PARTIE TEREZIE TOMÁNKOVÉ, Jakub Dvořáček, Milan Kubek, Tom Phillip, Julius Špičák - 27.3. v 11:47
Mezi statisíci ukrajinskými uprchlíky, kteří nalezli alespoň dočasný azyl v České republice, není příliš mnoho lékařů a zdravotních sester, kteří by mohli pomoci českému zdravotnímu systému. V Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS to řekl prezident České lékařské komory Milan Kubek. Ten každopádně volá po tom, aby uprchlíkům se zdravotnickou praxí bylo umožněno brzy se zapojit do plnohodnotné práce ve svých oborech v tuzemských nemocnicích.
Kubek zmínil, že ideálním přístupem k ukrajinským lékařským a zdravotnickým pracovníkům, kteří prchli do České republiky před válkou ve své domovině, by bylo poskytnout jim takové podmínky, které by jim umožnily plnohodnotně se vrátit ke svým oborům. Aktuálně se totiž objevují případy, kdy jsou ukrajinští uprchlíci s praxí v různých odvětvích zaměstnáváni jako podřadná pracovní síla.
Češi nabyli dojmu, že covid skončil a už neexistuje. Je to iluze, varuje primář Dlouhý
Češi na pozadí války na Ukrajině aktuálně nabyli dojmu, že pandemie koronaviru již skončila. V nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS to řekl primář infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Pavel Dlouhý. Ten doplnil, že realita je zcela jiná a někteří lidé s onemocněním COVID-19 stále končí v nemocnicích. Dlouhý mimo jiné hovořil i o využití ukrajinských uprchlíků s lékařskou praxí v českém zdravotnictví.
Prezident ČLK zároveň nabízí recept, jak takovým pracovníkům pomoci. „Zbavit je existenčních starostí. To znamená dát jim ubytování, nějaké peníze na živobytí a postarat se jim o děti. Dále jim umožnit intenzivní kurzy češtiny,“ zmínil Kubek. Ty by podle jeho mínění měly u Ukrajinců trvat podle toho, jak osvojení nového jazyka uprchlíkům individuálně půjde.
Poté by podle něj mohli být připuštěni i na kurzy medicínské češtiny a mohli by se začít připravovat na složení zkoušek, které jsou nutností, pokud chtějí v Česku vykonávat lékařskou praxi. „Těm lékařkám nechybí praxe, tu mají. Ony se musí naučit česky,“ doplnil prezident ČLK s odkazem na to, že většina dospělých uprchlíků z Ukrajiny jsou ženy. Dovedl by si tedy představit, že by byly státem podpořeny sociální dávkou.
Kubek zároveň uvedl, že mezi uprchlíky velké množství lékařů či jiných zdravotnických pracovníků nebude. Jeho komora podle něj eviduje zhruba 700 ukrajinských lékařů, přičemž řada z nich ale přišla do Česka už před válkou. Kubek navíc podle svých slov oslovil stovky z nich s nabídkou pomoci nově příchozím, ale dočkal se jen velmi málo odpovědí.
Válka na Ukrajině
Důvodem, proč je mezi uprchlíky málo lékařů či sester, je podle něj touha pomoci své zemi doma. „Nechtějí ‚dezertovat‘ a v tragické situaci opustit svůj národ, nechtějí nechat pacienty bez pomoci na Ukrajině. Vědí, že tam je jejich práce mnohem potřebnější než v České republice,“ dodal Kubek.
Philipp nabízí možnost tříměsíčních stáží
I náměstek ministerstva zdravotnictví Jakub Dvořáček má za to, že mezi uprchlíky není velké množství zdravotnických pracovníků. „Tyto informace nemáme a nejsme schopní je sbírat. Tohle má probíhat při registracích a udělování víz,“ řekl Dvořáček k neexistující evidenci uprchlíků, která by zaznamenávala pracovní obory nově příchozích.
Práci ve zdravotnictví tak musí nabízet de facto naslepo. „Můžeme pasivně a také aktivně oslovit to prostředí, nabídnout tu možnost a uvidíme jaká bude reakce,“ dodal náměstek.
Možností je podle něj i místopředsedy zdravotnického výboru Poslanecké sněmovny Toma Philippa (KDU-ČSL) přijmout ukrajinské prchlé zdravotníky na tříměsíční stáž, při které by se pohybovali vedle českých lékařů a zdravotních sester, přičemž by jim byli k dispozici.
„Ať už lékaři, nebo nelékaři, mohou nastoupit s povolením ministerstva zdravotnictví na tříměsíční stáž. Pokud si najdou akreditované pracoviště, mohou začít pracovat. Samozřejmě pod dohledem zkušených zdravotníků,“ vysvětlil Philipp. Poté ovšem potřebují nostrifikaci, tedy že jejich vystudovaná vysoká škola odpovídá některé v České republice.
