reklama

Historik lékařství: Očkování je výkřik proti přírodě, snaha seskočit hrobaři z lopaty

Bát se vakcíny proti covidu? Nesmysl. Rakouský historik lékařství Harald Salfellner v rozhovoru pro CNN Prima News vysvětluje, že imunizace není žádná okultní záležitost. „Vakcíny jsou zpravidla velmi bezpečné. Byť z dějin lékařství víme, že u masových očkování se vždy může přihodit něco neočekávaného.“

reklama

Dá se snad říct, že se lidstvo někdy v minulosti s nějakou vakcínou vyloženě spálilo?
K několika incidentům došlo. Například událost z Lübecku roku 1929 ukazuje, že každá podobná intervence je spojena s riziky: V důsledku záměny očkovací látky byly tehdy desítky dětí naočkovány virulentní tuberkulózou a zemřely. Není tedy tak úplně pravda, že se vůbec nic nemůže stát. Přesto očkování je a zůstane blahodárným, užitečným nástrojem v rukou lékařů – jen potřebuje přirozeně jasnou indikaci a zvážení rizik. Očkování, které není nutné, jen tak z legrace, nepodpoří žádný lékař. Člověk se taky nenechává očkovat proti žluté zimnici, když jede na chalupu na Šumavu.

Harald Salfellner (58)

Lékař, historik medicíny a nakladatel (nakladatelství Vitalis).
Autor knihy Španělská chřipka: Příběh pandemie z roku 1918 (právě teď se dočkala dalšího vydání, nově je v ní i srovnání s covidem).
Napsal též oceňovanou monografii Franz Kafka a Praha, která byla přeložena do osmi jazyků.
Narodil se sice v Rakousku, od roku 1989 však žije v Česku.
Stav: ženatý.
Zájmy: dějiny lékařství, literatura, hudba.

Co byste tedy vzkázal lidem, kteří se v covidových časech nechtějí nechat očkovat?
Že přestože v jednotlivých případech očkování může dojít k újmám, pozitivní výsledky přece jen zdaleka převažují. Můj učitel na univerzitě odpovídal na příslušné kritické námitky následujícím argumentem: „Co myslíte, že se senzibilním dítětem provede virulentní kmen spalniček, jestliže mu vedlejší účinky způsobí už oslabený vakcinační kmen?“

Pletu se, nebo vývoj proticovidových vakcín proběhnul ve srovnání s jinými rekordně rychle?
Bylo to rychlé. Národní státy i EU kvůli tomu mobilizovaly více financí než kdykoli předtím. Farmaceutický průmysl tak byl schopen vyvinout vakcíny velmi svižně. Očkování je odjakživa lukrativní obchod, tentokrát jsou však očekávané výdělky astronomické. Deficitní výdaje veřejných rozpočtů na očkování se jistě projeví v jiných oblastech lékařské péče. Tam peníze budou chybět.

Jako historik lékařství můžete srovnávat – mluvilo se někdy o nějaké vakcíně více než teď o té proti covidu?
Jistě. Už v 19. století mluvil prakticky každý o očkování proti neštovicím. Ve 20. století se zase velkým tématem stala BCG vakcinace proti tuberkulóze, případně očkování proti dětské obrně. Současná nadměrná přítomnost tématu očkování není ani tak důsledkem koronavirové pandemie, jako spíše našeho moderního mediálního světa.

Jak to bylo během pandemie španělské chřipky? Taky lidstvo s nadějemi vyhlíželo vakcínu?
Ne lidstvo jako takové, ale mnoho lékařů především v západní Evropě a ve Spojených státech. Spousta z nich se podílela na jejím vývoji. Protože však původce nemoci nebyl znám, nezbývalo než bojovat proti původcům nebezpečných zápalů plic – pneumokokům a streptokokům. Užitečnost takového očkování byla omezená. První možnosti očkování proti chřipce se objevily až ve 30. letech.

Jaké je vůbec první historicky známé očkování?
Zprávy o prvních imunizacích proti neštovicím pocházejí z Číny. Zde byly během vlády dynastie Sung v roce 1014 poprvé zaváděny do nosu chomáčky bavlny s práškem z rozdrcených neštovicových strupů. Za raného novověku pak byla variolace neštovicovými strupy rozšířena už v celém Orientu. Kolem roku 1721 přivezla tuto metodu očkování z Konstantinopole do Anglie žena anglického velvyslance Lady Mary Montagueová. Anglický král ji nařídil vyzkoušet na šesti vězních odsouzených k smrti.

