Ministerstvo zruší, obce vyhláškou povolí: Paradoxy v odstřelu vlků

Bitva o ochranu vlků

Podle ministerstva trpí tato rozhodnutí vadami, kvůli kterým jsou nezákonná. Bohužel od podání podnětů vydalo hned několik krajských úřadů nová opatření obecné povahy umožňující to samé, tedy odstřel zdravých v přírodě žijících vlků. I proti nim táborská zoo a Hlas zvířat podávají námitky a připomínky. Bitva o život chráněných vlků tak bohužel ani zdaleka nekončí.

„Hlavním posláním táborské zoologické zahrady je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Netýká se to přitom jen druhů žijících na druhém konci světa, ale také těch pocházejících z české krajiny. Dlouhodobě se angažujeme v návratu zubra evropského a bojujeme proti zbytečné smrti každého zvířete. Je proto zcela přirozené, že bojujeme také o životy kriticky ohrožených vlků. Jsme velice rádi, že ministerstvo rozhodnutí královéhradeckého kraje, ale i Agentury ochrany přírody a krajiny, zrušilo. Bohužel bitva stále není u konce, tlak na zabíjení vlků je pořád příliš velký,“ říká ředitel Zoo Tábor Evžen Korec a vyzývá všechny příznivce zoo, aby ji v tomto boji podpořili.

Petici podepsalo už 11 tisíc lidí

„Před časem jsme založili petici. K dnešnímu dni ji podepsalo už takřka 11 tisíc lidí. Tak velký ohlas nás velmi potěšil. Jsme rádi, že mezi námi stále žije hodně lidí, kterým osud zvířat není lhostejný. Doufáme, že i tento tlak veřejnosti povede k tomu, že se přístup krajských úřadů k vlkům změní,“ dodává ředitel zoo Korec.

Odstřel zdravého vlka je podle ředitele zoo Korce čiré barbarství. „Vlk je chráněnou šelmou, kterou člověk z naší krajiny už jednou zcela vyhubil. Vlk obecný je v současnosti u nás chráněn jako kriticky ohrožený druh, jeho zabití je tak trestným činem. Vztahuje se na něj také takzvaná Bernská úmluva, tedy Úmluva o ochraně evropské fauny a flóry a přírodních stanovišť, podle níž je vlk přísně chráněným živočichem,“ zdůrazňuje ředitel táborské zoo Korec.

Vlk jako velmi prospěšné zvíře

Vlk obecný byl odjakživa nedílnou součástí české přírody, než ho z ní člověk vyhubil. Teprve v posledních letech se toto prospěšné zvíře pomalu vrací. „Pro člověka jsou velice prospěšní. Jako výborní lovci pomáhají regulovat divoce žijící kopytníky a snižovat jejich přemnožení. Výrazně také zlepšují zdravotní stav zvěře, protože selektivně loví hlavně staré a nemocné kusy, čímž zlepšují i její věkovou strukturu. Člověk by si měl proto jejich návratu vážit a ne proti němu bojovat,“ zdůrazňuje ředitel zoo Korec.

„V poslední době se stále častěji setkáváme s tím, že stát pracuje na novelizacích zákonů a přijímání takových opatření, která namísto toho, aby zvířata a krajinu chránila, tak mají za cíl vyhubení co největšího počtu zvířat,“ uvádí Robert Plicka, advokát a spoluzakladatel spolku Hlas zvířat. Advokát Plicka dále doplňuje: „Jako příklad můžeme poukázat právě na nezákonnou snahu o povolení výjimek v rámci odstřelu vlků s účelovou argumentací, že je vlk nebezpečný pro člověka, což však není pravdou. Vlka v krajině bychom měli chránit, a nikoliv hledat způsoby, jak legalizovat jeho zabíjení. I z tohoto důvodu jsme se spojili v rámci Hlasu zvířat se Zoo Tábor, abychom společně právní cestou zastavili nezákonné snahy o zabíjení chráněného vlka obecného,“ říká advokát Robert Plicka z Hlasu zvířat.

Zbytečná panika a strach

Strach z vlků, který rozdmýchávají média a někteří myslivci, je přitom podle Korce zbytečný. „Tento strach je uměle udržovaný nejrůznějšími bajkami a pohádkami v čele s tou O Červené Karkulce. Na rozdíl od toho smyšleného příběhu však člověku riziko od vlka prakticky nehrozí. Jde o nesmírně plachou šelmu, která se člověku zdaleka vyhne. Jedinou výjimkou by byl jedinec nakažený vzteklinou, což je u nás takřka vyloučené. Na našem území se žádný případ vztekliny neobjevil už od roku 2002. V celé Evropě není za posledních 50 let prokázán žádný případ, že by zdravý a volně žijící vlk zabil člověka. Na základě těchto faktů lze říct, že zdravý vlk je pro člověka neškodný,“ tvrdí ředitel Korec a argumentuje zkušeností například ze Španělska, kde spolu člověk a vlk v těsném sousedství žijí dlouhodobě bez větších problémů dodnes.

Zabíjet jakékoliv volně žijící zvíře, natož přísně chráněné, je možné pouze v sebeobraně v případě bezprostředního ohrožení života. Zcela jistě takovým ohrožením není to, že se zvědavé zvíře člověku přiblíží na několik desítek metrů, načež samo v poklidu zmizí. I v případě, že se objeví opravdu agresivní a pro člověka nebezpečný vlčí jedinec (takový se ale v Evropě prokazatelně neobjevil už 50 let), lze to řešit jinak a humánněji. Ideální je jeho odchyt a převoz do některé z vlčích rezervací. Odstřel je v takovém případě neospravedlnitelný a považoval bych ho za barbarství a zbytečné vraždění. Věřím, že stejný názor má i většina české společnosti,“ uzavírá ředitel Korec.

Přirozený predátor pro přemnoženou zvěř

„Je až absurdní, že musíme bojovat proti vydávání různých metodik a opatření obecné povahy, které mají za cíl zabíjení vlků, kteří nejenže nejsou nebezpeční pro člověka, ale současně jsou i přirozeným predátorem v přírodě těch zvířat, na jejichž přemnožení si stěžují myslivci a další osoby, které se snaží ospravedlnit zabíjení zvířat. Jsme tak svědky naprosto absurdní situace, kdy jedna státní instituce intenzivně pracuje na legalizaci usmrcování přirozených predátorů (v tomto případě vlka obecného) a další instituce pracuje na novele mysliveckého zákona s cílem umožnění místy až hromadného vybíjení všech zvířat v lesích, kdy si stěžují na jejich přemnožení, protože nemají přirozeného predátora,“ poukazuje závěrem advokát Plicka z Hlasu zvířat.