Slovenský expremiér Robert Fico se svojí stranou Směr-SSD znovu vede v předvolebních průzkumech a jeho popularita vytrvale roste. Čerstvý průzkum agentury NSM mu dokonce dává již poměrně dominantní náskok před nejbližšími pronásledovateli. Slovenská média tvrdí, že takto silný byl Fico naposledy před vraždou novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové před pěti lety. Zdá se, že bývalý několikanásobný předseda slovenské vlády může znovu dominovat tamní politické scéně.
Poslední volební model agentury NMS Market Research přisuzuje Ficovu Směru 22,4 procenta voličských hlasů. Jedná se o nejvyšší preference, které strana bývalého slovenského premiéra měla za posledních zhruba pět let.
Slovenská média data z průzkumu interpretují tak, že Fico zažívá nejsilnější období od vraždy investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové v únoru 2018. Takto to uvádí například deník SME. Tehdy byl Fico u moci a proslul například tím, že chtěl za informace vedoucí k dopadení vrahů nabídnout milion eur, přičemž bankovky přinesl i na jednu ze svých tiskových konferencí.
Proti Ficovi se však tehdy zvedla velká nevole slovenské veřejnosti. Ta jej a jeho okolí spojovala s podnikatelem Mariánem Kočnerem, který byl později obviněn z objednání vraždy. Lídr Směru tehdy nakonec po několika týdnech odstoupil z postu premiéra a zdálo se, že doba jeho dominance ve slovenské politice je pryč.
ČTĚTE TAKÉ: Prezidentka Čaputová chystá důležité oznámení. Do svého mandátu dávám vše, řekla
Nyní se však zdá, že jako bájný Fénix znovu vstává z popela. Model od NMS je sice první, který Směru přisuzuje více než 20 procent hlasů, ale i ostatní průzkumy z poslední doby už řadí Ficovu stranu na první místo. To přitom donedávna po dlouhé měsíce držela strana Hlas-SD, kterou většinou tvoří lidé, kteří z Ficova Směru odešli v čele s dalším expremiérem Peterem Pellegrinim.
Popularita této strany naopak klesla až na 14,2 procenta. Další v pořadí se ve zmiňovaném průzkumu nachází strany, které ještě ani v Národní radě (slovenský jednokomorový parlament, pozn. red.) nejsou. S necelými 13 procenty by uspělo Progresivní Slovensko, tedy strana, z níž vzešla současná slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Téměř 10 procent by pak získalo krajně pravicové hnutí Republika, které tvoří hlavně bývalí členové rovněž extremistické LSNS a bývalého poslance Mariana Kotleby odsouzeného za propagaci neonacistických symbolů.
Matovičovo OLaNO na hranici volitelnosti
Těsně nad hranicí pěti procent se pak pohybují strany jako Křesťansko-demokratické hnutí či Jsme rodina. Jen lehce tuto laťku podle modelu NMS překonávají Matovičovo OLaNO, ačkoliv v posledních sněmovních volbách získalo přes 25 procent, a strana Svoboda a Solidarita, se kterou začal spolupracovat český marketingový expert Marek Prchal donedávna pracující pro bývalého předsedu české vlády Andreje Babiše.
Oproti tomu strana Demokraté, do jejíhož čela se nedávno postavil dnešní slovenský premiér v demisi Eduard Heger, by podle nynějšího průzkumu získala jen tři procenta.
Politický analytik NMS Mikuláš Hanes na průzkumu poukazuje na trend poslední doby, kdy Ficův Směr-SSD roste na úkor Pellegriniho Hlasu. „Slabší viditelnost a rozhodnost strany (Hlas-SD) v komunikaci má za následek narůstající rozdíl mez prvním a druhým místem,“ popisoval Hanes s tím, že třetí Progresivní Slovensko si mezitím utužuje své voličské jádro a postupně se blíží k Hlasu.
Fico před lety sliboval svůj odchod
Zajímavostí je, že Fico v minulosti už několikrát prohlásil, že z politiky odejde. „Ubezpečuji vás, že já v roce 2014 už v politice nebudu,“ prohlásil například před lety Fico. Kromě toho v jednom z rozhovorů v roce 2009 také prohlásil, že si nikdy nesedne do opozičních lavic. „Člověk by měl poté, co skončí jeho vládnutí a lidé mu podruhé nedají důvěru, říci ‚děkuji pěkně‘ a měl by odejít z politiky,“ prohlásil slovenský expremiér.
Ani jedním se však neřídil. Když po volbách 2010 nedal dohromady většinu a místo toho vznikla koalice pod vedením premiérky Ivety Radičové, vládní lavice skutečně vyměnil za ty opoziční. Stejně se zachoval i po porážce v roce 2020, kdy jeho Směr skončil druhý za hnutím Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) Igora Matoviče, který dodnes považuje Fica za jednoho ze svých největších politických soupeřů.
Kromě toho proslul celou řadou kontroverzních výroků. V roce 2010 například prohlásil, že věci jako morálka ho absolutně nezajímá. „Na morálku se mě neptejte, já s tím nic nemám. Mě to hlavně nezajímá, absolutně,“ prohlásil tehdy před kamerami Fico.
Expremiér rovněž proslul popichováním opozice a novinářů. Ty také označoval za „protislovenské prostitutky“. V nedávné době pak zaujal výroky odmítajícími podporu Ukrajiny ve válce s Ruskem. Tamního prezidenta Volodymyra Zelenského označil za „komedianta“ a kritizoval jeho slova, že Slovensko a Evropská unie mají klást důraz na lidské hodnoty. „Jaké hodnoty? Že na straně ukrajinské armády bojují fašisti, kterým naše vláda posílá zbraně?“ vykřikoval nedávno před novináři Fico s dovětkem, že Ukrajinci podle něj poslední roky na Donbasu „zabíjeli národnostní menšiny“.
