Myslí si, že jsme stroje. Stadiony v Kataru vznikaly i díky nucené práci, tvrdí studie

Výčet faktorů, kvůli kterým zůstává letošní mistrovství světa v Kataru kritizovanou událostí, je rozsáhlejší. Ale nejčastěji skloňovaným tématem zůstává zacházení s dělníky, kteří v minulých letech budovali megalomanské stadiony. Hnutí Amnesty International zveřejnilo závěry vyšetřování podmínek pro zahraniční síly a tvrdí, že nablýskané zázemí pro šampionát bylo vykoupeno nucenou prací.

Momentálně už se na osmi ultramoderních klimatizovaných stadionech jen ladí detaily, drtivá většina plánované práce byla vykonána. Jenže znepokojení přichází při otázce „jak?“. Vzhledem k tomu, že Katar je země bez fotbalové tradice, muselo se zázemí budovat prakticky od píky.

A tak bylo poloostrovní zemi v Perském zálivu rušno prakticky hned od přidělení pořadatelství na konci roku 2010. Tlak na včasné splnění termínů byl velký a na lidské hledisko se příliš nebral zřetel. Do země přicestovalo mnoho a mnoho levných pracovních sil z jihoasijských států. Už před časem bylo v médiích po celém světě zveřejňováno, jak náročnou práci museli dělníci v extrémních vedrech vykonávat a že mnozí za to zaplatili životem.

Kruté podmínky pro migrující pracovníky jsou po celou dobu pod drobnohledem hnutí Amnesty International, které nyní přišlo se zprávou shrnující závěry vyšetřování. Ta je založená především na výpovědích 34 osob, které se podílely – či stále podílejí – na stavbě stadionů a zajištění všeho dalšího potřebného pro šampionát. Výsledkem je, že některé z nich byly vystaveny podmínkám, které se rovnají nuceným pracím.

Jste Afričan, můžete pracovat 12 hodin, protože jste silný

Zpráva uvedená titulkem „Myslí si, že jsme stroje“ tvrdí, že zaměstnanci osmi různých soukromých společností byli pravidelně nuceni pracovat 12 hodin denně, sedm dní v týdnu a v některých případech i několik let nedostali volno. A to navzdory katarskému zákonu, který stanovuje, že běžná pracovní doba by neměla přesáhnout osm hodin denně a že pracovníci by měli mít pravidelný den odpočinku.

„Fyzicky a emocionálně vyčerpaní pracovníci se neustále hlásili do služby pod hrozbou finančních sankcí. Nebo v horším případě ukončením smlouvy nebo deportací,“ uvedl ředitel Amnesty International Stephen Cockburn.

Osoby, které si přály zůstat v anonymitě z obavy možných důsledků, mluvily také o pokutách za „prohřešky“. Část už tak nízké mzdy musely vrátit třeba za to, že neměly adekvátní pracovní oděv, případně si na chvíli odskočily na toaletu. Zpráva také podrobně popsala, jak byli dělníci vystaveni intenzivnímu horku, údajně bez přístřešku a pitné vody. Nebo jak bylo jejich ubytování přeplněné a nehygienické, případně jak někteří zaměstnanci čelili rasovým stereotypům.

„Říkali například: ‚Jste Afričan, můžete pracovat 12 hodin, protože jste silný, ‘“prozradil svoji zkušenost jeden z pracovníků. Jiný první rok práce v Kataru popsal jako „přežití nejschopnějších“.

„Navzdory pokroku, kterého Katar v posledních letech dosáhl, náš výzkum naznačuje, že zneužívání v soukromém bezpečnostním sektoru – po kterém bude během mistrovství světa ve fotbale stále větší poptávka – zůstává systematické. Zaměstnavatelé stále a očividně vykořisťují své pracovníky a katarské úřady musí přijmout naléhavá opatření na ochranu pracovníků a nutí násilníky k odpovědnosti,“ konstatoval Cockburn.

Mistrovství světa se vůbec poprvé neodehraje v tradičním letním termínu. Termín v pořadí 22. „mundialu“ byl kvůli zmíněnému náročnému klimatu umístěn do předvánočního období a začne 21. listopadu.