Diskriminace kvůli protilátkám
Někteří pacienti mají po prodělaném covidu vysoké hodnoty protilátek, a očkování jim tak může přivodit mimořádně silnou reakci nebo i zdravotní postižení. Přesto ministerstvo zdravotnictví nechce slyšet o tom, že by test na protilátky mohl být uznán jako doklad o bezinfekčnosti.
Zdravotní potíže měl po očkování i poslanec Jan Birke (ČSSD), který je několik dní po druhé dávce. V únoru onemocnění prodělal s těžký průběhem. „Byl jsem malý kousek od toho, aby mě lékaři takzvaně vypnuli a dali mě na ECMO (extrakorporální membránová oxygenace, mimotělní podpora života, pozn. red.). Musím říct, že jsem se poprvé v životě bál a sáhl jsem si na dno,“ uvedl Birke pro CNN Prima NEWS.
V dubnu si poslanec nechal změřit protilátky, které mu vyšly přes osm set. Lékaři ho proto varovali, že pravděpodobně bude mít velmi silnou reakci na očkování proti covidu. „Konzultoval jsem to s lékaři a neměli vůbec jednotný názor. Očkovat jsem se ale nechal. Následovala teplota 38 stupňů 19 dní v kuse,“ popsal svou reakci na očkování Birke a dodal, že měl pocit, jako by znovu prodělal covid.
Pro očkování se prý rozhodl ze strachu. „Nechal jsem se naočkovat, i když jsem věděl, že budu mít tak silnou reakci. Mám to za sebou. Jsem rád, že jsem si to odbyl,“ doplnil Birke.
Někteří ale zatím s vakcínou vyčkávají právě kvůli tomu, že mají dostatek protilátek. Mezi nimi jsou přitom i lékaři. „Nenaočkovaní lékaři nejsou v naprosté většině žádní odpírači. Často jsou to lidé, kteří covid prodělali, nechali si nabrat protilátky a zatím se očkovat nechtějí,“ říká ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Uznáváním protilátek se v minulosti zabýval i Nejvyšší správní soud. Konstatoval, že ministerstvo zdravotnictví diskriminovalo lidi s laboratorně potvrzenými protilátkami proti nemoci COVID-19.
Neshodnou se ani odborníci
V tom, zda by protilátky měly stačit jako bezinfekčnost, nemají jasno ani další odborníci. „Vidím v tom tři důležité aspekty – medicínský, vědecký a pak ten administrativní. Medicínský aspekt je jasný – když proděláte nákazu, máte protilátky, které jsou měřitelné. Z vědeckého hlediska se však jejich míra měří hůře. Co brání tomu, abychom uznávali protilátky jako plnohodnotné, je skutečně administrativní zátěž, protože nejsou stanovené standardy, jak by se to dělalo,“ řekl biochemik Zdeněk Hostomský ve vysílání CNN Prima NEWS.
Podle viroložky Ruth Tachezy by bylo složité takové standardy nastavit. „Důležité je, že nemáme studii, která by nám ukázala, jakou hladinu protilátek potřebujeme a která by odpovídala ochraně vyvolané vakcinací. To je naprosto zásadní věc,“ uvedla pro CNN Prima NEWS Tachezy.
Jak určit dostatečnou hladinu protilátek?
Ministerstvo zdravotnictví zatím o uznávání protilátek proti koronaviru jako o jednom ze způsobů prokázání bezinfekčnosti neuvažuje, je totiž problematické určit jejich hladinu. Rada vlády pro zdravotní rizika se už v pondělí vyjádřila negativně k návrhu některých expertů na uznávání protilátek. Debata bude podle Vojtěcha probíhat i nadále, ale rozhodnutí by neměla udělat vláda.
„My jsme se vždycky učili o tom, že když člověk prodělá jakékoliv onemocnění, bakteriové či virové, vytvoří se protilátky, ale imunitní reakce je různá,“ řekl člen sněmovního výboru pro zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).
„Zasedala k tomu klinická skupina ministerstva zdravotnictví, která dala poměrně jasné stanovisko, že skutečně není možné brát pouhou přítomnost protilátek jako předpoklad toho, že je člověk bezinfekční,“ řekl ale ministr zdravotnictví na pondělní tiskové konferenci.
Test na protilátky uznává v Evropské unii zatím jen Rakousko a podobný návrh z pera opozice už jednou ležel na stole i ve Sněmovně v Praze. „V podstatě jsme opsali rakouský model. Vycházeli jsme z běžné medicínské praxe. Například borelióza – bolí vás hlava, nebo jste měla klíště, tak zajdete k lékaři a podle toho se zpětně posoudí, že člověk prodělal boreliózu,“ popsal Válek.
„Úlohou státu je ochrana zdraví všech lidí. Pokud nemohu zaručit, že dotyčný bude chráněn a ani nikoho jiného nenakazí, neměla bych připustit ten test,“ uvedla náměstkyně ministra zdravotnictví Martina Koziar Vašáková. Podle ní se největší ochrany před covidem dosáhne, když se pacient nechá naočkovat do půl roku po prodělání nemoci.
Zdravotníci rozdali už více než 10 milionů dávek vakcín proti covidu, dokončené očkování má přes 4,7 milionu lidí. Češi po očkování nahlásili 7 095 podezření na nežádoucí účinky. Mezi ty nejčastější patří horečka, třesavka, únava, slabost nebo malátnost. Více se dočtete zde.
Očkování proti covidu (ilustrační foto) Zdroj: Getty Images
