Předseda Svazu měst a obcí a člen dozorčí rady České pošty František Lukl Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Ekonomická situace České pošty je fatální, přesto by se mělo o uzavírání poboček ještě jednat. Myslí si to předseda Svazu měst a obcí a také člen dozorčí rady České pošty František Lukl. Ze současného neutěšeného stavu viní bývalé vlády, které se o stav státní společnosti nezajímaly. Lukl se také obává prodeje budov z uzavřených poboček. Podle něj se totiž jedná o nejhorší možnou variantu.
Ministr vnitra Vít Rakušan rozhodl o zrušení tří stovek poboček České pošty. Je to dobrý krok, jak se vypořádat s problémem ztrátové společnosti?
Na rozhodnutí se musím dívat ze dvou pohledů. Jako člen dozorčí rady České pošty vidím její fatální ekonomickou situaci a přešlapovat na místě už nelze. Rozumím krokům, které povedou k transformaci a hledání úspor v provozu pošty. Zrušení deseti procent poboček nevypadá nijak radikálně. Zde se ale dostávám do role předsedy Svazu měst a obcí. Z praktického hlediska totiž vidím, že výběr zrušených poboček není optimální.
Co vám konkrétně vadí?
Uvedu příklad. Jestliže se ze dvou poboček uzavře ta, která je bezbariérová, a ponechá se v provozu starší budova, tak je to problém. To nelze vnímat jako cestu dobrým směrem. Za svaz proto volám po jednání, abychom se na jednotlivé změny podívali blíže. Co vím, tak starostové chtějí vidět vytíženost poboček, jejich dostupnost nebo dojezdovou vzdálenost. Také nás zajímá, jestli není možné najít jinou alternativu. Například dnes pošta odmítá další pobočky Pošty Partner, která je podle mého cesta správným směrem.
ČTĚTE TAKÉ: Česká pošta vysvětlila, podle čeho zavírá pobočky. Překvapila nižším počtem zrušených pozic
Pokud odhlédneme od rušení poboček, tak kde vidíte vhodné místo pro úspory? Je nějaká jiná cesta, kudy by se státní společnost měla vydat?
Nemůžu říct, že by spolupráce České pošty a samospráv byla nejlepší. Nechtěl bych také přehazovat zodpovědnost za poskytování veřejných služeb na obce. Na druhé straně musím říct, že starostové nejsou tvrdohlaví a většinově všichni netvrdí, že nelze uzavírat pobočky pošty. Ukazuje se ale, že masivní uzavírání poboček v některých městských částech či okresních městech může v budoucnu způsobit kolaps. Hromadně se tam přesunou klienti z uzavřených provozů.
Ztrátové roky České pošty
- 2018 – 275 milionů korun
- 2019 – 376 milionů korun
- 2020 – 1,382 miliardy korun
- 2021 – 695 milionů korun
- 2022 – 1,75 miliardy korun
Jaké tedy navrhujete řešení?
Nejdůležitější bude si sednout za jeden stůl se starosty a podívat se, zda zrušení konkrétní pobočky nebude mít negativní dopad nebo jiná úskalí. Česká pošta si totiž nemůže dovolit další odliv klientů, protože by ztratila svou výnosovou část. Dokud tato debata neproběhne, tak by podle mého názoru nemělo být definitivně rozhodnuto o rušení provozoven. Není důležité ani celkové číslo, ale fungující pobočková síť.
Tři scénáře na záchranu České pošty. Miliardové ztráty jsou absurdní, shodují se ekonomové
Česká pošta je zralá na tvrdou restrukturalizaci. Shodují se na tom ekonomové oslovení redakcí CNN Prima NEWS, podle kterých jsou miliardové ztráty v posledních letech za hranou. Při řešení situace okolo státního podniku se nabízí tři scénáře, jak by mohla vypadat budoucnost ztrátové společnosti. Ve většině případů se Česká pošta neobejde bez radikálního propouštění, které už pověřený ředitel Miroslav Štěpán oznámil.
Ministr vnitra také připravuje plán na transformaci společnosti. Souhlasíte s tím?
S rozdělením České pošty na dva subjekty souhlasím. Musí fungovat základní univerzální služba, která se zaměřuje na veřejnou část. Balíkovna a jiné produkty v doručování by měly být více efektivní a konkurenceschopné na trhu. Transformace společnosti tomu rozhodně pomůže.
Jistá je také částka, kterou stát chce do rozdělení investovat. Někteří ekonomové namítají, že osm miliard stačit nebude.
Viděl jsem finanční plán České pošty a ta částka by podle mého názoru měla být dostačující. Je ale otázka, zda výběr rušených poboček nebyl vybrán kvůli nemovitostem, které se následně prodají. Nechci být ale tvůrcem zvláštních teorií. V minulosti se už stalo, že Česká pošta musela zajistit své fungování tak, že prodávala svůj majetek. To je nejhorší možný způsob hospodaření.
Možností je také částečná nebo úplná privatizace. Byla by podle vás řešením?
V zajištění univerzálních služeb nenahradíte stát nikým jiným. Jedná se o ztrátovou službu, přesto je potřebná. Nedokážu si představit, že by se toho zhostil někdo jiný.
Jste členem dozorčí rady České pošty od roku 2016. Tehdy ještě nebyla ztrátová. Kde podle vás nastal zlom?
Vidím dva zásadní momenty, které se v minulosti staly. Stát dlouhou dobu podceňoval skutečnost řádného financování. Dozorčí rada několikrát opakovaně upozorňovala na to, že musí být zajištěné financování nákladů na univerzální služby. Domnívám se, že se jednalo o liknavost vlád. Věděli totiž, že Česká pošta má své zdroje a nemůže dojít k tomu, že by společnost ze dne na den skončila.
Druhým momentem je, že Česká pošta zamrzla a v covidovém období mohla přijít s inovacemi. Jako příklad můžeme uvést automatický výdej balíků. To je nyní prostor, kde je pošta válcována konkurencí. Všechno je ale o financích. Pokud se České poště nedostávalo peněz na běžný provoz, tak mohla těžko přijít s něčím podobným.
