Ukrajinští biologové na základě nejnovějších pozorování bijí na poplach. Ruská agrese nemá mít za následek jen devastaci ukrajinského území a tisíce mrtvých civilistů, v poslední době tamní odborníci zaznamenávají také velký nárůst počtu uhynulých delfínů v Černém moři.
Ekolog z ukrajinského národního parku Tuzly Ivan Rusev odhaduje, že od března do konce července uhynulo v Černém moři nejméně pět tisíc delfínů. Podle Ruseva je toto číslo třikrát vyšší v porovnání s předválečnými údaji.
Hřbitov v Charkově Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci pálí ze samohybné houfnice poblíž frontové linie v Doněcké oblasti. Zdroj: AP
Lékaři ošetřují zraněného ukrajinského vojáka v polní nemocnici v Bachmutu. Zdroj: AP
Těla čerstvě vyzvednutá z provizorních hrobů v Borodjance u Kyjeva (2. 3. 223). I rok od stažení se Rusů z oblasti nacházejí lidé stále nové hroby s těly civilistů. Zdroj: AP
Muž z okna sleduje následky ruského ostřelování města Časiv Jar v Doněcké oblasti. Zdroj: AP
Matka na pohřbu ve městě Vinnycja oplakává svoji zabitou dceru, 29letá medička padla během bojů u Bachmutu. Zdroj: AP
Ukrajinci u Bachmutu pálí z houfnice směrem na ruské pozice. Zdroj: AP
Obyvatelé města Časiv Jar si vaří na schodech zničeného domu. Zdroj: AP
Lékaři ošetřují zraněného ukrajinského vojáka v polní nemocnici v Bachmutu. Zdroj: AP
Ukrajinci ostřelují z raketometu ruské pozice v Charkovské oblasti. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci na cvičení v Kyjevské oblasti Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci u Boryspilu nesou rakev se svým zabitým spolubojovníkem, který padl u Bachmutu. Zdroj: AP
Obrněnec s ukrajinskými vojáky projíždí nedaleko frontové linie u Bachmutu. Zdroj: AP
Ukrajinský voják nabíjí samohybnou houfnici nedaleko frontové linie u Bachmutu. Zdroj: AP
Ukrajinský voják se kryje v zákopu před ruským ostřelování na frontové linii u Bachmutu. Zdroj: AP
Nemocniční vlak, který odváží zraněné pacienty z oblastí bojů na bezpečnější území. Zdroj: AP
Ukrajinský tank u Bachmutu pálí směrem na ruské pozice. Zdroj: AP
Tank s ukrajinskými vojáky u Bachmutu Zdroj: AP
Ukrajinský voják kouří cigaretu sedíc přitom na tanku nedaleko frontové linie u Bachmutu. Zdroj: AP
Ukrajinci pálí z raketometu BM-21 Grad na ruské pozice u města Kremina. Zdroj: AP
Ukrajinský výsadkář z 95. samostatné letecké útočné brigády pálí z raketometu BM-21 Grad na ruské pozice u města Kremina. Zdroj: AP
Ukrajinci u Bachmutu pálí ze samohybné houfnice na ruské pozice Zdroj: AP
Matka na pohřbu v Boryspilu u Kyjeva oplakává smrt svého syna, který padl v bojích s Rusy u Bachmutu Zdroj: AP
Obyvatelé Charkova pozorují vypálení tří raket z ruského města Bělgorod směrem na Ukrajinu Zdroj: AP
Ukrajinci u Bachmutu pálí ze samohybné houfnice na ruské pozice. Zdroj: AP
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a finská premiérka Sanna Marinová na pohřbu ukrajinského vojáka Dmytra Kocjubalja známého také pod přezdívkou „Da Vinci“ Zdroj: AP
Lékaři v Kosťantynivce pomáhají zraněnému muži po ostřelování města v Doněcké oblasti Zdroj: AP
Lékaři v nemocnici v Kosťantynivce pečují o ženu, která byla zraněna během ruského ostřelování města v Doněcké oblasti Zdroj: AP
Ukrajinští výsadkáři z 80. samostatné letecké útočné brigády odpočívají poblíž frontové linie u Bachmutu Zdroj: AP
Záchranáři prohledávají trosky budovy po ruském útoku na Kramatorsk Zdroj: AP
Hřbitov v Charkově Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci pálí ze samohybné houfnice poblíž frontové linie v Doněcké oblasti. Zdroj: AP
Lékaři ošetřují zraněného ukrajinského vojáka v polní nemocnici v Bachmutu. Zdroj: AP
Těla čerstvě vyzvednutá z provizorních hrobů v Borodjance u Kyjeva (2. 3. 223). I rok od stažení se Rusů z oblasti nacházejí lidé stále nové hroby s těly civilistů. Zdroj: AP
Muž z okna sleduje následky ruského ostřelování města Časiv Jar v Doněcké oblasti. Zdroj: AP
Matka na pohřbu ve městě Vinnycja oplakává svoji zabitou dceru, 29letá medička padla během bojů u Bachmutu. Zdroj: AP
Ukrajinci u Bachmutu pálí z houfnice směrem na ruské pozice. Zdroj: AP
Obyvatelé města Časiv Jar si vaří na schodech zničeného domu. Zdroj: AP
Lékaři ošetřují zraněného ukrajinského vojáka v polní nemocnici v Bachmutu. Zdroj: AP
Ukrajinci ostřelují z raketometu ruské pozice v Charkovské oblasti. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci na cvičení v Kyjevské oblasti Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci u Boryspilu nesou rakev se svým zabitým spolubojovníkem, který padl u Bachmutu. Zdroj: AP
