Příběhy rodičů a jejich dětí, které drtí karantény: Bezvýsledné testování a žádné lyžáky
Sliby splníme, tvrdí Fiala. Jak dlouho zůstane kontroverzní Stříž ve funkci, ale neřekne
Osvětim v noci: Nekonečné apely živých i mrtvých, myšlenky na vzpouru i spalování obětí
Že retardéry přispívají ke zhoršení ovzduší, je evidentní. Když řidič brzdí, dochází k emisím prachových částic. Zdroj: iStock
Že retardéry přispívají ke zhoršení ovzduší, je evidentní. Když řidič brzdí, dochází k emisím prachových částic. Zdroj: iStock
Města instalují na své ulice retardéry s jasným cílem: snížit rychlost aut a tím zvýšit bezpečnost svých obyvatel. Jenže s příčnými prahy přichází i řada problémů, které nejsou na první pohled patrné.
Retardéry ničí vozidla. To je všeobecně rozšířená domněnka mezi řidiči. A je opodstatněná. Když jejich auto nezpomalí na adekvátní rychlost, může dojít třeba k poškození nárazníku. I při doporučené rychlosti se ale více opotřebovávají pneumatiky, tlumiče a další součásti podvozku. Ostatně, když před lety nainstalovali retardéry v americkém městě Tampa, tamní hasičský vůz si během krátké doby zničil zadní nápravu.
„Samozřejmě chápeme, že je jejich účelem zpomalení dopravy. Na druhou stranu také zpomalují náš příjezd k případu,“ postěžoval si tehdy pro tamní server Tampa Bay Online mluvčí hasičů Ray Yakley. Podle něj každý retardér, který hasičské vozidlo musí překonat, prodlužuje cestu o 10 až 15 vteřin. K obdobnému zpomalení dochází i při výjezdu záchranky, pro kterou bývají právě vteřiny rozhodující.
Retardéry se ve světě začaly rozšiřovat na konci sedmdesátých let. V Česku je umožnila legislativa v roce 1996. Od té doby ve městech najdeme řadu typů, od kovových příčníků přišroubovaných k vozovce, přes takzvané zpomalovací polštáře až po zvýšené přechody. Například na pražských Vinohradech se v ulicích objevily dokonce schody, z nichž některé radnice později upravila na nájezdy, protože se množil nejen počet poškozených aut, ale byl to problém i pro komunální vozidla.
Že retardéry přispívají ke zhoršení ovzduší, je evidentní. Když řidič brzdí, dochází k emisím prachových částic. Poté, co přejede retardér, se přirozeně zase snaží zrychlit, což přispívá k nárůstu emisí výfukových plynů. Britský úřad National Institute for Health and Care Excellence (zkráceně NICE), který se zabývá životním prostředím, v roce 2016 vydal doporučení, aby města změnila design retardérů a tím ulevila ovzduší.
Britská automobilová asociace totiž předtím provedla výzkum, podle kterého výrazně stoupá spotřeba paliva. Její testovací vozidlo (nespecifikovaný model) mělo při přejíždění retardérů spotřebu spotřebu 9,1 litru proti 4,9 litrům, které zaznamenalo při konstantní rychlosti 48 km/h. Podle britské laboratoře dopravního výzkumu ulice se zpomalovacími prahy zvyšují emise oxidu uhelnatého až o 82 procent a oxidu dusného až o 37 procent.
Ještě podrobnější výzkum udělal Martin Irwing z University of Manchester, který prezentoval na boloňské konferenci Harmo18 v roce 2017. Své testovací auto poháněné naftovým motorem vybavil přístrojem pro analýzu výfukových zplodin a vydal se na projížďku po Londýně a Cambridge. Výsledkem byl masivní nárůst hodnot emisí NOx v místech, kde jsou umístěné zpomalovací prahy, a to až v násobcích proti místům, která se dala projet plynule.
K tématu
Více opotřebená auta, pomalejší dojezd záchranných složek a vysoký nárůst emisí nejsou jedinými negativy retardérů. Podle amerického serveru Radar Sign, který se zabývá bezpečností v dopravě, se dokonce snižuje hodnota nemovitostí, které stojí v ulici s retardéry. Kupující totiž berou v potaz zvýšený hluk od poskakujících či akcelerujících vozidel. „Navíc byly zaznamenány případy, kdy řidiči nezmění své chování a retardéry je motivují k ještě rizikovějšímu řízení. Dělají třeba to, že se jim snaží vyhnout do protisměru,“ komentuje server situaci.
