Mírový plán pro Pásmo Gazy: Rozdělí se na zóny po vzoru Německa po pádu nacismu

Jaká budoucnost čeká Pásmo Gazy, až skončí válečný konflikt, je otázka, nad kterou v současné chvíli vedení židovského státu nemá čas ani chuť přemýšlet. Mocní američtí spojenci si ji ale pokládají stále častěji, píše web týdeníku Focus. Spojené státy už připouštějí, že si Izrael pravděpodobně ponechá bezpečnostní kontrolu nad Pásmem Gazy. Objevují se i nápady na rozdělení území na čtyři zóny a jednu z nich by spravovalo Německo.

S nápadem na rozdělení oblasti do čtyř zón, které by dočasně spravovaly USA, Británie, Francie a Německo, přišla bývalá izraelská poslankyně a komentátorka Ruth Wasserman Landeová, píše Focus. Vzor si vzala z uspořádání Německa po porážce nacistické diktatury.

ČTĚTE TAKÉ: Islamisté vyhlašují válku Západu. Chystají úder, který má otřást společností, varuje expert

Uvedené čtyři mocnosti by podle ní měly iniciovat hospodářskou rekonstrukci, ale také zajistit jakousi „převýchovu“ a zejména zlikvidovat palestinské „uprchlické tábory“, které byly po desetiletí uměle udržovány a jsou ohnisky radikalizace.

Další myšlenka, která se objevuje už desítky let, je, že Pásmo Gazy by si měl vzít do své správy sousední Egypt. Izrael by zřejmě nebyl proti, ale Egypťané „horký brambor“ rozhodně nechtějí, dodává web. Egypt nemá zájem o další miliony obyvatel, když má problémy se zajištěním potravin pro vlastní obyvatele. Největším problémem je ale Hamás, jež je odnoží egyptského Muslimského bratrstva, úhlavního nepřítele režimu prezidenta Abd al-Fatáha as-Sísího.

Jednou z možností je vytvoření mnohonárodních sil, případně za účasti arabských států po vzoru Organizace Multinational Force nad Observers (MFO). Tato organizace od roku 1981 monitoruje dodržování mírové dohody mezi Izraelem a Egyptem na Sinaji.

Gaza vydělává na EU víc než Česko. Pomoc pro Hamás je až desetinásobná, tvrdí ekonom

Navzdory barbarským činům teroristické organizace Hamás nadále proudí finanční podpora z Evropské unie do Gazy. Částka se dokonce zvyšuje a podle posledního oznámení předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové zamíří k Palestincům okolo 100 milionů eur. V posledních patnácti letech přitom na území Gazy přiteklo od unijních států 1,24 miliardy eur ročně. Při porovnání velikosti ekonomik dostala Česká republika desetkrát menší objem peněz.

Nejméně pravděpodobná je varianta, že by v Pásmu Gazy vznikl palestinský stát. Více než 30 let se světoví politici snažili uvést toto řešení v život. Pod názvem Cestovní mapa, Clintonovy parametry, Mitchellova zpráva, Tenetův plán a další byly prezentovány nápady na řešení problému. Posledním, kdo zahájil zprostředkovatelskou misi, byl v červenci 2013 tehdejší americký ministr zahraničí John Kerry.  Už tehdy se zdálo, že je jediný, kdo stále věří v úspěch. Nakonec to po devíti měsících vzdal.

Nejpravděpodobnější je, že Izrael po ukončení války ponechá v oblasti své bezpečnostní síly. Připouštějí to i Spojené státy. „Myslím, že můžeme předvídat, že po skončení konfliktu izraelské síly zůstanou v Gaze a budou mít určitou počáteční bezpečnostní odpovědnost,“ řekl v televizi CNN John Kirby, mluvčí Bílého domu pro bezpečnost.

Bylo to poprvé, co americký představitel veřejně vydal takové prohlášení, a stalo se tak dva dny poté, co premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že Izrael bude muset mít za Gazu „na dobu neurčitou celkovou bezpečnostní odpovědnost“.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Izrael dobyl v Gaze základnu Hamásu

Tagy: