Ministerstvo zdravotnictví se zajištěním léků zaspalo, říká Roman Prymula. Zdroj: CNN Prima NEWS
Ministerstvo zdravotnictví mohlo pro zajištění dostatku léků udělat více, domnívá se epidemiolog a bývalý šéf resortu Roman Prymula. Jeho vedení podle něj reagovalo příliš pozdě, ministra Vlastimila Válka (TOP 09) však alespoň pochválil za dodatečné obstarání Nurofenu. Systém kontroly zásob léčiv je prý již v lepším stavu, problémy s výpadky se ale mohou v budoucnu opakovat kvůli celoevropské nepřipravenosti na podobnou situaci.
„Určitě se neudělalo všechno, vedení resortu trochu zaspalo. Není možné, abychom v některých případech neměli alternativu a pacienty léčili zábaly a přírodními látkami,“ pozastavil se Prymula v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS nad nedostatkem některých léčiv. Na silné vlny výskytu respiračních onemocnění musíme být podle něj lépe připraveni, je potřeba vytvořit dostatečné zásoby antibiotik, analgetik a antipyretik.
Bývalý ministr zdravotnictví na druhou stranu ocenil zajištění dodávek Nurofenu do lékáren. „Je to důkaz, že to jde, když je úsilí vyvinuto včas,“ uvedl. Systém je dnes podle něj již nastaven lépe díky týdenním schůzkám komise pro kontrolu zásob léků. Problém však prý přetrvává v širší rovině, na celoevropské úrovni jsme totiž nesoběstační.
Chřipková epidemie a s ní spojená vyšší potřeba léčiv bude podle Prymuly trvat ještě alespoň měsíc či déle. Její období standardně trvá zhruba do začátku března, tuto sezonu však započala dříve než v předchozích letech. Podle odborníka chřipku řada lidí podceňuje. „Není to banální onemocnění, je mnohem závažnější než běžné virózy. Je nebezpečné hlavně pro seniory, proto by se měli nechat očkovat,“ varoval.
MZ: Zavinili to výrobní výpadky v zahraničí i covid
„Obecně je nedostatek léků dán tím, že v různé fázi vypadávají některé jejich komponenty. Když budete vyrábět čípek, musíte mít aktivní směs, ze které ho děláte, ale také formičky. Ty se ale produkovaly v Číně a prostě zmizely,“ vysvětlil již dříve Válek. Výpadky podle ministra ovlivnily i restrikce kvůli epidemii koronaviru, které narušily logistiku a způsobily laboratořím potíže s návratem do výroby v původních kapacitách.
Chřipka skolila celé rodiny, chybí antibiotika. Co dělat, když nejsou k mání předepsané léky?
Hlavně žádná „domácí řešení“. Pokud nejsou v lékárně dostupné předepsané přípravky, lékárníci zkonzultují vhodnou náhradu s lékařem a vydají pacientům alternativní lék. S takovým apelem směrem k veřejnosti přicházejí sami lékárníci a odrazují lidi od vymýšlení vlastních způsobů léčby. Respiračními chorobami nadále trpí jak malé děti, tak jejich rodiče. Česká republika ale zároveň bojuje s nedostatkem antibiotik a dalších léčebných přípravků. Některé mohou chybět na tuzemském trhu až do konce ledna.
„Závislost evropského trhu na dovozu je obrovská. A do toho se lék vyrábí vždy pro konkrétní trh. Když to řeknu zjednodušeně, týden vyrábí fabrika léčivo pro český trh, tedy s českým obalem a návodem. Další týden ho vyrábí pro rakouský, pak tři týdny třeba pro německý – má prostě více obyvatel,“ dodal ministr zdravotnictví.
Vinu na straně výrobního řetězce shledává i Státní ústav pro kontrolu léčiv. „Výroba léčivých přípravků je poměrně složitý proces, je to skládačka z mnoha dílků. Když vypadne byť jeden nebo dva, je lék nedostupný,“ uvedla jeho ředitelka Irena Storová.
Závislost na Číně je podle šéfa resortu zdravotnictví potřeba výrazně omezit. Otázku lékové soběstačnosti Evropy prý vláda otevřela v rámci svého předsednictví v Radě Evropské unie. Dále ji bude řešit také Švédsko, které předsednictví od začátku roku přebralo. Podle Válka by se mohla rozšířit výroba léků i v Česku. Na místě by podle něj byly i státní pobídky pro farmaceutické firmy.