Jaké je tedy řešení? Podle britské organizace NICE je ideální zavést větší počet zón v rezidenčních částech měst s maximální rychlostí 30 km/h, což by mělo pozitivní dopad na plynulost dopravy. Některé retardéry by bylo podle Britů možné přestavět na takzvané „zpomalovací stoly“. Zjednodušeně řečeno jde o retardér s dlouhou podélnou plochou, na který auto najede a pak se několik metrů pohybuje po něm, než zase sjede. To ale není možné všude. Podobné řešení používá například pražská část Řeporyje.
Se zajímavým technickým řešením přitom už před 13 lety přišli korejští designéři Jae-yun Kim a Jong-Su Lee. Vymysleli takzvaný inteligentní retardér, který je spojen s měřičem rychlosti. Pokud řidič jede předpisově, zůstane retardér u země a vozovka je rovná. Pokud ji překročí, spustí se varovná světelná signalizace a retardér se zvedne. To by mělo řidiče v dané oblasti naučit jezdit plynule a bez zbytečných emisí. Problém je v tom, že jde o technicky náročné a tedy drahé řešení.
Zdravotníci z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM) Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) od začátku koronavirové pandemie pečovali o více než 2 000 covidových pacientů. Za tu dobu podstatně změnili strategii, aby boj proti nemoci zefektivnili. Personál například kvůli hrozbě přenosu nebezpečných bakterií přestal nosit ochranné obleky. Téměř stovku nemocných v nejvážnějším stavu na mimotělním oběhu (ECMO) si pražští zdravotníci dovezli z jiných nemocnic. Nyní ostatním zařízením radí, jak o ně co nejlépe pečovat.
Silný vítr a sníh komplikují dopravu v Česku. Silnice mezi Poličkou a Svitavami je uzavřena, na mnoha místech republiky zasahují hasiči kvůli popadaným stromům. Došlo i k několika dopravním nehodám.
Po volbách odvoláme nejvyššího státního zástupce Igora Stříže, sliboval v létě ještě z opozičních lavic nynější šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS). Stříž je kontroverzní kvůli minulosti u KSČ a vojenské prokuratury. Ve funkci ale zatím zůstává. Premiér Petr Fiala (ODS) v rozhovoru pro CNN Prima NEWS jasný deadline neřekl.
Rodiny stíhá jedna karanténa za druhou, děti nechodí do škol, rodiče hledají cesty, jak nepřijít o peníze ze zaměstnání a většině z nich už dochází trpělivost. Nic nefunguje a systém totálně selhává, shodují se naštvaní rodiče a ptají se, k čemu je vlastně očkování, když na něj nikdo nebere zřetel. Přinášíme vám mini příběhy několika z vás, které ilustrují realitu těchto dnů.
Je třeba využít služeb statika při stavbě rodinného domu? Na to se zeptá nejeden investor, který chce začít. A odpověď by měla být ano. Důkazy pro to předkládá v jednom z dílů pořadu CNN Prima NEWS Jak postavit dům odborník Ivo Petrášek.
Potravinářské řetězce zaměstnancům zvyšují mzdy. Albert je zvedl od ledna v průměru o čtyři procenta, od února porostou v Lidlu v závislosti na pozici a odpracovaných letech. Pracovníci Kauflandu si přilepší průměrně o čtyři procenta od března. Ostatní obchodní sítě plánují případné zvýšení mezd oznámit v dalších měsících. Kromě zvýšení mezd společnosti rozšiřují také zaměstnanecké benefity. Vyplývá to z tiskových informací firem a ankety mezi zástupci řetězců.
Česko čeká v pátek a o víkendu velice nestálé počasí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Zatímco přes den se teploty dostanou na 6 °C, v noci by mohlo být až -5 °C. Střídat se budou také sněhové přeháňky s těmi dešťovými.
Podle právníka Ondřeje Svobody pozbývají koronavirová opatření v aktuální pandemické situaci v Česku smyslu. „Dávno tu neměla být. Vláda zneužívá svou moc k tomu, aby utlačovala obyvatelstvo,“ myslí si. Matematik Vít Tuček je však zásadně proti tomuto názoru. „Epidemii, která je mnohem horší než chřipka, zde stále máme. Nejsme v pozici, kdy můžeme rozvolňovat,“ oponoval v pořadu 360°.
Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha, udělal tak poslední tečku za první větví jeho korupční kauzy. Rath si odpykal polovinu ze sedmiletého trestu vězení, 11. ledna se dostal podmínečně na svobodu. ÚS rozhodoval koncem roku bez veřejného jednání, nyní usnesení zpřístupnil ve své databázi. Zároveň také odmítl stížnost dalšího z odsouzených, manažera Tomáše Mladého, jenž dostal pětiletý trest.
Dva roky s covidem změnily svět. Kdy začneme žít normální život? Je očkování jediná cesta, nebo se covid stane normální chřipkou? Sledujte speciál pořadu Co Čech, to politik! V superdebatě o pandemii uslyšíte názory z obou stran rozděleného národa. Exkluzivní speciál můžete sledovat v neděli 30. ledna od 20:00 na CNN Prima NEWS i přímo zde v článku. A ve 22:30 bude druhá hodina mimořádně i na Primě.
Od celosvětově sledovaného vízového fiaska před Australian Open Novak Djokovič mlčí. Ticho zavdává vzniku spekulací, jestli po obrovském zklamání neoznámí konec kariéry. Ale to je velmi málo pravděpodobná varianta i vzhledem k tomu, že už je přihlášený na únorový turnaj v Dubaji. Právě tam neočkovaná tenisová světová jednička může bez problémů. A jak to bude v dalších týdnech a měsících?
Televize Prima chystá nový seriál Duch. Kromě vyšetřování kriminálních případů se diváci mohou těšit i na pořádnou zápletku. Život kriminalisty Emila Svobody, kterého si zahraje Štěpán Benoni, totiž převrátí duch mafiánského bosse Darka Besarabiče. Toho si nezahraje nikdo jiný než Predrag Bjelac, který se proslavil ve filmu o Harrym Potterovi.
Zemřel uznávaný slovenský chirurg Zoltán Lischko, který patřil mezi průkopníky vyšetření týkající diagnózy onemocnění jater, žlučníku nebo slinivky břišní. Oblíbenému a stále pozitivně naladěnému lékaři bylo pouhých 58 let.
Ve čtvrtek přibylo v Česku 34 740 nově potvrzených případů nákazy koronavirem, což bylo o 29 procent více než před týdnem. Zároveň se objevilo rekordních 16 248 opakovaných nákaz u již dříve pozitivně testovaných, které nejsou započítávány do denního přírůstku nakažených. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.
Přijímací zkoušky se neúprosně blíží. Žáci základních škol mají pro podání přihlášek čas do 1. března. U středoškoláků, kteří se chystají ve svém studiu pokračovat na vyšších odborných nebo vysokých školách, se termíny různí. Kdy si musí studenti vybrat své budoucí obory a na co vše by se měli připravit? Redakce CNN Prima NEWS pro vás připravila přehled všech náležitostí.
Zpěvák Marek Ztracený aktuálně nekoncertuje, vzal si totiž dovolenou po umělecky opravdu vydařeném roce. Kromě toho si však také odskočil do Show Jana Krause. Právě před rozhovorem s ním redakci ShowTime prozradil, že čas klidu si náležitě užívá. Kromě péče o dům zvládá vymýšlet program pro svého syna.
Čtvrteční jednání v Poslanecké sněmovně bylo podle poslance Marka Bendy (ODS) mimořádně absurdní. „Je to destrukce za každou cenu,“ prohlásil na účet opozice. Poslanec Radim Fiala (SPD) mu však v pořadu 360° oponoval. Je toho názoru, že opozice má nárok říci, co si o současném stavu myslí. „Křičíte na nás něco o nenávisti a jste zkrátka nervózní, za což my nemůžeme,“ reagoval ve vysílání CNN Prima NEWS.
Za koronavir už zaplatil stát desítky miliard korun. Aktuálně stojí boj proti nemoci odhadem 300 milionů denně. Jestli by měla skončit opatření, která aktuálně vysávají státní kasu, jsme se zeptali několika ekonomů.
Přehrajte si nejnovější filmy - již od 49 Kč
zoom
living
fresh
autosalon
zeny
cool
doma
iprima
