Lukrativní pandemie. Jak farmaceutické firmy vydělají na vakcíně proti koronaviru

Farmaceutický výzkum

Tržní hodnota výrobců schválených vakcín proti covidu (zdroj: CNN Prima NEWS)

Očkování velmi pravděpodobně dostane pandemii koronaviru pod kontrolu. Vakcíny ale nevznikly z altruismu farmaceutických firem. Řadě z nich vylepší letošní finanční výsledky, pro některé dokonce znamenají zařazení se do rodiny farmaceutických gigantů.

Vakcíny obecně nepatří k nejziskovějšímu byznysu, kterým se velké farmaceutické společnosti zabývají. Vydělávají zpravidla na přípravcích, pomocí kterých se léčí různé druhy rakoviny či diabetes, ale i na řadě generických léků.

„Hitem“ posledních let je spojování s technologickými společnostmi, akvizice biotechnologických a biofarmaceutických firem nebo investice do výzkumu imunoterapie či genové terapie, ale také léku na Alzheimerovu chorobu. Z tohoto pohledu však vývoj vakcín proti koronaviru představuje určitou výjimku. Některé velké farmaceutické firmy si jejím uvedením výrazně vylepší své finanční výsledky, u jiných můžeme pozorovat obrovský nárůst jejich tržní hodnoty.

Koronavirus je lukrativnější než chřipka

Americká farmaceutická skupina Pfizer byla vůbec první, která získala povolení jak od amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), tak od Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) k uvedení své vakcíny proti koronaviru na trh. A nechala se slyšet, že za jednu dávku bude účtovat méně než 20 dolarů (tedy přibližně 400 korun). Nicméně očekává, že její tržby za očkovací látku, kterou vyvinula ve spolupráci s německou společností BioNTech, letos dosáhnou asi 15 miliard dolarů (přes 328 miliard korun). Zároveň zde počítá s třicetiprocentní marží.

„Vakcíny proti chřipce jsou daleko méně finančně zajímavé,“ uvedl pro americkou CNN Seamus Fernandez, jeden z manažerů americké investiční a poradenské společnosti Guggenheim Securities. Podle něho je ale třeba se na věc dívat také optikou rizika. Vývoj vakcíny proti koronaviru byla do určité míry sázka na nejistotu, protože se dalo očekávat, že vítězem bude ten, kdo s ní přijde jako první. „Byl by to pro farmaceutické firmy obrovský finanční průšvih, kdyby vakcína selhala,“ dodal Fernandez.

Na druhé straně pravděpodobnost, že přijde úspěch, byla přece jen vyšší, než že očkovací látka nebude vyvinuta. „Je ale také nutné si uvědomit, že motivace ziskem je hnací motor veškerého pokroku. Kdybychom po farmaceutických společnostech chtěli, aby vakcínu vyvíjely bez nároku na zisk, zřejmě bychom se epidemie zbavovali dlouho, což by přineslo nedozírné ekonomické škody,“ uvedla pro CNN Prima NEWS Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické.

Čím více mutací, tím větší byznys

Jiná americká farmaceutická skupina, Johnson & Johnson, uvedla, že vakcínu proti koronaviru bude nabízet na neziskovém principu. A to do doby, než se podaří dostat pandemii pod kontrolu. Ostatně podobný krok podnikla také britská AstraZeneca a rovněž Pfizer zdůraznil, že si nehodlá na pandemii „mastit“ kapsu. To ale neznamená, že by farmafirmy na výdělek z vývoje a následné komercializace vakcíny proti koronaviru rezignovaly.

Už od počátku pandemie bylo víceméně jisté, že SARS-CoV-2 zmutuje a ve světě se začnou prosazovat různé varianty s různou odolností vůči očkovacím látkám. „Genetické mutace se vyskytují přirozeně s tím, jak se virus replikuje a šíří. Je vysoká pravděpodobnost, že bude v příštích letech nutné již očkované znovu přeočkovat vakcínou, která bude efektivní proti těmto novým variantám koronaviru,“ uvedl v nedávném rozhovoru s analytiky Albert Bourla, výkonný ředitel Pfizeru.

To znamená zajištění odbytu dalších vakcín, další tržby z jejich prodeje a dodatečný zisk. Bourla ale odmítá, že by to pro Pfizer znamenalo nějaký přelom z hlediska hospodářských výsledků. Jen u samotného Pfizeru si vývoj vakcíny vyžádal investice mezi jednou a dvěma miliardami dolarů (tedy asi 22 až 44 miliard korun). V podobných řádech se odhadují investice i u dalších srovnatelně velkých farmaceutických společností.

Moderna jako BMW

Na druhé straně ale koronavirová pandemie napsala i jeden příběh jako z říše pohádek. A hlavní roli v ní hraje biotechnologická společnost Moderna Therapeutics, která sídlí v Cambridge ve státě Massachusetts. Moderna vznikla teprve v roce 2010 a až v roce 2019 se jí podařilo získat certifikaci pro své první produkty, které mohla uvést na trh.

Moderna se zabývá vývojem léků proti infekčním, kardiovaskulárním, autoimunitním, ale i onkologickým onemocněním. Ještě v roce 2019 dosáhly její celoroční tržby jen zhruba 60 milionů dolarů. Pro letošní rok se však její obrat očekává v objemu kolem 16 miliard dolarů (asi 350 miliard korun), tedy asi 266krát více než před dvěma lety.

Moderna se tak stala objektem zájmu investorů, kteří úspěch společnosti náležitě ocenili. Ještě před rokem bylo možné její akcii koupit za 26,50 dolaru. Současná tržní cena už činí bezmála 140 dolarů (tedy o přibližně 420 procent více), přičemž ještě začátkem února atakovala hodnota akcií Moderny 190 dolarů. Tržní kapitalizace této poměrně malé farmaceutické společnosti dosahuje asi 55 miliard dolarů, což je srovnatelné například s německou automobilkou BMW.

Právě růst hodnoty farmaceutických společností v posledním roce je zřejmě nejviditelnějším finančním projevem koronaviru v daném sektoru. U těch velkých jako Pfizer či Johnson & Johnson však nedošlo k takovému vzestupu jako právě v případě Moderny. Takzvané „big pharma“ posílily nejčastěji o 20 až 25 procent, což ale v době velmi nízkých úrokových sazeb na finančních trzích představuje velmi slušný výsledek.

Tagy: