Ministerstvo průmyslu a obchodu

Největší tuzemská energetická společnost ČEZ koncem května uvedla, že vytápění elektřinou bude téměř čtyřikrát dražší než loni. Podle bývalého zmocněnce vlády pro jadernou energetiku Jaroslava Míla má ale stát nástroje na to, aby problému čelil. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS prohlásil, že existují tři možnosti zajištění nižších cen.

Pokud dojde k zastavení plynu z Ruska, energie budou na příděl. Uvedl to ředitel Asociace nezávislých prodejců energií Jiří Gavor v pořadu K věci na CNN Prima NEWS. Prozradil, jak má vypadat pomoc vlády v době zdražovaní pomocí tzv. zvláštního energetického tarifu. Gavor potvrdil, že opatření by se nemělo týkat jen lidí s nízkými příjmy a mělo by obyvatele České republiky motivovat ke spoření.

Při kritickém nedostatku plynu by se dodávky zachovaly jen domácnostem a zásadní infrastruktuře, například nemocnicím. Existuje deset takzvaných odběrových stupňů pro omezování spotřeby. V prvním stupni by se omezily dodávky zákazníkům, kteří mají možnost přejít na jiné palivo. Ve středu o tom informoval Marek Vošahlík z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Rusko ve středu zastavilo dodávky plynu do Polska a Bulharska. Dodávky plynu do České republiky jsou stabilní, plynárenská soustava funguje bez omezení.

Česká republika je na případné embargo na dovoz ruské ropy připravena. Nahradit ji by trvalo přibližně 30 až 40 dní. V pátek to na Twitteru uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Česko by se mohlo opřít o ingolstadtský ropovod, který k nám tuto komoditu přivádí až z italského Terstu.

V 9 hodin zasedl krizový štáb, který svolal ministr průmyslu a obchodu České republiky Jozef Síkela. Se zástupci tuzemského energetického sektoru bude hledat řešení, jak zajistit dodávky zemního plynu do Česka poté, co hrozí jejich ukončení z Ruska. Vladimir Putin totiž podepsal dekret, podle něhož musí země nepřátelské vůči Rusku za plyn platit pouze v rublech. Dekret platí od pátku 1. dubna.

Rusko nadále tvrdí, že bude za dodávky plynu do Evropské unie přijímat platby pouze v rublech. V opačném případě prý hodlá tento obchod zastavit. Dokázaly by si státy EU poradit? Exministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) v této souvislosti zkritizoval vládu, že v poslední době nedoplnila zásobníky větším množstvím plynu. Podle poslance Jana Skopečka (ODS) jdou však energetické problémy České republiky za předchozími kabinety, ve kterých sedělo hnutí ANO.

Rusko nadále tvrdí, že bude za dodávky plynu do Evropské unie přijímat platby pouze v rublech. Pokud by se tak stalo už v pátek, jak avizoval ruský prezident Vladimir Putin, situace by podle českého ministerstva průmyslu a obchodu neměla řešení. EU nadále požadavky Moskvy s platbami v ruské měně kategoricky odmítá a považuje je za vydírání. Podle expertů jsou na obchodu s plynem silně závislé obě strany.

Energetická společnost ČEZ zahájila tendr na stavbu nového jaderného bloku Dukovan. Dostala souhlas od ministerstva průmyslu. Blok by měl stát do roku 2036. Jedná se o největší investici v novodobých dějinách České republiky, uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Stát bude podle něj průběžně kontrolovat rizikovost všech tří uchazečů i jejich subdodavatelů.

Vláda dá v příštím týdnu prostřednictvím ministerstva průmyslu pokyn k zahájení tendru na výstavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Konečného výběru se nebudou moci zúčastnit čínské a ruské firmy. Premiér Petr Fiala (ODS) to v neděli uvedl pro ČT. Předseda vlády již dříve řekl, že vyhodnocení tendru by mělo být uzavřeno do konce roku 2024.

Poškození jaderné elektrárny po útoku by mohlo mít pro obyvatele a životní prostředí katastrofální následky. Dvě jaderné elektrárny v Česku, Temelín a Dukovany, už na možné nebezpečí zareagovaly.

Firmy, u kterých tvoří náklady na energie deset a více procent z celkových nákladů, budou moci podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) využít úvěry se státní zárukou. Vláda na pomoc vyčlení jednu miliardu korun. Pomoc bude zaměřená na malé a střední podniky, uspokojeno by mělo být až 1 800 žadatelů. Ministr to ve čtvrtek řekl novinářům na tiskové konferenci před jednáním Poslanecké sněmovny na toto téma.

Pokud Česká republika do roku 2050 nezprovozní hlubinné úložiště radioaktivního odpadu, nebude moci dál budovat své jaderné elektrárny. Jde o podmínku pro zařazení jaderných reaktorů mezi čisté zdroje s ohledem na plnění klimatických cílů. Samotná výstavba takového skladu ale trvá desítky let, Česko přitom ještě ani nerozhodlo, kde hlubinné úložiště vznikne.