Vždy jsem byl nezdvořilý člověk, to mi zůstane až do konce. V Partii na CNN Prima NEWS to řekl Miloš Zeman, kterému 8. března definitivně končí prezidentský mandát. Zeman v rozhovoru s Terezií Tománkovou zhodnotil své desetileté angažmá na Hradě. Mluvil například o svém předválečném postoji k Rusku, zároveň připustil, že se dopustil chyb.
„Každý politik se dopouští chyb a lituje některých svých kroků. Vždy jsem byl nezdvořilý člověk, to mi zůstane až do konce. Citoval bych Jardu Kuberu (bývalý předseda Senátu, zemřel v roce 2020, pozn. red.), který říkal, že se u nás politologové množí jako hraboši. Často čtu dříve úplně neznámá jména, která pronášejí soudy. Pokud říkají, že jsem byl technologem moci, každý politik je svým způsobem technolog moci,“ připustil Zeman ve vysílání CNN Prima NEWS.
Svůj odkaz pak označil za nudný a provokativní. Zemanovi končí prezidentský mandát 8. března. O den později proběhne inaugurace zvoleného prezidenta Petra Pavla. Ve funkci hlavy státu byl Zeman často kritizován za to, že takzvaně „ohýbal Ústavu“, když například odmítal jmenovat některé premiérem navrhované ministry.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Změny na Hradě? Hodně slimáčků, málo kapustičky, říká Zeman
Už v červnu roku 2013 – asi tři měsíce po nástupu do úřadu – udělal velmi kontroverzní krok, když jmenoval úřednickou vládu Jiřího Rusnoka, místo aby pověřil sestavením kabinetu Miroslavu Němcovou (ODS). Ta přitom po pádu vlády Petra Nečase (dříve ODS) potvrdila, že má podporu 101 poslanců. Rusnokův kabinet pak vládl déle než půl roku bez důvěry Sněmovny.
Zeman si však nemyslí, že by jeho rozhodnutí bylo v rozporu s Ústavou. „Ano, jmenoval jsem Rusnoka premiérem v době, kdy Petr Nečas podal demisi. Mohl jsem jmenovat Mirku Němcovou a obávám se, že by to byla dosti značná katastrofa. Když si přečtete Ústavu, zjistíte, že prezident má právo jmenovat premiéra, a to bez jakýchkoliv omezujících podmínek. Tak jaképak napínání Ústavy?“ ptal se Zeman řečnicky.
Podobně jako někteří politologové či političtí komentátoři i Zeman často poukazuje na nesoulad mezi přímou volbou prezidenta, která mu poskytuje obrovský mandát, a samotnými pravomocemi hlavy státu definovanými v Ústavě.
„Vyznávám názor, že v důsledku přímé volby je třeba legální cestou rozšířit kompetence prezidenta. Jde totiž o silnější mandát, než když vás zvolí 200 poslanců a 81 senátorů. V okamžiku, kdy v Česku byla zavedena přímá volba, došlo k napětí mezi dosavadní Ústavou a kompetencemi prezidenta. Přímá volba zvýšila legitimitu zvířete v kleci, ta by sice měla zůstat, ale měla by být větší a pohodlnější,“ sdělil končící prezident.
Putin svou šílenou chybou, kdy napadl Ukrajinu, překročil červenou čáru.
Možná ještě ostřejší kritice než v domácí politice čelil Zeman za některé své zahraniční postoje, a to především k Číně a Rusku, které ještě před vypuknutím invaze na Ukrajinu bytostně bránil.
„Moje politika byla shodou okolností – ne, že bych to kopíroval – přesně stejná jako politika Německa. Německá politika se celou dobu orientovala na Rusko z velice prostého důvodu, protože potřebuje dodávky relativně levných energetických surovin. Proto Němci podporovali například i plynovod Nord Stream 2,“ vysvětlil Zeman.
Podle končící hlavy státu byl český postoj podobný jako ten německý. Vzápětí dodal, že po zahájení ruské invaze na Ukrajinu však musely být bezpečnostní zájmy nadřazené ekonomickým. „To skončilo onou šílenou Putinovou chybou, chcete-li zločinem, kdy napadl Ukrajinu. Tím pádem byla červená čára překročena,“ pronesl ve vysílání CNN Prima NEWS.
