Zatočím s migranty, slibuje Francouzům Zemmour. V průzkumech už šlape na paty Macronovi

Už v květnu ve Francii rozhodnou ve volbách o novém šéfovi Elysejského paláce a současný prezident Emmanuel Macron rozhodně nemá obhajobu jistou. V září totiž nepřímo ohlásil kandidaturu pravicový ultranacionalista Éric Zemmour, který se za pouhý měsíc v průzkumech vyšvihl těsně za Macrona. Rétorika Zemmoura je jasná – chce Francii očistit od islámu.

I Marine Le Penová, dlouhodobá kritička migrace a oblíbenkyně šéfa tuzemské SPD Tomia Okamury, je proti Zemmourovi v přístupu k muslimským uprchlíkům umírněná. Měla to být přitom ona – šéfka strany Národní sdružení – kdo mohl mít šanci Macrona dostat pryč z Elysejského paláce.

Když ale Zemmour v září vstoupil do hry, všechny prognózy a dosavadní průzkumy zmizely v prachu. Francouzský spisovatel se proslavil svými knihami, ve kterých kritizuje muslimskou migraci do Evropy, komentáři pro list Le Figaro i tím, že byl odsouzený za šíření náboženské nenávisti. Vyvázl s podmínkou, své myšlenky chce teď promítnout i do světa velké politiky.

Zemmour se například domnívá, že za většinu problémů současné Francie mohou migranti z muslimských zemí. Takové lidi považuje 63letý kandidát na prezidenta za „kolonisty“, kteří zabírají Evropu. V budoucích letech proto podle něj v zemi Galského kohouta vypukne boj mezi francouzskými křesťanskými tradicemi a muslimskou kulturou.

Problém přitom Zemmour nevidí jen ve Francii, ale i v dalších evropských zemích. V minulosti francouzský spisovatel prohlásil, že pokud chce Evropa bojovat s teroristy, měla by bombardovat belgické město Molenbeek, a ne dalekou Sýrii. Belgická obec totiž nechvalně proslula jako líheň teroristů, z Molenbeeku pocházeli útočníci, kteří spáchali teroristické útoky ve Francii v roce 2015.

Zemmour mimoto kritizuje hnutí LGBT a zastává názor, že by děti ve Francii měly mít francouzská jména.

Intelektuální Trump

Francouzská levice se děsí možnosti, že by někdo jako Zemmour mohl ovládnout volby. Ve Francii funguje poloprezidentský systém, kdy má hlava státu značné pravomoce. Zemmour je podle jeho kritiků ve své podstatě jako Donald Trump, jen chytřejší. Levicový politolog Philippe Corcuff ostatně Zemmoura nazval „intelektuálním Trumpem“.

Zemmour ale sám sebe vnímá jako zachránce Francie. „Myslím, že řada občanů čekala na tuto chvíli, kdy s nimi někdo mluví o Francii a o tom, jak se cítí. Naši zemi hrozí smrt, je rozvrácená přílivem migrace. Mnohé oblasti naší země se staly enklávou islamistů,“ komentoval francouzský spisovatel důvod své kandidatury.

On sám se přitom do Francie dostal díky migraci. Jeho rodina má alžírsko-židovské kořeny a přišla do Evropy právě z muslimského Alžírska.

Jakou má Zemmour reálně šanci?

Velkou. Když francouzský spisovatel oznámil v září kandidaturu, průzkumy mu věštily zhruba sedm procent hlasů. Po měsíci kampaně se ale Zemmour vyšvihl na druhé místo a na současného prezidenta Macrona ztrácí už jen pár procent.

Zemmour přebírá voliče z tábora Le Penové, kterou odsunul v průzkumech až na třetí místo. Podle expertů by mohl Zemmour v případném druhém kole voleb zmobilizovat více voličů než šéfka Národního sdružení.

Kdyby se prezidentské volby konaly v tomto týdnu, Macron by podle průzkumů zvítězil ve druhém kole se ziskem 55 procent hlasů, Zemmour by oslovil 45 procent voličů. S tím, jak raketový nástup Zemmour zaznamenal, je ale zřejmé, že Macron musí francouzského spisovatele považovat za reálného konkurenta.

Také Le Penová už se do Zemmoura opřela s tím, že krom „brutality nenabízí žádná konkrétní řešení“. Francouzský spisovatel je také kritizován za postoj vůči ženám, které podle něj nemají vůdcovské schopnosti.

Zda si prezident Macron udrží křeslo v Elysejském paláci, anebo ho vystřídá ultranacionalista Zemmour, bude jasné už příští rok v květnu.

Tagy: