Válka na Ukrajině (25.7.2022 8:00)
Ukrajinští biologové na základě nejnovějších pozorování bijí na poplach. Ruská agrese nemá mít za následek jen devastaci ukrajinského území a tisíce mrtvých civilistů, v poslední době tamní odborníci zaznamenávají také velký nárůst počtu uhynulých delfínů v Černém moři.
Ekolog z ukrajinského národního parku Tuzly Ivan Rusev odhaduje, že od března do konce července uhynulo v Černém moři nejméně pět tisíc delfínů. Podle Ruseva je toto číslo třikrát vyšší v porovnání s předválečnými údaji.
Delfíni, podobně jako netopýři, používají k orientaci sonar, pomocí něhož hledají potravu a orientují se v prostoru. Vysílají vysokofrekvenční zvuky a sledují jejich odraz od předmětů, které mají před sebou. Neustálý podmořský hluk způsobený ponorkami a výbuchy námořních min však delfínům způsobují akustické trauma, které ochromuje jejich echolokační schopnosti.
V důsledku toho delfíni hynou ve větším počtu, protože mají problémy s hledáním potravy. Zároveň jsou kvůli oslabenému imunitnímu systému náchylnější k virům a parazitům.
Ekologové z Bulharska, Rumunska a Turecka hlásí mimořádný nárůst počtu uhynulých delfínů vyplavených na břeh. Jen v bulharském Burgasu bylo od začátku roku nalezeno asi 60 mrtvých delfínů. Podle Ruseva ale počet vyplavených zvířat na břeh představuje zpravidla jen 5 % z celkového počtu. Uhynulé delfíny, kteří se nenajdou na plážích, sežerou ptáci, korýši a další predátoři.
Turecká nadace pro mořský výzkum TUDAV oznámila, že od května bylo v západní části Černého moře nalezeno nejméně 80 uhynulých delfínů. Její experti si ovšem existencí příčinné souvislosti mezi vymíráním těchto mořských savců a ruskou agresí nejsou jisti. Jejich hlavním argumentem je vzdálenost Turecka od Ukrajiny, která po moři přesahuje 600 kilometrů.
Rusev se však domnívá, že přesvědčivé důkazy o souvislosti existují. Obdržel laboratorní testy, které jeho kolegové provedli v Rumunsku, a které ukázaly, že z deseti zkoumaných delfínů polovina uhynula v důsledku infekce nebo parazitů. „Delfín je velmi mohutný tvor a jen zřídkakdy ho postihují podobné nemoci. Jedná se určitě o akustické trauma,“ říká Rusev pro web The Kyiv Independent.
Neustálé výbuchy v Černém moři u delfínů také vyvolávají potřebu rychle vyplout na hladinu, což způsobuje vzduchovou embolii. To má podobné následky jako dekompresní nemoc u člověka. Ta může nastat v případě, kdy se potápěč bez potřebných přestávek vynoří z velké hloubky. „Pokud delfín ze strachu vyplave na hladinu příliš rychle, mohou se objevit krevní sraženiny a zvíře uhyne,“ tvrdí Rusev.
Populace delfínů v Černém moři bez ohledu na válku v posledních sto letech rychle klesá. Podle ukrajinského Ministerstva pro ochranu životního prostředí a přírodních zdrojů se počet delfínů za poslední století snížil více než dvacetkrát. Z šesti milionů na dnešních 253 000.
Před začátkem války bylo jednou z podmínek vstupu Ukrajiny do Evropské Unie zvýšení podílu chráněných přírodních oblastí z tehdejších 6 % jejího území na 15 % do roku 2025. Pro dosažení tohoto cíle se toho však moc neudělalo.
Pokud budou delfíni, kteří působí také jako hygienici moře tím, že požírají nemocné ryby, nadále mizet, život v moři se bude zhoršovat. „Mnoho jedinečných druhů ryb, které dnes máme, zmizí. Přijdeme o celý ekosystém,“ uzavírá pesimistickou prognózou Rusev.
