Ilustrační foto Zdroj: Profimedia.cz
Maturanti se ve středu vrátili do škol, mohou se ale učit jen v uzavřených skupinách. To se těžko dodržuje, a tak mají studenti posledních ročníků středních škol některé přednášky prezenčně a některé on-line. Podle zástupců škol jsou nařízení ministerstva nedomyšlená a kritizují je i sami studenti. Znepokojuje je také situace kolem maturit a přijímacích zkoušek. Studenti ani učitelé jejich podobu stále neznají.
Maturanti od středy 25. listopadu sice mohou chodit do školy, jejich návrat má ale podmínky, které znamenají velké komplikace. Studenti se mohou učit jen v homogenních skupinách, tedy ve složení, které se nebude měnit. Například podle pedagožky Zuzany Kreuzziegerové z Gymnázia Nad Štolou v Praze 7 však zůstávají maturitní ročníky v jednom složení v podstatě jen při češtině a matematice.
Téměř u všech ostatních předmětů se totiž studenti dělí podle zájmu. „Jedná se o semináře nebo cizí jazyky, na mnoha školách jsou totiž jazyky nebo semináře vyučovány napříč třídami. To znamená, že když je škola větší, tak tam chodí někdo z třídy A, někdo z B, nebo z oktávy a podobně, proto se momentálně semináře nemohou učit prezenčně,“ vysvětlila Kreuzziegerová.
Ohledně obnovení prezenční výuky maturitních ročníků středních škol se na ministra školství Roberta Plagu (za ANO) obrátili i zástupci České středoškolské unie prostřednictvím otevřeného dopisu. I oni upozorňují, že semináře jsou obvykle kombinované pro několik tříd, a ačkoliv se jedná pro mnoho studentů o předměty maturitní nebo připravující k přijímacím zkouškám na vysoké školy, jejich výuka často nebude moci probíhat prezenčně a z časových důvodů ani distančně.
Přehodnoťte opatření, mohla by uškodit
„Není možné, aby dojíždějící studenti zvládli distanční i prezenční výuku,“ upozorňuje v dopise Česká středoškolská unie s tím, že studenti se vzdálenějším bydlištěm nemohou dojíždět na internát kvůli třem hodinám prezenční výuky denně. „Rádi bychom Vás požádali o přehodnocení opatření týkajících se vzdělávání v rámci PES s platností od středy 25. listopadu. Domníváme se, že by spíše než pomoci mohly vzdělávání studentů uškodit,“ vzkazují zástupci středoškoláků ministru školství Plagovi.
Jako nejvhodnější řešení navrhují umožnit školám pokračovat v povinné distanční výuce s možností individuálních konzultací v případě, že nejsou schopny zajistit prezenční výuku v plném rozsahu. To vše do doby, než bude možné uskutečnit prezenční výuku i s heterogenními skupinami studentů.
Od pondělí by snad mohli do školy všichni
Například na malých školách podle Kreuzziegerové ale podobný problém být nemusí. Pedagogové totiž odučí, co mohou v homogenních skupinách, a pak třeba učí jednu hodinu semináře třídu A a druhou hodinu B.
Podle Kreuzziegerové jejich gymnázium spoléhá, že se v pondělí přejde do stupně číslo tři v systému PES, kdy už by mohli přijít do školy všichni studenti. „Tam už není napsáno, že musí být rozdělení do homogenních skupin, ale je to doporučeno. Takže naše škola k tomu přistoupí asi tak, že když je to doporučeno, tak to není přikázáno, a tudíž od pondělí by se už naši studenti mohli učit normálně,“ podotkla.
Také prezident spolku Pedagogická komora Radek Sárközi považuje způsob, jakým jsou otevírány střední školy, za nedomyšlený. „V týmu ministra zdravotnictví, který tvořil PES, bohužel nebyl žádný zástupce škol. Ani ministerstvo školství nekonzultovalo PES s představiteli organizací, které sdružují pedagogy. Důsledkem je organizačně velmi náročný systém, který zbytečně zatíží školy, učitele i žáky,“ popsal Sárközi.
On-line výuka mohla být do Vánoc
Podobný názor má i pedagožka Kreuzziegerová. Vadí jí, že ministerstvo školství nekonzultuje svá nařízení s lidmi, kteří se v nich orientují. „Když se to týká nás, gymnázií, předpokládala bych, že než pan ministr vydá nějaké nařízení, zeptá se, jak to na gymnáziích funguje. Chápu, že to nemůže vědět, ale on to neřeší. Vydává nařízení tak nějak od stolu,“ uvedla.
Připomněla slova ředitelky Gymnázia Nad Štolou a předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renaty Schejbalové, podle níž bohužel ministerstvu nedošlo, že homogenní skupiny na gymnáziích nemohou fungovat. „Distanční výuka na středních školách mohla pokračovat do Vánoc, bylo by to daleko efektivnější řešení,“ podotkl Štefan Klíma, který vede v Pedagogické komoře sekci středních škol.
Podobně to vidí i zástupci středoškoláků, kteří v dopise píší, že vítají postupné obnovování běžné prezenční výuky. „Ale domníváme se, že je zároveň důležité myslet na praktičnost a školy neotvírat za každou cenu,“ zdůraznili.
Pedagogická komora navrhovala, aby se školy otevíraly postupně po celých stupních. Nejprve celý první stupeň základních škol, pokud se epidemická situace zlepší, po 14 dnech celý druhý stupeň základních škol a po dalších 14 dnech střední školy. Pedagogická komora k rozvolňování ve školách dokonce zpracovala alternativní PES. Návrh předložila ministerstvu školství.
Alternativní PES pro školy navržený Pedagogickou komorou Zdroj: Pedagogická komora
Co bude s maturitami?
Při jarní vlně pandemie koronaviru byl navíc problém s podobou maturitních zkoušek. Ministerstvo školství nebylo do poslední chvíle schopno říct, jak maturity proběhnou, a tak se to studenti dozvídali necelý měsíc před závěrečnou zkouškou. Ani v současném školním roce ale ministerstvo zatím pedagogům a studentům podobu maturitních a přijímacích zkoušek nesdělilo. „Ministerstvo pouze řeklo, že přemýšlí o maturitách a o přijímacích zkouškách. Všichni jsme zvědaví, co vymyslí,“ upozornila Kreuzziegerová.
Podle pedagožky navíc ministerstvo 12. října změnilo systém maturitních zkoušek cizích jazyků, a to celkem zásadně. „Dřív si studenti vybírali státní nebo školní maturitu, což stále mohou, ale pracovní listy se skládaly ze čtyř částí a každá z nich byla na jiné téma. Teď to navrhli monotematicky. Když máme otázku týkající se historie Velké Británie, což není jednoduchá otázka, všechny čtyři části musejí skládat na toto jediné téma. A není tam žádná záchrana, kdy by si na chvíli odpočinuli u něčeho jiného,“ vysvětlila učitelka angličtiny.
Další změnou je, že dřív maturanti psali slohovou práci v angličtině, jen když skládali státní maturitu. Teď je povinná i u školní maturity. „Navíc se z toho ministerstvo vyzulo tak, že opravování hodilo na školy, aby se s tím nemuselo dělat. My tak máme mnohem víc práce. Neříkám, že bychom se práce zříkali, jsme tady od toho, ale nechápu tak zásadní změny v době, kdy dochází k tolika problémům v rámci koronaviru,“ kritizovala pedagožka s tím, že je to pro maturanty rána pod pás, protože se to nedozvěděli k 1. září 2020, ale až v průběhu školního roku.
