dohody to umožňují. Myslím si, že ani Rusové nechtějí, aby nedej bože u nás museli nastolit pořádek nebo provádět taková opatření, která by způsobila lidem utrpení.

Takže ruský zásah v Bělorusku by nepřinesl kýžený efekt?
Já o tom nerozhodují, ale myslím si, že vyjadřuji názor velkého počtu Bělorusů i Rusů. Nechtěl bych, aby nasazení ruských sil bylo potřeba. Přál bych si, aby rozum zvítězil a mé Bělorusko se uklidnilo, aby byl mír a lidé mohli bez starostí žít.

Tagy: Vladimir Putin rozhovor změny poslanec Alexandr Lukašenko protesty Rusko Svjatlana Cichanouská Bělorusko Maryja Kalesnikavová Tengiz Dumbadze
reklama
reklama

Další hlavní zprávy

Koronavirus

Kubek: Vojtěchovi nemohu odpustit to, že lhal a papouškoval, co se mu řeklo

Kubek: Vojtěchovi nemohu odpustit to, že lhal a papouškoval, co se mu řeklo

Po roce pandemie koronaviru v Česku věří protiepidemickým opatřením jen asi 40 procent Čechů, zatímco na počátku to bylo dvakrát více. Start boje s epidemií byl dobrý, pak ale přišly chyby. Shodli se na tom hosté speciálu Rok s koronavirem na CNN Prima NEWS, jimiž byli bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO), epidemiolog Rastislav Maďar, prezident České lékařské komory Milan Kubek a hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal.

360°

Sledujte speciál 360°: Rok s koronavirem zhodnotí Vojtěch, Maďar, Smejkal i Kubek

Sledujte speciál 360°: Rok s koronavirem zhodnotí Vojtěch, Maďar, Smejkal i Kubek

Česko si připomíná rok s pandemií koronaviru. Ze světového lídra se Česká republika propadla téměř na dno evropského žebříčku. Jak ovlivnila globální pandemie životy a co bude dál? Ve speciálu 360° Pavlíny Wolfové odpoví bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, prezident České lékařské komory Milan Kubek a epidemiologové Rastislav Maďar a Petr Smejkal. Sledujte je živě od 20 hodin na televizi CNN Prima NEWS nebo v tomto článku.

Hlídku městské policie přivítal ohňostrojem. Alkohol je svi*a, řekl
Do kontrol se zapojí armáda, rozhodla vláda. Od úterý pomůže policii na 4000 vojáků
Rok s koronavirem. Připomeňte si zlomové okamžiky od prvního případu po tisíce obětí
reklama
reklama
Babiš: Chtěli nás zastřelit, tak jsem vyhnal ženu do Dubaje. O ničem nevěděla

Andrej Babiš

Domácí zpravodajství

Vakcína Sputnik v Česku? Lékový ústav se jí zabývá, Blatný zatím výjimku udělit nechce
KB s Fidoo pomáhají firmám s digitalizací jejich financí
Další články
reklama
reklama