Drahé energie v Evropě
Členské státy Evropské unie hledají řešení energetické krize. Představitelé Portugalska i Španělska projevili zájem dodávat elektřinu, kterou tam získávají především z obnovitelných zdrojů, dalším evropským zemím včetně Česka. Vše by záleželo na domluvě s Francií, přes kterou by bylo třeba vystavět infrastrukturu. Francie zatím spoléhá na jadernou energetiku, naopak Německo jeví o elektřinu z pyrenejských zemí čím dál větší zájem, upozornil deník The New York Times.
Portugalsko nemá žádné uhelné doly, v roce 2021 navíc přestalo úplně vyrábět elektřinu z uhlí. Nedisponuje ani ropnými vrty či plynovými poli. Jeho výrobu vodní energie letos navíc ochromilo sucho. I přesto je tento jihozápadní evropský stát připraven hrát během pokračující ruské invaze na Ukrajinu roli klíčové země EU v oblasti energetiky.
Jak zlevnit energii v Evropě? Inspiraci nabízí Japonsko, chystá jadernou renesanci
Japonský premiér Fumio Kišida oznámil, že země vycházejícího slunce opět přistoupí k budování jaderných elektráren. A to navzdory nedávné zkušenosti v podobě havárie elektrárny ve Fukušimě. Japonsko, kde se po roce 2011 výrazně zvýšil podíl zemního plynu, chce více diverzifikovat své zdroje. Podle odborníků je japonský přístup také vhodnou inspirací pro Evropskou unii.
Po léta byl totiž Pyrenejský poloostrov odříznut od dodávek levného ruského plynu, který poháněl velkou část evropských zemí včetně České republiky. Portugalsko i Španělsko místo toho masivně investovaly do obnovitelných zdrojů, tedy větrné, solární i vodní energie. Rovněž zavedly propracovaný systém pro dovoz LNG plynu ze severní Afriky či Spojených států.
Vzhledem k ruské agresi se nyní pozornost EU na dvě jihozápadní země upíná čím dál častěji. Ruský plynárenský gigant Gazprom navíc ve středu znovu přerušil dodávky plynovodem Nord Stream 1 do zemí Evropské unie. Odstávka má podle Kremlu trvat do sobotního rána. Plány Moskvy s energetickou politikou lze však těžko předvídat.
Německo je pro, Francie proti
Zájem o španělské či portugalské energie začalo projevovat Německo, které v minulosti spojovalo své energetické zájmy s Ruskem, upozornil deník The New York Times. Vystavění nové infrastruktury by však muselo vést přes Francii, která se donedávna k podobným plánům stavěla odmítavě, jelikož chtěla chránit před konkurencí své výrobce energie i vlastní silný jaderný průmysl.
Podle technologického ředitele portugalské energetické společnosti Fusion Fuel Jaimeho Silvy by přitom bylo relativně snadné i rychlé instalovat elektrické kabely přes Francii, pomocí nichž by do zbytku Evropy proudila elektřina především z portugalských větrných zdrojů a španělských slunečních zdrojů.
Vlastizrádná vláda leze do zadku Německu, kritizuje Okamura Fialův kabinet kvůli energiím
Tlak opozice na kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) se v souvislosti s energetickou krizí nadále stupňuje. Podle poslance Tomia Okamury se vláda chová vlastizrádně, jelikož prý nemyslí na české občany. Šéf SPD to řekl v pořadu K věci na CNN Prima NEWS. Pětikoalice podobnou kritiku dlouhodobě odmítá. Problém hodlá řešit i v kooperaci se zbytkem Evropské unie.
„I před touto krizí jsme my a Španělsko jasně říkali, že chceme naši energii i prodávat. Francie ale jasně odpověděla, že ne, ne a ne. Stále chceme prodávat a ostatní země (z EU) chtějí kupovat. Pokud Francie nechce, nechť nám umožní alespoň prodat energie do Německa, Maďarska, České republiky, Rakouska, Lucemburska či Belgie, protože tyto země je potřebují právě teď,“ prohlásil Silva.
Potřebuje Česko vůbec pomoci?
Zástupci EU budou hledat společné řešení krize 9. září na mimořádné evropské radě pro energetiku, kterou svolal český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Často se diskutuje o zastropování cen plynu, k čemuž už sáhlo právě Portugalsko a Španělsko. Obě země si v rámci evropského bloku vyjednaly výjimku umožňující oddělit propojené ceny plynu a elektřiny.
Nutno podotknout, že samotné Česko je jedním z největších vývozců elektřiny na světě. Terčem časté kritiky je fakt, že společnost ČEZ obchoduje s elektřinou na lipské burze, což podle kritiků českým koncovým zákazníkům výrazně zvyšuje cenu. Řešení tohoto problému je však přinejmenším velmi složité.
Stát je sice většinovým vlastníkem ČEZ (má 69,8 procenta akcií), ale ani to mu podle vlády i mnoha odborníků neumožňuje stáhnout se z obchodování na burzách bez souhlasu menšinových akcionářů.
