MAPA: Pražskému žáru utečete jen na hřbitově. Podívejte se, kde pocítíte největší letní peklo
Tepelné ostrovy v Praze, pondělí 14. srpna v 9:00 Zdroj: Se svolením IPR, Meteoblue.com
Nelítostná vedra jsou zpět a plnou silou udeřila na česká města. Tropické teploty pořádně potrápí i obyvatele Prahy. Jak je vidět z dostupných dat, obzvlášť drsné podmínky panují především v centru města a v částech, kde se nachází minimum zeleně a maximum betonu či asfaltu, před žárem mohou lidé utéct jen do parků či na hřbitov. Specialisté z Institutu pro plánování a rozvoj hl. m. Prahy dodávají, že s rostoucím počtem tzv. tepelných ostrovů se zvyšují také zdravotní rizika. Podívejte se, kde se obyvatelé metropole zapotí nejvíce.
Po poněkud zmateném počasí z první poloviny srpna přišla nelítostná vlna veder. A jen tak nezmizí. Tropické třicítky se budou držet až do soboty, víkendové teploty se mohou vyšplhat až na 34 stupňů Celsia. Nakumulované teplo se bude držet i v noci a neklesne pod 20 stupňů. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) avizoval, že lépe nebude ani na začátku příštího týdne. „Týdenní období přibližně od začátku druhé poloviny srpna bude patřit mezi nejteplejší od roku 1931,“ sdělili pracovníci ČHMÚ v měsíčním výhledu počasí.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Na Česko se ženou silné bouřky. Na Vodňansku řádí liják a třícentimetrové kroupy
Letnímu infernu se pochopitelně neschová ani Praha. Podle pondělní mapy tepelných ostrovů je jasné, kde se obyvatelé metropole zapotí vždy a nejvíce. Historické centrum města zřejmě nikoho nepřekvapí – „červené plochy“ se rozprostírají už v dopoledních hodinách na Starém i Novém Městě, podobně na tom je i značná část Holešovic.
Na východě se největší výheň nachází v Libni a Vysočanech. V západní části Prahy panují pekelné teploty především na Smíchově až směrem k vlakovému nádraží a na severu v okolí Podbaby.
Čtěte také
Naopak „milosrdné dopolední podmínky“ si užívají obyvatelé Žižkova a Nuslí, dále pak okrajové části Prahy v podobě Střížkova, Kobylis či Břevnova a Chodova. Při bližším prozkoumání mapy jde rovněž vidět, že před „pařákem“ lze utéct na hřbitovy, kde stromy a jejich stíny vytvářejí chladnější oázy.
Stačí ovšem posunout hodinové ručičky na odpoledne a vedrům se nevyhne téměř nikdo a nikde. Teploty skokově stoupají ještě před obědem, okolo 14:00 se pak na mapě zahalí do výhrůžné rudé barvy také městské části jako Karlín, Vršovice nebo Hradčany.
Snesitelněji začne být až vpodvečer, ale ne o tolik – v betonu a asfaltu se přes den nashromáždí tolik tepla, že se obyvatelé Prahy budou péct déle, než by si přáli.
Právě oblasti s rozlehlou městskou zástavbou a minimem zeleně tvoří největší tepelné ostrovy v Praze. „Zpevněné plochy, nedostatečné proudění vzduchu a odvod dešťové vody do kanalizace způsobují, že je ve městech znatelně tepleji,“ komentuje podmínky Institut pro plánování a rozvoj hl. m. Prahy (IPR). Jak beton, tak asfalt nedokážou pohlcené teplo jakkoliv upotřebit, tmavá barva silnic pak absorpci ještě umocňuje. I to je důvod, proč se i po západu slunce člověk žijící v metropoli pořádně zapotí – zmíněné materiály nakumulované teplo drží dlouho do noci.
Smrt z přehřátí? Riziko se zvyšuje
Negativních vlivů vyplývajících z tepelných ostrovů je celá řada – zvyšují například riziko požárů či ohrožují lidské zdraví, což platí zejména pro zranitelné skupiny seniorů, nemocných lidí a malých dětí. Kumulace vysokých teplot je v Praze každý rok příčinou několika desítek úmrtí, což již dříve připomněl také Pavel Borecký z IPR.
„Jak upozorňují prestižní zahraniční studie, byť se Praha na žebříčku hlavních měst umísťuje mezi středně rizikovými oblastmi, relativně daleko od Paříže, Amsterdamu, Londýna a Záhřebu, umírá v Evropě z tohoto důvodu přibližně 20 tisíc obyvatel každý rok a predikce nejsou příznivé. Jelikož se riziko úmrtí z přehřátí u seniorské populace za posledních dvacet let ve světovém měřítku zdvojnásobilo, Světová zdravotnická organizace stupňuje své požadavky na urgentní zavádění nových politik ochrany obyvatelstva,“ řekl redakci CNN Prima NEWS.
Čtěte také
Spása je ve stromech. Minimálně
Jak se dá bojovat s vedry ve městech? Zde má IPR jasno – stromy. „Přirozená klimatizace, která vodou, již vezme ze země, ochlazuje své okolí. Poskytuje také stín, který zamezuje zahřívání jeho nejbližšího okolí a poskytuje úkryt před paprsky nejen lidem. Je to ale strom, který je zdravý. I zelený strom totiž může být v nouzi a bez dostatku vody. Takový své okolí neochlazuje a má dost starostí s tím, aby vůbec přežil. I proto je někdy třeba špatně vysazený strom pokácet a dát na jeho místě šanci jinému, který bude mít lepší vyhlídky,“ vysvětlil institut.
Recept na úspěch je ale podle expertů pod zemí, respektive v nashromážděné dešťové vodě. „Proto nesmí mířit do kanálu, do kterého ji zpevněné povrchy většinou neomylně vedou. Je třeba s ní správně nakládat a přivádět ji přímo ke kořenům stromu. Může to být třeba přímo spárou v dlažbě, kanálkem nebo dalšími prvky, kterých už dnes známe obrovské množství,“ komentovalo IPR jedno z mnoha řešení, jak se bránit úmorným vedrům.
Další proměnnou je vedle toho samotný kořenový systém, který potřebuje prostor a musí zůstat vzdušný. „Písek a jíl upěchovaný koly parkujících dodávek to není. Pro tyto účely vzniklo několik způsobů. Jedním z nich je prokořenitelná buňka. Je to taková velká basa od piva, ve které zůstane kořenový systém chráněn a strom může nerušeně růst a brát vláhu z okolí,“ uvedli na závěr odborníci na urbanismus.
Viet Tran pracoval pět let jako redaktor na webu Echo24.cz. Několik let řídil magazínové sekce herních projektů SkillZone.cz a Battleforce.cz, poté spoluzaložil občasník Cooldown.cz. Média vystudoval na Univerzitě Karlově, diplomovou práci zpracovával v Japonsku, kterému se profesně věnuje do současnosti.