Obrněnec s ukrajinskými vojáky projíždí nedaleko frontové linie u Bachmutu. Zdroj: AP
Ukrajinský voják nabíjí samohybnou houfnici nedaleko frontové linie u Bachmutu. Zdroj: AP
Ukrajinský voják se kryje v zákopu před ruským ostřelování na frontové linii u Bachmutu. Zdroj: AP
Nemocniční vlak, který odváží zraněné pacienty z oblastí bojů na bezpečnější území. Zdroj: AP
Ukrajinský tank u Bachmutu pálí směrem na ruské pozice. Zdroj: AP
Tank s ukrajinskými vojáky u Bachmutu Zdroj: AP
Ukrajinský voják kouří cigaretu sedíc přitom na tanku nedaleko frontové linie u Bachmutu. Zdroj: AP
Ukrajinci pálí z raketometu BM-21 Grad na ruské pozice u města Kremina. Zdroj: AP
Ukrajinský výsadkář z 95. samostatné letecké útočné brigády pálí z raketometu BM-21 Grad na ruské pozice u města Kremina. Zdroj: AP
Ukrajinci u Bachmutu pálí ze samohybné houfnice na ruské pozice Zdroj: AP
Matka na pohřbu v Boryspilu u Kyjeva oplakává smrt svého syna, který padl v bojích s Rusy u Bachmutu Zdroj: AP
Obyvatelé Charkova pozorují vypálení tří raket z ruského města Bělgorod směrem na Ukrajinu Zdroj: AP
Ukrajinci u Bachmutu pálí ze samohybné houfnice na ruské pozice. Zdroj: AP
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a finská premiérka Sanna Marinová na pohřbu ukrajinského vojáka Dmytra Kocjubalja známého také pod přezdívkou „Da Vinci“ Zdroj: AP
Lékaři v Kosťantynivce pomáhají zraněnému muži po ostřelování města v Doněcké oblasti Zdroj: AP
Lékaři v nemocnici v Kosťantynivce pečují o ženu, která byla zraněna během ruského ostřelování města v Doněcké oblasti Zdroj: AP
Ukrajinští výsadkáři z 80. samostatné letecké útočné brigády odpočívají poblíž frontové linie u Bachmutu Zdroj: AP
Záchranáři prohledávají trosky budovy po ruském útoku na Kramatorsk Zdroj: AP
Delfíni, podobně jako netopýři, používají k orientaci sonar, pomocí něhož hledají potravu a orientují se v prostoru. Vysílají vysokofrekvenční zvuky a sledují jejich odraz od předmětů, které mají před sebou. Neustálý podmořský hluk způsobený ponorkami a výbuchy námořních min však delfínům způsobují akustické trauma, které ochromuje jejich echolokační schopnosti.
V důsledku toho delfíni hynou ve větším počtu, protože mají problémy s hledáním potravy. Zároveň jsou kvůli oslabenému imunitnímu systému náchylnější k virům a parazitům.
Ekologové z Bulharska, Rumunska a Turecka hlásí mimořádný nárůst počtu uhynulých delfínů vyplavených na břeh. Jen v bulharském Burgasu bylo od začátku roku nalezeno asi 60 mrtvých delfínů. Podle Ruseva ale počet vyplavených zvířat na břeh představuje zpravidla jen 5 % z celkového počtu. Uhynulé delfíny, kteří se nenajdou na plážích, sežerou ptáci, korýši a další predátoři.
Turecká nadace pro mořský výzkum TUDAV oznámila, že od května bylo v západní části Černého moře nalezeno nejméně 80 uhynulých delfínů. Její experti si ovšem existencí příčinné souvislosti mezi vymíráním těchto mořských savců a ruskou agresí nejsou jisti. Jejich hlavním argumentem je vzdálenost Turecka od Ukrajiny, která po moři přesahuje 600 kilometrů.
Rusev se však domnívá, že přesvědčivé důkazy o souvislosti existují. Obdržel laboratorní testy, které jeho kolegové provedli v Rumunsku, a které ukázaly, že z deseti zkoumaných delfínů polovina uhynula v důsledku infekce nebo parazitů. „Delfín je velmi mohutný tvor a jen zřídkakdy ho postihují podobné nemoci. Jedná se určitě o akustické trauma,“ říká Rusev pro web The Kyiv Independent.
Neustálé výbuchy v Černém moři u delfínů také vyvolávají potřebu rychle vyplout na hladinu, což způsobuje vzduchovou embolii. To má podobné následky jako dekompresní nemoc u člověka. Ta může nastat v případě, kdy se potápěč bez potřebných přestávek vynoří z velké hloubky. „Pokud delfín ze strachu vyplave na hladinu příliš rychle, mohou se objevit krevní sraženiny a zvíře uhyne,“ tvrdí Rusev.
Populace delfínů v Černém moři bez ohledu na válku v posledních sto letech rychle klesá. Podle ukrajinského Ministerstva pro ochranu životního prostředí a přírodních zdrojů se počet delfínů za poslední století snížil více než dvacetkrát. Z šesti milionů na dnešních 253 000.
Před začátkem války bylo jednou z podmínek vstupu Ukrajiny do Evropské Unie zvýšení podílu chráněných přírodních oblastí z tehdejších 6 % jejího území na 15 % do roku 2025. Pro dosažení tohoto cíle se toho však moc neudělalo.
Pokud budou delfíni, kteří působí také jako hygienici moře tím, že požírají nemocné ryby, nadále mizet, život v moři se bude zhoršovat. „Mnoho jedinečných druhů ryb, které dnes máme, zmizí. Přijdeme o celý ekosystém,“ uzavírá pesimistickou prognózou Rusev.
