maximální rychlost

Šedesátka na dálnici znechutí motoristům jízdu natolik, že raději využijí hromadnou dopravu. Tuto odvážnou tezi ve zkratce ve jménu ekologie prezentoval švýcarský dopravní expert Vincent Kaufmann z univerzity v Lausanne. Informaci přinesl slovenský server Autoviny.sk.

Nová vláda Petra Fialy opět rozvířila diskusi na oblíbené téma „zvyšování rychlostního limitu na českých dálnicích“. Když pomineme samotnou diskutabilnost návrhů toužících po legální jízdě 150 km/h a více, šli by čeští zákonodárci v případě změny omezení směrem vzhůru především proti tendencím v okolních evropských zemích.

Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) navrhuje, aby se na některých úsecích dálnic mohlo jezdit až 150 km/h. S tím nesouhlasí expředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Bývalý ministr financí se totiž obává, že by se touto změnou zvýšil počet mrtvých a raněných na dálnicích.

Minulý týden začalo internetem kolovat video podnikatele Radima Passera, který se po německé dálnici řítil se svým Bugatti Chiron rychlostí 417 km/h. To je jen o 3 km/h méně, než je deklarovaná maximální rychlost vozidla.

Města instalují na své ulice retardéry s jasným cílem: snížit rychlost aut a tím zvýšit bezpečnost svých obyvatel. Jenže s příčnými prahy přichází i řada problémů, které nejsou na první pohled patrné.

„Nepřizpůsobení rychlosti patří mezi nejtragičtější příčiny dopravních nehod.“ Věta, kterou policisté a média omílají dennodenně neustále dokola. Přesto základní pravidlo silničního provozu i nadále porušuje až devadesát procent českých řidičů. Řada z nich má však štěstí a rukám zákona se zdárně vyhýbá. Jednoho dne ale může nečekaně spadnout klec. Své o tom ví sedmatřicetiletý řidič luxusně-sportovního Ferrari.

Skoro 30 let starý trojkový Golf s atmosférickým naftovým motorem 1.9 D a skromným výkonem 47 kW (64 k) nepatří zrovna mezi časté vymetače levého dálničního pruhu. Tento si ale získal pozornost především šíleným nájezdem 1,1 milionu kilometrů. „Sprint“ k maximální rychlosti trval celou věčnost.

Úspěšný pokus o rychlostní rekord zaznamenala italská automobilka Lamborghini se svým SUV Urus. To poslala na zamrzlou hladinu sibiřského jezera Bajkal. Auto po ní uhánělo rychlostí 298 km/h, a ve své kategorii si tak připsalo extrémní prvenství.

Raketový automobil Aussie Invader 5R se příští rok pokusí překonat pozemní rychlostní rekord z roku 1997. Držitelem tohoto rekordu je dnes už legendární vůz Thrust SSC, který se tehdy v Nevadské poušti rozjel na 1 223,7 km/h. „Australský nájezdník” si však dává podstatně vyšší cíle. Má v úmyslu pokořit magickou hranici 1 000 mil za hodinu, respektive 1 609 km/h.

Před deseti lety se Škoda Octavia RS Bonneville Special oficiálně stala nejrychlejším produkčním automobilem na světě s přeplňovaným motorem o objemu 2,0 litru. Na solných pláních v severní Americe se tehdy rozjela na neuvěřitelných 367,97 km/h.

V duchu mladoboleslavského značení sportovních modelů se i elektrický Enyaq dočká sportovněji pojatého provedení s označením Sportline. Uvnitř i zvenku jsou použity černě lakované prvky, auto má i snížený podvozek a dvaceti a jednadvacetipalcová kola. Podle typu pohonu a baterie by měla škodovka ujet až 520 km.

Už po druhé světové válce se začaly sportovní automobiloví výrobci předhánět v tom, kdo zkonstruuje vůbec nejrychlejší sériově produkovaný vůz na světě. Tento nikdy nekončící hon odstartoval Jaguar XK120, který svého času překonal dnes už směšných 200 kilometrů v hodině. O 106 km/h rychleji uhánělo legendární Ferrari 288 GTO z 80. let. Další zlom přišel až o 23 let později, kdy Bugatti Veyron atakovalo astronomických 407 km/h. Jde to ale ještě rychleji.