Mělo plošné testování smysl?
Plošné testování ve firmách na přelomu loňského a letošního roku neodporovalo zákonu, naopak šlo o přiměřené a náležitě odůvodněné opatření. Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl návrh zaměstnavatele z Prahy, který k opatření ministerstva zdravotnictví uplatnil řadu výhrad. Stěžoval si například na diskriminaci neočkovaných a celkově neviděl v testování žádný smysl. Rozhodnutí NSS je dostupné na úřední desce.
„Opatření sleduje legitimní cíl, kterého lze preventivním testováním zaměstnanců dosáhnout. Takové opatření je vhodné, není nepřiměřené ani nadbytečné,“ stojí v rozsudku. Opatření platilo od konce loňského listopadu do začátku letošního ledna. Zaměstnanci na pracovištích podstupovali antigenní testy na koronavirus. Očkovaní tehdy měli výjimku z povinnosti. Později ministerstvo opatření aktualizovalo a upravovalo.
O pětinu méně nakažených covidem než před týdnem. V sobotu přibylo 4,5 tisíce případů
V sobotu přibylo v ČR 4 567 případů nákazy koronavirem, asi o pětinu méně než před týdnem. Hospitalizovaných ubylo na 2 116, což je nejméně od ledna. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Znovu se však snížilo také množství provedených testů na koronavirus, takže vzrostl podíl pozitivně testovaných.
Muž z Prahy tvrdil, že opatření zasahuje do pracovně právního vztahu mezi zaměstnavatelem a jeho zaměstnanci. Ukládá jim povinnosti nad rámec zákoníku práce a jiných předpisů. Poukazoval také na údajný zásah do vlastnického práva – testování ve firmách s sebou neslo náklady, například na pořízení testů. Argumentace mířila také proti diskriminačním dopadům opatření, které stanovilo rozdílné podmínky pro očkované a neočkované, a to údajně bez vědeckého opodstatnění.
NSS však už dříve dospěl k závěru, že neočkovaní lidé, kteří onemocnění neprodělali, jsou z hlediska účelu ministerských opatření v jiném postavení než očkovaní a ti, kteří prokazatelně COVID-19 měli.
„Tento rozdíl spočívá v připravenosti imunitního systému na onemocnění COVID-19. Přestože očkování slouží především k individuální ochraně každého jedince, jeho přínos pro společnost je širší, protože pomáhá (mj.) při snižování cirkulace viru v populaci,“ stojí v rozhodnutí. Nešlo tedy o bezdůvodnou diskriminaci.
Není reálné, aby na řízení pandemie panovala shoda
„Z širšího úhlu pohledu mělo preventivní testování v zaměstnání potenciál zabránit šíření onemocnění COVID-19 obecně ve společnosti, jelikož osoba, která byla pozitivně testována rychlým antigenním testem, musela podstoupit konfirmační RT-PCR test a v případě potvrzení onemocnění COVID-19 byla povinna podstoupit izolaci,“ pokračuje rozsudek. Ministerstvo tak podle NSS sledovalo legitimní cíl.
Soud podle rozhodnutí dobře ví o názorových střetech v odborných kruzích. Není prý ani reálné, aby ohledně řízení pandemie existoval celospolečenský konsensus. Soud se snaží dohlížet na to, aby přijatá opatření nebyla v rozporu se zákonem, a chrání před excesivními zásahy ze strany veřejné moci. Odborné otázky posuzovat nechce.
