Česká pošta vysvětlila, podle čeho zavírá pobočky. Překvapila nižším počtem zrušených pozic

Česká pošta nadobro zavře 300 svých poboček. Nakonec zruší výrazně méně pracovních míst, než původně předpokládala – místo několika tisíc pozic půjde o 950. Pověřený ředitel České pošty Miroslav Štěpán na tiskové konferenci vysvětlil, podle jaké metodiky probíhal výběr poboček, které budou muset ukončit provoz. Zároveň konstatoval, že fronty na poštách budou nadále, i po redukci míst by je ale měli pracovníci zvládnout. Zrušením poboček chce pošta ušetřit zhruba 700 milionů korun ročně.

Tým České pošty nyní komunikuje se starosty, primátory a hejtmany, kterým se snaží přiblížit důvody rušení jednotlivých pracovišť. Kritéria rozdělila instituce do několika kategorií. „Legislativa se změnila a my si nemůžeme dovolit luxus provozovat pošty, které nemusíme,“ řekl Štěpán novinářům.

Nadále nicméně platí, že v každé obci s více než 2 500 obyvateli bude fungovat jedna pobočka. Změna proběhla na poli vzdálenosti vzdušnou čarou – prodloužila se z původních dvou kilometrů na tři. Zachována ale bude dojezdová vzdálenost, která má činit 10 minut.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Rakušan se střílí do vlastní nohy. Rušením pošt likviduje své starosty, říká politolog Valeš

Roli v rozhodování sehrála ekonomická stránka. „Dlouhodobě avizujeme, že poptávka po poštovních službách klesá,“ sdělil Štěpán na tiskové konferenci jeden z důvodů, proč Česká pošta redukuje počet poboček z 3 200 na 2 900.

„Jejich počet není základem pro to, jak kvalitně je služba poskytována. Jedním základním měřítkem je počet přepážkohodin. Neříkáme, že nebudou fronty. Když otevřete, fronty tam jsou. Pak také po polední pauze a po patnácté hodině,“ dodal Štěpán.

Průměrný klient podle něj navštíví poštu jednou až dvakrát za měsíc, při běžné transakci nestráví na přepážce déle než dvě minuty. Podle interní analýzy České pošty je přes 80 procent zákazníků odbaveno do pěti minut.

„V roce 2018 se na pobočkách uskutečnilo 213 milionů transakcí. Letos odhadujeme, že to bude 125 milionů. To je pokles pokles poptávky o 42 procent. Neexistuje podnik, který by nepřizpůsoboval své kapacity aktuální poptávce,“ pokračoval šéf pošty.

Výběr rušených poboček se točil rovněž kolem jejich dostupnosti, přičemž rozhodujícími faktory byly například kapacita parkovacích míst, dosah hromadnou dopravou i bezbariérový přístup. Zrušením několika stovek míst chce pošta ušetřit zhruba 700 milionů korun ročně.

Co bude se zaměstnanci?

O práci v řadách České pošty přijde nakonec 950 lidí, což je výrazně méně, než se předpokládalo. Zaměstnancům, kterým hrozí ukončení pracovního poměru, chce vedení nabídnout jiné uplatnění v rámci firmy – a zejména tam, kde chybí ruce. „Příkladem mohou být balíkoví doručovatelé. Našim zaměstnancům, kteří mají kvalifikace, certifikace a odbornost, nabídneme i participaci na partnerském projektu,“ nastínil Štěpán další postup.

Česká pošta jedná také s dalšími institucemi, kde by se mohli její pracovníci uplatnit. Jmenovitě zmínil například Úřad práce nebo vězeňskou službu. „Sami se nabídli a začali s námi projednávat, kolik a kde by dokázali zaměstnat naše lidi,“ dodal. V případě, že nedojde k dohodě, je pošta připravena nabídnout odstupné, pakliže daná osoba pracuje ve firmě déle než 15 nebo 25 let. Podle toho se bude také odvíjet výše odstupného.