
Sedmiletá Tinka z Hodonínska prohrála boj se zákeřnou nemocí. Nepomohla ani léčba ve Francii
Řidiči často jezdí téměř nejvyšší možnou povolenou rychlostí, i když to z hlediska meteorologické situace není vhodné, upozornil ve vysílání CNN Prima NEWS vedoucí Samostatného oddělení BESIP ministerstva dopravy Tomáš Neřold. V případě konkrétních míst s nejčastější nehodovostí podle něj není na vině jen lidský faktor – vyjmenoval hned několik problémů.
Zatímco v drtivé většině Evropské unie se maximální rychlost na dálnici postupně snižuje, Česko jde proti proudu a od léta na některých úsecích naopak vzroste ze 130 km/h na 150 km/h. Poprvé k tomu dojde přibližně v polovině roku na dálnici D3 mezi Táborem a Českými Budějovicemi.
Zatímco před lety bylo varování před měřením rychlosti povinné, teď už záleží jen na dobré vůli těch, kteří radary instalují. Téma se zvedlo poté, co na Liberecku dostalo pokutu za překročení rychlosti během tří týdnů přes deset tisíc řidičů. Jiná města k měření rychlosti přistupují jinak a motoristy před kamerami varují třeba i dvě cedule.
Šedesátka na dálnici znechutí motoristům jízdu natolik, že raději využijí hromadnou dopravu. Tuto odvážnou tezi ve zkratce ve jménu ekologie prezentoval švýcarský dopravní expert Vincent Kaufmann z univerzity v Lausanne. Informaci přinesl slovenský server Autoviny.sk.
Nová vláda Petra Fialy opět rozvířila diskusi na oblíbené téma „zvyšování rychlostního limitu na českých dálnicích“. Když pomineme samotnou diskutabilnost návrhů toužících po legální jízdě 150 km/h a více, šli by čeští zákonodárci v případě změny omezení směrem vzhůru především proti tendencím v okolních evropských zemích.
Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) navrhuje, aby se na některých úsecích dálnic mohlo jezdit až 150 km/h. S tím nesouhlasí expředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Bývalý ministr financí se totiž obává, že by se touto změnou zvýšil počet mrtvých a raněných na dálnicích.
Minulý týden začalo internetem kolovat video podnikatele Radima Passera, který se po německé dálnici řítil se svým Bugatti Chiron rychlostí 417 km/h. To je jen o 3 km/h méně, než je deklarovaná maximální rychlost vozidla.
Města instalují na své ulice retardéry s jasným cílem: snížit rychlost aut a tím zvýšit bezpečnost svých obyvatel. Jenže s příčnými prahy přichází i řada problémů, které nejsou na první pohled patrné.
„Nepřizpůsobení rychlosti patří mezi nejtragičtější příčiny dopravních nehod.“ Věta, kterou policisté a média omílají dennodenně neustále dokola. Přesto základní pravidlo silničního provozu i nadále porušuje až devadesát procent českých řidičů. Řada z nich má však štěstí a rukám zákona se zdárně vyhýbá. Jednoho dne ale může nečekaně spadnout klec. Své o tom ví sedmatřicetiletý řidič luxusně-sportovního Ferrari.
Skoro 30 let starý trojkový Golf s atmosférickým naftovým motorem 1.9 D a skromným výkonem 47 kW (64 k) nepatří zrovna mezi časté vymetače levého dálničního pruhu. Tento si ale získal pozornost především šíleným nájezdem 1,1 milionu kilometrů. „Sprint“ k maximální rychlosti trval celou věčnost.
Úspěšný pokus o rychlostní rekord zaznamenala italská automobilka Lamborghini se svým SUV Urus. To poslala na zamrzlou hladinu sibiřského jezera Bajkal. Auto po ní uhánělo rychlostí 298 km/h, a ve své kategorii si tak připsalo extrémní prvenství.
Raketový automobil Aussie Invader 5R se příští rok pokusí překonat pozemní rychlostní rekord z roku 1997. Držitelem tohoto rekordu je dnes už legendární vůz Thrust SSC, který se tehdy v Nevadské poušti rozjel na 1 223,7 km/h. „Australský nájezdník” si však dává podstatně vyšší cíle. Má v úmyslu pokořit magickou hranici 1 000 mil za hodinu, respektive 1 609 km/h.