Jak to s nimi dopadlo?
Zřejmě dobře, protože král následně nařídil další pokusná očkování v sirotčincích a nakonec se rozhodl pro imunizaci v celé Anglii.

Zrovna proti neštovicím se prý do té doby doporučovaly hodně podivné metody – od konzumace prachu z drceného rohu jednorožce po vypití dvanácti malých piv.
Takových příkladů by byly tisíce – od benátských hadích šňůrek namáčených ve zmijí krvi k polykacím obrázkům svatých, od kamenných amuletů po Valpuržin olej nebo revitalizovanou vodu podle Grandera. V šedé zóně mezi přírodním léčitelstvím a šarlatánstvím, mezi ezoterikou a magií se nachází bohatě prostřený stůl s terapeutickými specialitami. To platí svým způsobem dodnes.

Jaký byl tedy z medicínského pohledu svět před očkováním?
Jen si to představte: Ještě kolem roku 1880 nezůstala skoro žádná rodina ušetřena ztráty jedné nebo více ratolestí v důsledku infekční nemoci. V časech epidemií neštovic, které pravidelně přicházely až do 19. století, se nakazilo až pět šestin všech lidí. Jenom v Evropě umíralo ročně až 400 tisíc lidí. Důležitou roli hrál přirozeně stupeň imunity: když byly neštovice roku 1766 zavlečeny z Dánska do Grónska, přežilo je z dvou tisíc nemocných jenom sedm lidí. Ještě roku 1918 propukla v Německu epidemie neštovic, kterou způsobili navracející se vojáci a reemigranti z Ukrajiny. Zaznamenáno bylo více než sedm tisíc případů onemocnění, zemřelo tehdy „pouze“ 1 061 osob. Většina obětí byla starší 40 let a měla jen nedostatečnou vakcinační ochranu.

Důvěřovali lidé očkování hned od začátku?
Ne, na počátku byli skeptičtí. Lidé mají často strach z nového a neznámého.

Co konkrétně je děsilo?
Vakcinace se obávali například kvůli pocestným očkovatelům. Ti očkování nabízeli za velké peníze třeba na jarmarcích, často však lidem způsobili těžké nebo i smrtelné onemocnění. Věřící také slyšeli z kazatelen varování kněží, kteří očkování pranýřovali jako dílo ďáblovo nebo jako zásah do Boží prozřetelnosti. Díky očkování kravskými neštovicemi, které vyvinul anglický lékař Edward Jenner, ztratilo očkování proti neštovicím mnoho ze své hrůzy. Přesto se o této nové očkovací metodě vyprávěly děsivé historky. Naočkovaní prý nabývají zvířecí podoby, děti běhají po čtyřech, kašlou jako telata a bučí jako krávy. Očkovaným též měla po celém těle růst srst jako hovězímu dobytku. Dokonce i filozof Kant varoval, že lidstvo vakcínou dostává naočkován i jakýsi druh zvířecí přirozenosti. Mezi prvními politiky, kteří se proti takovým historkám postavili, byl Napoleon. Ten roku 1803 nařídil očkování ve všech dětských nemocnicích a dalších zdravotnických zařízeních v Paříži. Během napoleonských válek tak zůstali jeho očkovaní vojáci neštovic ušetřeni.

Z dalších panovníků prý očkování hodně propagovala třeba Marie Terezie.
Ano, proti neštovicím nechala naočkovat své tři děti. Ne náhodou; jiné totiž kvůli téhle chorobě předtím ztratila, zemřely na ni i obě manželky jejího syna Josefa II. Lidi si z ní pak brali příklad a své potomky též nechali naočkovat. Každý naočkovaný dostal od osvícené panovnice za odměnu tolar. Ona sama se přitom paradoxně očkovat nedala, už totiž neštovice prodělala. Měla po nich tvář samou jizvu. Dokonce kvůli tomu nechala ze Schönbrunnu odstranit všechna zrcadla.

Na českém území se tedy začalo očkovat zhruba v její éře?
Přesný okamžik není znám, můžeme ovšem vycházet z toho, že šlechtické rodiny nechávaly očkovat své děti koncem 18. století. Na Moravě to byl telčský lékař jménem Dr. Mack, jenž roku 1791 naočkoval děti hraběte Dauna z Jemnice. Silný nárůst naočkovaných nastal, když c. a k. okresní fyzikus Alois Carl z Hradiště roku 1796 v Brně založil „Očkovací ústav proti neštovicím“. Zneklidněné Brňany prý po provedené vakcinaci odměňoval hudbou, tancem a hrami.

