Obvod Cheb

100,00 % okrsků sečteno
36,75 % volební účast




40,08 %

Miroslav Plevný

27,08 %

Sandra Tsoukernik

12,30 %

Štěpánka Černá

10,61 %

Vladimír Keblúšek

6,41 %

Ivan Reis

3,49 %

Pavel Hojda

Obvod Louny

100,00 % okrsků sečteno
41,45 % volební účast




43,50 %

Ivo Trešl

25,55 %

Jaroslav Mikoláš

10,92 %

Vladislav Hrbáček

10,10 %

Leo Steiner

6,46 %

Ivana Hluštíková

3,43 %

Jiří Kobza

Obvod Plzeň-město

100,00 % okrsků sečteno
40,75 % volební účast




32,86 %

Karel Řehka

27,26 %

Lucie Kantorová

20,10 %

Lumír Aschenbrenner

7,92 %

Daniela Pousková

4,80 %

Július Líška

3,07 %

Jiří Valenta

2,88 %

Bohumír Janský

1,07 %

Jaroslav Novák

Obvod Strakonice

100,00 % okrsků sečteno
42,51 % volební účast




55,41 %

Tomáš Fiala

23,90 %

Miroslav Ušatý

20,67 %

Jana Hrdinová

Obvod Pelhřimov

100,00 % okrsků sečteno
45,89 % volební účast




30,48 %

Ladislav Med

27,15 %

Michal Kozár

25,11 %

Jaroslav Chalupský

8,65 %

Karolína Kubisková

5,69 %

Lucie Pavlů Řádová

2,88 %

Pavel Hodáč

Obvod Příbram

100,00 % okrsků sečteno
46,04 % volební účast




43,70 %

Petr Štěpánek

25,21 %

Barbora Daňhová

12,07 %

Simona Luftová

9,40 %

Josef Šorna

5,82 %

Frank Thomas Podstatzky-Lichtenstein

3,77 %

Pavel Vermach

Obvod Praha 5

100,00 % okrsků sečteno
45,41 % volební účast




32,54 %

Václav Láska

27,10 %

Radko Sáblík

19,75 %

Zdeněk Šarapatka

13,43 %

Lubomír Brož

4,64 %

Pavel Spirov

1,58 %

Petra Prokšanová

0,93 %

Ľubomír Augustín

Obvod Praha 9

100,00 % okrsků sečteno
44,77 % volební účast




48,92 %

David Smoljak

23,06 %

Dagmar Pecková

14,70 %

Radek Žalud

8,09 %

Bedřich Laube

5,21 %

Darina Batyiová

Obvod Praha 1

100,00 % okrsků sečteno
46,48 % volební účast




49,64 %

Jiří Padevět

27,74 %

Jan Čižinský

12,22 %

Ján Dudra

2,90 %

Pavel Čižinský

2,62 %

Jiří Pavel Pešek

1,68 %

Jiří Morštadt

1,38 %

Vojtěch Ryvola

0,98 %

Jan Štern

0,80 %

Vladimír Kolman

Obvod Kladno

100,00 % okrsků sečteno
42,14 % volební účast




30,80 %

Adéla Sucharda Šípová

29,44 %

Petr Paták

22,16 %

Aleš Gerloch

8,10 %

Jan Klas

6,14 %

Marcela Machalová

3,34 %

Jaroslav Pelc

Obvod Děčín

100,00 % okrsků sečteno
35,34 % volební účast




52,22 %

Zbyněk Linhart

20,13 %

Michal Hejcman

10,45 %

Anna Lehká

10,35 %

Jan Skalický

6,83 %

Miroslav Štross

Obvod Česká Lípa

100,00 % okrsků sečteno
38,38 % volební účast




35,05 %

Jitka Volfová

32,66 %

Martin Půta

14,94 %

Jiří Vosecký

13,37 %

Vít Vomáčka

3,95 %

Leoš Hamrský

Obvod Trutnov

100,00 % okrsků sečteno
42,50 % volební účast




58,42 %

Jan Sobotka

28,61 %

Zuzana Chovancová

7,31 %

Radek Mráz

5,63 %

Hynek Beran

Obvod Kolín

100,00 % okrsků sečteno
43,97 % volební účast




45,26 %

Michael Kašpar

25,54 %

Andrea Brzobohatá

17,25 %

Roman Schulz

4,19 %

Antonín Dušek

4,14 %

Pavel Sehnal

2,34 %

Jiří Rynekr

1,24 %

František Třeštik

Obvod Hradec Králové

100,00 % okrsků sečteno
45,00 % volební účast




25,13 %

Martin Dvořák

21,94 %

Zuzana Ceralová Petrofová

18,40 %

Jana Hůlková

14,99 %

Monika Nebeská

12,18 %

Jan Holásek

5,33 %

Ivan Picek

2,01 %

Vladimír Dryml

Obvod Rychnov nad Kněžnou

100,00 % okrsků sečteno
45,61 % volební účast




62,19 %

Jan Grulich

37,80 %

Petr Sadovský

Obvod Žďár nad Sázavou

100,00 % okrsků sečteno
50,14 % volební účast




27,60 %

Michal Šmarda

