Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová značně nabyla na síle a moci. Vyplývá to ze současného složení kandidátů na eurokomisaře. Von der Leyenové se totiž podařilo značně oslabit své rivaly, a to nejen mezi jinými členy komise, ale také představiteli států. Na druhou stranu však kvůli tomu zřejmě podrazila nejednoho dosavadního spojence. Co vůbec takové rozložení sil znamená pro Českou republiku?
Když se ukázalo, že ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) bude eurokomisařem pro mezinárodní partnerství, spíš než nadšení následovala zdvižená obočí. Šéf vládního resortu, o jehož nominaci do nové Evropské komise se spekulovalo řadu měsíců, si původně představoval mnohem lepší portfolio. Hovořilo se hlavně o energetice, později o obchodu.
ČTĚTE TAKÉ: Co znamená Síkelův europost v praxi? Ohromný rozpočet, vliv na chod EU je však diskutabilní
Nic z toho mu ale do klína nespadlo a místo toho má na starost nečekané portfolio. On i premiér Petr Fiala (ODS) veřejně prohlásili, že jde o kvalitní resort, díky kterému bude stát v čele rozsáhlé agendy s obrovským rozpočtem. Opozice naopak kritizovala, že Fialova vláda nevytěžila maximum. Zvlášť poté, co se česká vládní koalice podílela na znovuzvolení von der Leyenové.
„Uršula s námi vy*ebala tak středně,“ zhodnotil realitu na sociální síti X expremiér Mirek Topolánek. Připomenul, že místopředsedkyní komise bude za Španělsko protijaderná aktivistka Teresa Riberaová a příliš nadějí nevkládal ani do klimatického eurokomisaře Wopkeho Hoekstry z Nizozemska a Dana Jørgensena z Dánska, který dostal Síkelovu vytouženou energetiku. Toto trio Topolánek označil za „protijadernou partu“.
Ekonom Lukáš Kovanda zmínil, že Síkela místo ekonomického portfolia povede de facto portfolium zahraniční. A navíc nad ním bude stát nová šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová z Estonska.
„Ta jakožto bývalá premiérka zastane post v podstatě ministryně zahraničí EU. Síkelovo portfolio, jež pod Kallasovou spadá, je tedy mnohem spíše zahraničněpolitické než ekonomické. Ano, rozděluje sice značné peníze, ale jistě ne tak, jak by se to Kallasové, potažmo její přímé šéfce von der Leyenové, tedy Berlínu (a tedy i Paříži), nezamlouvalo,“ píše Kovanda.
Tak či onak, český eurokomisař má nakonec vést zcela jiné portfolio, se kterým zjevně nikdo nepočítal. Ekonomické posty si dále rozdělili třeba Slovák Maroš Šefčovič či Lotyš Valdis Dombrovskis – dva největší veteráni Evropské komise, kteří v ní působí od roku 2009, respektive 2014. Rozpočet bude mít na starosti Polák Piotr Serafin. Mnohem hůře než Síkela však dopadli jiní.
Uršula s námi vyjebala tak středně. Timmermansem v sukních bude protijaderná aktivistka T. Ribera. Klima udrží Holanďani pro W. Hoestra a energetiku dostal Dán a socialista Jørgensen. Protijaderná parta!
— Mirek Topolánek (@MirekTopolanek) September 17, 2024
Jožka má "international partnership"... A to Fiala pomohl zvolit Uršulu...
Prim stále hrají giganti Evropy
Snad nejvíce ostrouhal Thierry Breton z Francie. Ten si dělal naděje na mimořádně vlivný post. Rival von der Leyenové však nakonec nebyl finálním aspirantem na post v EK a místo něj Francie – zřejmě za příslib lepšího portfolia – nominovala dosavadního šéfa diplomacie Stéphana Séjourného.
Výsledkem bylo, že se Séjourné stal místopředsedou Evropské komise a k tomu dostal prosperitu a průmyslovou strategii. Jeho post bude mimořádně důležitý.
„Séjourné je skutečným ekonomickým carem nové komise,“ tvrdí Kovanda a dodává, že Francouz pohlídá Němku von der Leyenovou. Na druhou stranu dodal, že si i šéfka EK pohlídá ekonomická portfolia: „Německo a Francie tímto způsobem, tedy vzájemným vyvažováním se a ‚hlídáním se’, společně ‚drží kasu‘.“
Každopádně je patrné, že Česko nejspíš nebude hrát v nové EK příliš velkou roli. „Německo drží post předsednický, Francie, Itálie a Španělsko pak posty místopředsednické,“ zmiňuje Kovanda největší ekonomiky Evropy v top funkcích. Doplní je ještě dvě místopředsedkyně z Finska a Rumunska.
PODÍVEJTE SE: Síkela bude afrokomisařem, míní juchelka. Je to šance formovat EU, míní Jurečka