Jak se od té doby změnila technika očkování?
Principy jsou v podstatě stejné, dnes jen při každém očkování disponujeme vyspělou technikou a technologií. To je vidět obzvláště na očkování proti chřipce. Stupeň čistoty prvních vakcín v polovině 30. let minulého století přirozeně neodpovídal tomu dnešnímu. Vedlo to k nepříjemným vedlejším účinkům u 25 procent všech očkovaných. Očkovací látky se tenkrát vyráběly s pomocí myších plic obsahujících virus. Již roku 1940 došlo významnému posunu ve vývoji chřipkové vakcíny. Očkovací látka se začala připravovat pomnožením viru v embryonovaných slepičích vejcích. To je standardem i dnes. Další vývojový posun přinesly první průmyslově využitelné ultracentrifugy v 60. letech 20. století. Od očkovací látky umožnily oddělit nevirální vaječné proteiny, to výrazně zvýšilo snášenlivost vakcín. Počátkem 70. let pak přišly štěpné a podjednotkové vakcíny. Obsahovaly již jen ty virální povrchové proteiny, které jsou důležité pro vývoj protilátek. Vývoj očkování proti chřipce je napínavý jako dobrý román!

Očkovalo se někdy i něčím, co bychom považovali za bizarní?
O domorodcích v Surinamu je známo, že do škrábanců na kůži vtírali hadí jed. Ze středoevropského hlediska jde možná o podivnou věc, v oblastech zamořených hady se však jedná o smysluplné opatření.

Jaké očkování vy osobně považujete za největší medicínský zázrak?
Nepoužil bych zrovna výraz zázrak. Požehnání preventivního očkování vyrostlo na pevných, uchopitelných poznatcích, zrodilo se díky houževnatému úsilí vědců. Každá vakcína, lhostejno zda proti neštovicím, tetanu nebo dětské obrně, může zachránit život a zabránit hořkému utrpení. Na tomto místě bych rád vzpomenul i očkování proti záškrtu, hroznému „andělu rdousiteli“ dětí. Co ještě za dob mé babičky způsobovalo hrůzu a strach, je pro současné generace díky očkování již jen kapitolou z dějin lékařství.

Takže očkování i nějaký virus dokázalo úplně vymazat?
Nejznámějším příkladem je vymýcení neštovic v 70. letech minulého století. Bohužel si nemůžeme být jisti, zda se virus jednoho dne nevrátí, například z amerických nebo ruských laboratoří. V dnešní době je totiž myslitelná i umělá výroba smrtelného viru neštovic třeba teroristy. Dovedete si představit, co by se stalo, pokud by virus pravých neštovic narazil na mladé, z valné části již neočkované lidi? Očkovací látky proti neštovicím, které má k dispozici WHO, zcela jistě nebudou v nouzi stačit pro celou světovou populaci.

Každá vakcína, lhostejno zda proti neštovicím, tetanu nebo dětské obrně, může zachránit život a zabránit hořkému utrpení.

Československo bylo kdysi první zemí na světě, kde se plošně očkovalo proti dětské obrně. Mohli jsme se tedy označovat za očkovací velmoc?
Ano, jistě, to byl velký počin. A komunistické vedení si také nabytou prestiž náležitě vychutnalo. V rozvinuté demokracii jsou však poměry složitější. Za totalitních poměrů lze státní opatření nařídit vždycky snadněji, jak se bolestně poučila i naše vláda. My zatvrzelí demokraté do toho prostě taky chceme mluvit.

Vždyť se také od laiků směrem k očkování čím dál víc ozývá kritika.
Nejen od laiků. Existuje též celá řada lékařů, kteří se odchylují od přírodovědních principů – nezřídka z ideologických důvodů nebo kvůli penězům. Lékaři očkování často proklínali už v minulosti, protože kvůli němu přicházeli o pacienty s neštovicemi. Průběžná nezbytná péče o ně jim zajišťovala tučné příjmy.

Dnes jde ale spíš o nedůvěru běžných lidí.
Ano, a sice o nedůvěru v instituce. Co si také lidé mají myslet, když soukromí investoři získávají vliv na WHO? Nebo jakmile se dozvídáme o peněžních tocích do úřadů, které schvalují léčiva? Aktuálně pozorujeme, že k hluboké ztrátě důvěry svým dílem přispívá i manipulativní zpravodajství. Pokud lidé slyší, že kritici jsou umlčováni, nebo že jsou jejich příspěvky mazány z internetu, pak prostě hledají jiné komunikační kanály. Názor, který je potlačován, sám o sobě ze světa nemizí. Kritiky očkování je třeba přesvědčovat, ne kriminalizovat.

