Za kolik se bude topit?
Ceny energetických surovin stoupají na historická maxima. Zásoby zemního plynu v Evropě jsou v těchto měsících na rekordně nízkých úrovních a sehnat uhlí je rovněž téměř nadlidský výkon. Předpovědi meteorologů, že nadcházející zima bude tuhá, přidělávají domácnostem další vrásky na čele. Na vině je rostoucí poptávka po energiích v průmyslu a nedostatečné dodávky z Ruska a Norska.
Kdyby Zdeněk Mlynář svou knihu Mráz přichází z Kremlu psal dnes, zřejmě by místo okolností srpnové okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy popisoval rizika související s váznoucími dodávkami zemního plynu z Ruska. Právě ty jsou příčinou aktuálního nedostatku této důležité komodity v Evropě.
Nejde ovšem o nějaký ruský truc vůči Západu, nýbrž o důsledek nejhorší fáze koronavirové krize, jemuž v loňském roce (nejen) Evropa čelila. Protiepidemická opatření vedla k omezení řady provozů v průmyslu, který se nyní snaží loňskou ztrátu dohnat. A k tomu potřebuje elektřinu a zemní plyn. Rusko ovšem nestíhá plnit ani své zásobníky, natož ty evropské. K jejich vyprázdnění přispěla i loňská dlouhá a poměrně tuhá zima.
Polární vír nad Českem
Jenže ani pro letošní topnou sezónu nejsou předpovědi o nic optimističtější, a to kvůli takzvanému studenému polárnímu víru, nepravidelnému atmosférickému jevu, který už několikrát ovlivnil počasí v Evropě i Severní Americe. Podle meteorologů z webu Severe Weather by k tomu mohlo dojít i během nadcházející zimy, kterou by doprovázely teploty hluboko pod nulou.
Pozdní léto a začátek podzimu je tak již tradičním obdobím, kdy se české domácnosti zásobují otopem. Jenže letošní mimořádná situace na trhu se zemním plynem se už stihla přelít i na trh s ostatními palivy, zejména uhlím a dřívím. A oboje nejen zdražuje, ale domácnosti na dodávku mnohdy čekají i několik týdnů.
Na uhlí i dřevo se čeká
„Loni nebyl problém jeden den zavolat a druhý den mi uhlí dovezli až k baráku. Teď musím čekat tři týdny,“ řekl CNN Prima NEWS Martin z Krupky na Teplicku. Před rokem přitom platil za metrák hnědého uhlí asi 350 korun, teď už ho vyšel skoro o stovku dráž. Ještě před čtyřmi lety se dalo uhlí pořídit za přibližně 270 korun na metrák.
Že situace není o moc lepší v případě, že si doma topíte dřevem, dokazuje i Martinův soused Pavel. Jeho hlavní zdroj topení je sice zemní plyn, přes zimu si ale pomáhá také krbovými kamny. „Chtěl jsem dřevo nakoupit už v červenci, ale můj tradiční dodavatel neměl skladem skoro nic. Tak jsem si dřevo aspoň objednal s tím, že mi ho dovezou, až ho budou mít. Čekal jsem skoro dva měsíce,“ řekl CNN Prima NEWS. Oproti loňsku si za listnatou směs připlatil asi 20 procent.
Kdo se nestihl palivem včas předzásobit, bude muset do své peněženky sáhnout mnohem hlouběji. A to především v případě, že topí uhlím. Jeho cena se totiž na světovém trhu za poslední rok zvýšila z přibližně 50 na téměř 180 dolarů za tunu.
3,5 milionu Čechů v energetické chudobě?
A je pravděpodobné, že na ceny obvyklé ještě před rokem či dvěma se uhlí hned tak nevrátí. Ani po odeznění nerovnováhy na globálním trhu. „Z důvodu prosazování zelených politik v Evropské unii se rozvoj těžby uhlí v posledních letech zanedbával. Kapacity produkce uhlí jsou tak nedostatečné,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Podle něho to pro řadovou domácnost znamená, že si připlatí nejen za uhlí, ale i za elektřinu. Její výroba se totiž musí právě z důvodu nedostatku uhlí často suplovat zemním plynem, který rovněž prudce zdražil. „Teplo zdraží zhruba o deset procent, plyn až o patnáct, elektřina až o dvacet procent. Další zdražování energií přijde v příštím roce,“ dodal Kovanda s tím, že více než třem milionům Čechů hrozí takzvaná energetická chudoba. V celé Evropské unii by to podle něj mohlo být až sto milionů lidí.
