Mozková mlha: Následek covidu, kterým trpí až 50 procent pacientů. Jak se projevuje?

„Měla jsem rozostřené vidění. Vše se mi rozmlžilo, jako bych byla po opici,“ vzpomínala paní Jana, která měla bezpříznakový průběh onemocnění. O tom, že covid prodělala, se dozvěděla až z testů, na které si došla. Následky onemocnění se dostavily po zhruba dvou měsících. „Kolem 10. ledna jsem najednou ze dne na den přestala spát. Jako když uděláte střih,“ pokračovala s tím, že celý život spala jako jezevec.

Poruchy spánku i úzkosti. Lidí s postcovidovým syndromem přibývá, říká psychiatr

Interview

Lidí z postcovidovým syndromem je hodně a bude jich ještě přibývat, myslí si primář Centra duševní pohody Modrá laguna Jan Cimický. Jak uvedl v pořadu CNN Prima NEWS Interview, onemocnění může následně způsobit úzkostné stavy, záchvaty paniky nebo i roztěkanost a poruchy spánku. K léčbě by kromě psychologických terapií doporučil i další alternativní možnosti.

Kvůli tomu, že nemohla usnout, propadla hysterii. K problémům se spánkem se však navíc přidala nesoustředěnost a ztráta paměti. „Nevěděla jsem, kde mám zaparkované auto. Měla jsem problém poslat e-mail, přitom jde o tak banální činnost. Pak si myslíte, že jste naprosto mimo,“ líčila. Po prodělání nemoci se u ženy jednoduše projevily příznaky, které jí náhle znemožnily pracovat.

Koronavirus totiž může skrze imunitní systém negativně ovlivnit fungování mozku a nervů. Pacientům se tvoří méně látek, které mají vliv na biologické hodiny organismu. Paní Jana proto dostala léky, které podporují jejich přirozenou tvorbu. Od projevu prvních problémů se cítí mnohem lépe a opět může fungovat tak, jak byla zvyklá. „Když si zlomíte nohu, tak zhruba víte, co vás čeká. Ale když se vám stane zničehonic to, co mě, tak nevíte nic,“ dodala.

„Je to úplně ilustrativní případ, kdy se náhle po prodělání covidové infekce projevily tyhle ty příznaky, které jí prakticky znemožnily pracovat,“ řekl Martin Anders, přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN Praha.

Příznaky mozkové mlhy trpí podle zahraničních studií zhruba padesát procent pacientů. Patří mezi ně i dlouhodobá vyčerpanost. Právě ta je varovným signálem těla a lidé by potom, co ji pocítí, měli vyhledat odbornou pomoc.