Jsme my Češi v nedůvěře k očkování výjimeční?
Vůbec ne, skepse vůči očkování je globální fenomén. Ještě víc se ozývá například v Německu nebo Rakousku. Tam už po desetiletí bují představy o léčbě s pomocí „alternativní medicíny“. Například homeopatie, která stojí v popředí boje proti očkování, byla v Česku popularizována až po roce 1989. V Německu a Rakousku mohou homeopaté šířit své ideje nefiltrovaně už dlouhé desítky let, zčásti na univerzitní půdě. Boom přírodního léčitelství působí na lidi vlastně už od konce 19. století. I v Třetí říši požívala homeopatie nejvyššího uznání. Dogma o „něžné“ přírodě s jejími léčebnými metodami působí dodnes. Nekritičtí vyznavači přírodního léčitelství si nechtějí přiznat, že celá medicína a s ní také právě očkování je jeden jediný výkřik proti přírodě, jež dokáže být i hrozivá. V přírodě není smrt ničím zavrženíhodným, patří k životu. Díky očkování chceme a můžeme do tohoto „přirozeného“ stonání a do této „přirozené“ smrti zasáhnout. Jinak řečeno: Seskočit hrobaři z lopaty.

Co hrozí, pokud převládne názor odpůrců a míra proočkovanosti společnosti ještě poklesne?
Je pravda, že postupně mizí kolektivní prevence očkováním. V důsledku toho se opět mohou vrátit infekční choroby, o kterých jsme se domnívali, že jsme je šťastně překonali. Rád bych věřil v rozum. Doufám, že bude možné o očkování přesvědčit i odpůrce. Dobrých argumentů pro preventivní očkování je víc než dost.

Tagy:

Hlavní zprávy

Podivnosti kolem Zemanovy hospitalizace: Neobvyklý podpis i Babiš stepující v nemocnici
Miloš Zeman

Podivnosti kolem Zemanovy hospitalizace: Neobvyklý podpis i Babiš stepující v nemocnici

V posledních dnech se ohledně hospitalizace prezidenta Miloše Zemana odehrávají podivné věci. Lidé spekulují o tom, jestli je podpis prezidenta pod rozhodnutím o svolání schůze Sněmovny pravý nebo proč hlava státu ležící na JIP dostává k obědu klobásu. Neobvyklé bylo i setrvání premiéra Andreje Babiše (ANO) v Ústřední vojenské nemocnici poté, co byl naočkován třetí dávkou vakcíny proti covidu.

Vlakem na letiště v roce 2029? Stavět se má za rok. Otázkou je, co bude po volbách

Nedostatečné propojení Letiště Václava Havla a centra Prahy dlouhodobě trápí nejen obyvatele hlavního města. V posledních letech se začalo na modernizaci železniční tratě směrem na letiště pracovat a další úseky se začnou stavět v příštích letech. Celá rychlodráha z Masarykova nádraží do Kladna s odbočkou na letiště by měla být hotova v roce 2029. Otázkou zůstává, nakolik šlo jen o předvolební sliby. Stavbu totiž bude provázet řada problémů.

Za tragický omyl odškodné. USA nabízí příbuzným deseti obětí po útoku dronem pomoc

Americká vláda nabídla odškodné příbuzným deseti civilistů, kteří v srpnu zemřeli při útoku americké armády v Kábulu. Jednalo se o muže, který dlouho pracoval pro americkou humanitární organizaci, a devět členů jeho rodiny, včetně sedmi dětí. Pentagon též informoval, že pomáhá přeživším členům rodiny přesídlit do USA. Informoval o tom zpravodajský web BBC.

Sledujte nedělní Partii: Kdy vznikne nová vláda? Dorazí Havlíček, Vondra i Fiala z SPD

Kdy budeme mít novou vládu? Nejen to bude téma nedělní Partie. Hosty budou Karel Havlíček z Hnutí ANO, Alexandr Vondra z ODS, Radim Fiala z SPD a Martin Jiránek z Pirátské strany, jeden z kandidátů na obsazení funkce ministra průmyslu a obchodu. Jakou roli sehraje zdraví prezidenta republiky? Ve druhé části diskuse se zeptáme současného a bývalého předsedy Senátu Miloše Vystrčila a Milana Štěcha. Sledujte od 11 hodin na CNN Prima NEWS.

