Ilustrační foto Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Zájem o vstup mezi profesionální vojáky se od invaze na Ukrajině mnohonásobně zvýšil. Po prvotním nadšení se čísla ustálila na celkem čtyřech stovkách mužů a žen měsíčně a jejich věkový průměr je pod 30 lety. Kromě vlastenectví a potřeby vnést řád do života jsou motivací i finanční jistoty. Ne každý je však pro toto povolání dostatečně fyzicky zdatný. Připravenost prověřuje vojenská akademie ve Vyškově, kde výcvik předčasně ukončí nemalé procento uchazečů.
Armádní prostředí láká mnoho mladých lidí. Věková kategorie přijatých vojáků z povolání je necelých 29 let. Z řad studentů Univerzity obrany a vojenského oboru Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy pak 19,7 let. Rodiny se nevyrovnávají s nástupem svých blízkých do armády snadno.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Z prezidentské kuchyně: Pavel sní všechno, Zeman ctil ovar. Masaryka jídlo obtěžovalo
Válka na Ukrajině
„Měli jsme s rodiči o bratra strach. O vstupu do armády nám řekl v osmadvaceti rovnou s tím, že jede na misi do Afghánistánu,“ vzpomíná Libuše Martincová, sestra jednoho z vojáků, který byl po 20 letech od návratu z mise vyznamenán na pražském Vítkově během Dne válečných veteránů.
V ozbrojených složkách České republiky se najdou i ženy. Konkrétně jich letos nastoupilo 233 z celkových 1 667 přijatých uchazečů. „Nemůžeme si být s vojáky nikdy rovny. Potvrzují to i rozdílné fyzické testy. Ale muži nás mezi sebe berou,“ líčí třiatřicetiletá vojačka, která si nepřála být jmenována.
Do Armády České republiky (AČR) vstoupila před šesti lety. „Líbí se mi řád a disciplína,“ zmiňuje zkušená vojačka. Kromě finančních a pracovních jistot podle ní armáda také podporuje ve velké míře sebevzdělávání. „Probíhá buď v rámci kurzů pořádaných zaměstnavatelem, nebo si zvolíte vlastní, který souvisí s pracovní činností, a armáda vám ho proplatí,“ podotýká.
Peníze hrají roli
Zájem o službu vojáka z povolání se po loňské ruské invazi na Ukrajinu více než zdvojnásobil a o aktivní zálohy a dobrovolná vojenská cvičení dokonce zdesetinásobil. Jedním z rozhodujících faktorů vstupu do AČR je i finanční ohodnocení. „Před pěti lety jsem se rozhodoval, jestli půjdu v otcových stopách a stanu se hasičem, nebo vojákem. Požárník by mě lákal víc, ale armáda vyhrála díky lepšímu platu,“ uvádí pětadvacetiletý svobodník, jehož totožnost redakce zná.
Existují i další lákadla. Stejně starý Adam Jeníček je nyní u Hradní stráže. Dva roky ale sloužil u výsadkového praporu v Chrudimi. „Chtěl jsem získat vojenské dovednosti, skákat padákem a učit se manipulaci se zbraněmi,“ zdůvodňuje rozhodnutí vstoupit ve dvaceti letech do AČR.
V jednotlivých ročnících Univerzity obrany dostávají studenti plat odvíjející se od jejich vojenských hodností. Nejprve jsou před zahájením studia jako vojíni zařazeni do základního výcviku. Po jeho absolvování se v prváku stávají svobodníky a jejich finanční ohodnocení v hrubém činí 16 800 korun. Pokud se někdo rozhodne studovat šest let na hodnost nadrotmistra, dostává 19 740 korun.
Generace „sněhové vločky“
Ne každý je pro vstup do armády stavěný. Někteří lidé narození mezi lety 1995–2010 jsou nazývaní generací „sněhových vloček“. Měli by být přecitlivělí a méně odolní než jejich předchůdci. Podle instruktorů kurzu základní přípravy jsou sice někteří rekruti slabší, ale jiní jsou na tom lépe než starší kolegové. „Příčina není v samotné mladé generaci, ale v prostředí, které ji formovalo. Vliv zde má rodina, škola i celá společnost. Pokud některý faktor selhal, důsledkem může být mentálně nebo fyzicky slabší jedinec,“ vysvětluje Ivo Václavíček, zástupce ředitele Agentury personalistiky AČR.
Text je součástí mediálního projektu Generace 20 studentek a studentů Vyšší odborné školy publicistiky ve spolupráci s CNN Prima NEWS.
