maximální rychlost

Nová vláda Petra Fialy opět rozvířila diskusi na oblíbené téma „zvyšování rychlostního limitu na českých dálnicích“. Když pomineme samotnou diskutabilnost návrhů toužících po legální jízdě 150 km/h a více, šli by čeští zákonodárci v případě změny omezení směrem vzhůru především proti tendencím v okolních evropských zemích.

Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) navrhuje, aby se na některých úsecích dálnic mohlo jezdit až 150 km/h. S tím nesouhlasí expředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Bývalý ministr financí se totiž obává, že by se touto změnou zvýšil počet mrtvých a raněných na dálnicích.

Minulý týden začalo internetem kolovat video podnikatele Radima Passera, který se po německé dálnici řítil se svým Bugatti Chiron rychlostí 417 km/h. To je jen o 3 km/h méně, než je deklarovaná maximální rychlost vozidla.

Města instalují na své ulice retardéry s jasným cílem: snížit rychlost aut a tím zvýšit bezpečnost svých obyvatel. Jenže s příčnými prahy přichází i řada problémů, které nejsou na první pohled patrné.

„Nepřizpůsobení rychlosti patří mezi nejtragičtější příčiny dopravních nehod.“ Věta, kterou policisté a média omílají dennodenně neustále dokola. Přesto základní pravidlo silničního provozu i nadále porušuje až devadesát procent českých řidičů. Řada z nich má však štěstí a rukám zákona se zdárně vyhýbá. Jednoho dne ale může nečekaně spadnout klec. Své o tom ví sedmatřicetiletý řidič luxusně-sportovního Ferrari.

Skoro 30 let starý trojkový Golf s atmosférickým naftovým motorem 1.9 D a skromným výkonem 47 kW (64 k) nepatří zrovna mezi časté vymetače levého dálničního pruhu. Tento si ale získal pozornost především šíleným nájezdem 1,1 milionu kilometrů. „Sprint“ k maximální rychlosti trval celou věčnost.

Úspěšný pokus o rychlostní rekord zaznamenala italská automobilka Lamborghini se svým SUV Urus. To poslala na zamrzlou hladinu sibiřského jezera Bajkal. Auto po ní uhánělo rychlostí 298 km/h, a ve své kategorii si tak připsalo extrémní prvenství.

Raketový automobil Aussie Invader 5R se příští rok pokusí překonat pozemní rychlostní rekord z roku 1997. Držitelem tohoto rekordu je dnes už legendární vůz Thrust SSC, který se tehdy v Nevadské poušti rozjel na 1 223,7 km/h. „Australský nájezdník” si však dává podstatně vyšší cíle. Má v úmyslu pokořit magickou hranici 1 000 mil za hodinu, respektive 1 609 km/h.

Před deseti lety se Škoda Octavia RS Bonneville Special oficiálně stala nejrychlejším produkčním automobilem na světě s přeplňovaným motorem o objemu 2,0 litru. Na solných pláních v severní Americe se tehdy rozjela na neuvěřitelných 367,97 km/h.

V duchu mladoboleslavského značení sportovních modelů se i elektrický Enyaq dočká sportovněji pojatého provedení s označením Sportline. Uvnitř i zvenku jsou použity černě lakované prvky, auto má i snížený podvozek a dvaceti a jednadvacetipalcová kola. Podle typu pohonu a baterie by měla škodovka ujet až 520 km.

Už po druhé světové válce se začaly sportovní automobiloví výrobci předhánět v tom, kdo zkonstruuje vůbec nejrychlejší sériově produkovaný vůz na světě. Tento nikdy nekončící hon odstartoval Jaguar XK120, který svého času překonal dnes už směšných 200 kilometrů v hodině. O 106 km/h rychleji uhánělo legendární Ferrari 288 GTO z 80. let. Další zlom přišel až o 23 let později, kdy Bugatti Veyron atakovalo astronomických 407 km/h. Jde to ale ještě rychleji.

Zvýšení maximální rychlosti na vybraných úsecích dálnice na 140 kilometrů v hodině by měla umožnit novela silničního zákona, kterou chce vláda předložit Parlamentu. Podle odborníků má toto zvýšení přispět k efektivnějšímu využití nových úseků a zlepšení plynulosti provozu.