V Česku každoročně zkrachují stovky malých obchodů, a to hlavně v nejmenších obcích. Na problém upozorňují zástupci maloobchodního sdružení, kteří to dávají za vinu velkým obchodním řetězcům. Navrhují proto na hypermarkety uvalit speciální daň z nemovitosti, z níž by mohly být nejmenší obchody dotovány. S možností většího daňového zatížení některých firem ze strany obcí přitom počítá novela ministerstva financí.
Mariánské údolí na Olomoucku má přibližně 1 600 obyvatel. Řada místních podle prodavačky Petry Švejštilové jezdí nakupovat do supermarketů ve větších městech v okolí. Místní obchod tak přežívá díky obecním příspěvkům.
„Lidé rádi nakupují ve velkých řetězcích, kdyby nebyly, nakupovali by víc u nás. Obec nám proto přispívá formou sníženého nájmu a investicemi,“ vypráví Švejštilová. Podobnou pomoc ale nenabízí každá obec. Podle družstva sdružujícího malé obchody v důsledku toho prodejny po stovkách ročně krachují, a to zejména v nejmenších obcích do tisíce obyvatel.
„Jednou z možností řešení je speciální daň pro řetězce, která by končila v jednotlivých obecních nebo krajských městech,“ říká předseda družstva velkoobchodních a maloobchodních jednotek Roman Mazák. Peníze by se pak mohly rozdělovat ohroženým malým prodejnám, které by se tím udržovaly při životě.
Jde o o schopnosti provozního
Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu zastupujícího i velké řetězce ale situace malých obchodů rozhodně tak špatná není. „Může se stát, že jeden provozovatel nezvládne fungovat v dané obci, ale v 95 procentech případů obchod převezme někdo jiný. Různé snahy o zdaňování jsou jenom obranou těch, kteří neumí oslovit své zákazníky,“ říká prezident svazu Tomáš Prouza.
Ministerstvo financí ale s možností vyššího zdanění obchodních řetězců počítá. Ve sněmovně se momentálně projednává daňový balíček pro příští rok, který by obcím nově umožnil zvyšovat daně některým firmám, což potvrzuje i ministryně financí Alena Schillerová. „Budou moci zvednout koeficient například pro supermarkety nebo podnikatelské subjekty,“ tvrdí.
Podobný systém, kdy musely obchodní řetězce platit peníze navíc, se podle Agrární komory snažilo zavést také sousední Slovensko. Tamní vláda ale musela zákon krátce po jeho vyhlášení zase zrušit.
„Obchodní řetězce tehdy měly povinnost platit 2,5 procenta z čistých tržeb každý měsíc, nicméně k tomu ani jednou nedošlo, protože zasáhla Evropská komise, která podobné opatření vyhodnotila jako diskriminační,“ uvádí prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Podle šéfky státní kasy ale plánovaná česká úprava diskriminační nebude a na rozdíl od Slovenska prý možnost většího daňového zatížení nemíří jen na velké obchody.