Hokejová Plzeň uzavřela s fanoušky unikátní sázku. Chce je přilákat zpět na stadion

Hokejové týmy pořádně odskákaly nejtužší koronavirové časy – povolená návštěva v krytých halách byla žádná nebo minimální. A příjmy ze vstupného logicky zrovna tak. Proto v extraligových organizacích zavládla euforie, když se před sezonou 2021–2022 dozvěděly, že tribuny se mohou kompletně zaplnit. Jenže čtvrtina soutěže je prakticky pryč a žádný hlad po vstupenkách nenastal. Jedním z klubů, který nad nezájmem fanoušků kroutí hlavou, je Škoda Plzeň.

Harry Potter od skutečného Harryho Pottera. Vzácný první díl série prodal za statisíce

Knižní série z pera spisovatelky J. K. Rowlingové pobláznila celý svět. První vydání pilotního díla o životě mladého čaroděje s názvem Harry Potter a Kámen mudrců v pevné vazbě je velmi vzácné. Původní náklad tvořil jen 500 výtisků. Právě jeden z nich se ve Velké Británii vydražil za více než tři čtvrtě milionu korun. Nový majitel obdržel opravdový unikát, knihu vlastnil skutečný Harry Potter.

Nečekaný následek Hry na oliheň: Dramaticky roste zájem naučit se korejsky

Nejsledovanější seriál streamovací služby Netflix má nejen pozitivní dopad na kasu svých tvůrců, ale dostává do povědomí diváků vše, co souvisí se zemí, kde se děj série odehrává. Výjimkou není ani jazyk, kterým protagonisté hovoří. Hra na oliheň je totiž k dispozici v původním korejském znění s titulky. A diváci v USA a Velké Británii to náležitě oceňují.

Kůrovce v Čechách likviduje i chladné počasí. Lesníci chystají obnovu zničených cest

Kůrovcová kalamita, která v českých lesích naplno vypukla v roce 2018, je za svým vrcholem a ustupuje. Na Moravě již odezněla a pod kontrolu ji lesníci dostávají i na Vysočině. K útlumu kůrovcové kalamity, která je největší v historii Česka, kromě intenzivních těžeb napadeného dřeva a dalších obranných opatření přispělo i letošní velmi chladné a deštivé jaro.

Rekordní nárůst od května. Za pátek v Česku přibylo téměř 1800 případů covidu

V pátek v Česku přibylo dalších 1 781 potvrzených případů koronaviru – nejvíce za jeden den od začátku května a o 764 více než před týdnem. V nemocnicích bylo s covidem 459 lidí, což je oproti předchozímu dni sice o něco méně, ale oproti minulému týdnu to znamená nárůst o 121 hospitalizovaných. Zrychlování epidemie ukazuje i reprodukční číslo, uvádějící, kolik dalších lidí nakazí jeden pozitivně testovaný, stouplo z 1,33 na 1,45.

reklama

Domácí zpravodajství

Pražský magistrát šetří provozní výdaje. Propouští sedm procent svých zaměstnanců

Pražský magistrát bude mít od 1. listopadu méně zaměstnanců. V letošním roce jde o snížení o sedm procent, konkrétně o zhruba 88 takzvaných systematizovaných míst na přibližně 2 248. Na odstupném zaplatí město asi 12,5 milionu korun. Vyplývá to z dokumentu, který v pondělí projednají městští radní. Úřad lidem již v uplynulých měsících rozdával výpovědi. Další propouštění přijde v příštím roce.

Preventivní testy na covid od prosince nebude hradit stát. Mění se i podmínky karantény

Aktualizováno

Preventivní testy na COVID-19 by se mohly přestat hradit z veřejného zdravotního pojištění od 1. prosince, bude to navrhovat ministerstvo zdravotnictví, řekla v pátek novinářům hlavní hygienička Pavla Svrčinová. Testy zůstanou zdarma pro děti do 12 let. Podle ministra Adama Vojtěcha (za ANO) budou i další výjimky, například pro lidi, kteří už mají první dávku očkování. Ministerstvo rovněž navrhne, aby karanténu pro lidi po kontaktu s nakaženým koronavirem bylo možné po sedmi dnech ukončit negativním testem.

Jsi můj štít a meč. Ovčáček se pustil do Senátu i koalic, Zemana spojuje s Churchillem

Aktualizováno

Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček se na Twitteru ohradil proti kritice, která se na Hrad snesla kvůli návštěvě šéfa Sněmovny Radka Vondráčka (ANO) u Miloše Zemana. Podle něj je v „médiích a mezi politiky takový řev“ kvůli tomu, že se začala hroutit „pracně budovaná lež o nemohoucím panu prezidentovi“. Ovčáček zpochybnil i slova šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS) o tom, že případná aktivace článku 66 Ústavy by byla k ochraně prezidenta jakožto instituce i osoby.

reklama