25,62 %

Josef Klement

25,62 %

Radek Černý

16,49 %

Radek Koten

4,65 %

David Moos

Obvod Znojmo

100,00 % okrsků sečteno
45,03 % volební účast




35,55 %

Tomáš Třetina

22,28 %

Jiří Kyněra

18,67 %

Jindřich Růžička

11,78 %

Petra Rédová Fajmonová

6,65 %

Bohumila Beranová

5,04 %

Pavel Černý

Obvod Vyškov

100,00 % okrsků sečteno
52,40 % volební účast




63,34 %

Jan Grolich

29,99 %

Petra Absolonová

6,66 %

Jaroslav Fládr

Obvod Brno-město

100,00 % okrsků sečteno
49,35 % volební účast




42,08 %

Zdeněk Papoušek

24,45 %

Karel Zitterbart

20,12 %

Jaroslav Štěrba

6,27 %

Jaroslav Turánek

4,11 %

Veronika Holcnerová

2,94 %

Klára Alžběta Samková

Obvod Přerov

100,00 % okrsků sečteno
41,59 % volební účast




38,54 %

Jakub Navařík

37,62 %

Petr Vrána

15,04 %

Marek Obrtel

8,78 %

Dan Chromec

Obvod Litovel

100,00 % okrsků sečteno
40,02 % volební účast




32,17 %

Marek Ošťádal

28,78 %

Martin Škurek

28,44 %

Michael Kohajda

9,37 %

Pavel Jelínek

1,21 %

Zdeněk Beil

Obvod Frýdek-Místek

100,00 % okrsků sečteno
44,42 % volební účast




34,75 %

Helena Pešatová

32,47 %

Petr Korč

13,01 %

Tomáš Krpel

9,53 %

Zdeněk Navrátil

4,89 %

Nela Lisková

3,07 %

René Hompora

2,26 %

Petr Hrnčárek

Obvod Ostrava-město

100,00 % okrsků sečteno
39,52 % volební účast




46,74 %

Ondřej Šimetka

30,61 %

Lucie Baránková Vilamová

12,75 %

Milan Loprais

6,22 %

Petr Jančík

1,87 %

Štefan Režný

1,16 %

Radoslav Štědroň

0,61 %

Radek Iwoniak

Obvod Karviná

100,00 % okrsků sečteno
29,51 % volební účast




33,62 %

Lenka Brzyszkowská

14,31 %

Petr Kazík

14,10 %

Mariam Szyja

13,92 %

Aleš Polách

12,43 %

Pavel Staněk

9,10 %

Roman Galia

2,48 %

Karel Světnička

Obvod Zlín

100,00 % okrsků sečteno
45,49 % volební účast




33,54 %

Tomáš Goláň

22,83 %

Ivo Mitáček

18,87 %

Vladimír Sedlařík

12,16 %

Pavel Dlouhý

10,70 %

Lubomír Nečas

1,86 %

Jan Doleček

Obvod Uherské Hradiště

100,00 % okrsků sečteno
46,75 % volební účast




47,81 %

Josef Bazala

28,34 %

Jiří Vašica

9,40 %

Kristýna Zelienková

7,12 %

Otakar Březina

4,08 %

David Skyba

3,22 %

Margita Balaštíková

Na vrcholu inflace ještě nejsme. Ekonom radí, jak v kritickém období nepřijít o peníze

Výběr redakce


Inflace je výhodná pro dlužníky, a to včetně těch, kteří mají hypotéky. Nejdramatičtější dopady na své peněženky ale Češi pocítí až od druhé poloviny letošního roku 2022. V Novém dni na CNN Prima NEWS před tím varoval ekonom Lukáš Kovanda. Například pokles cen nemovitostí podle něj přijde jen v případě další ekonomické krize. Kovanda také radí, jak v době inflace nepřijít o peníze.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku je nejvyšší od prosince 1993. Inflace v dubnu zrychlila na 14,2 % z březnových 12,7 %. Vliv na to měly zejména ceny bydlení, pohonných hmot a potravin.

„Ještě nejsme na vrcholu inflace. Nejdramatičtější dopady, o kterých někdo hovoří jako o apokalyptických, se dostaví až od druhé poloviny roku. Zatím se to spíše debatuje, ale pak inflaci lidé pocítí na svých peněženkách. Vláda bohužel není připravená a nečiní preventivní kroky,“ uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS Kovanda.

Inflace je podle něj výhodná pro dlužníky, a to včetně těch, kteří mají hypotéky. „Pokud očekáváme inflaci pořád takto vysokou, je to další důvod si vzít hypotéku hned. Inflace bude z dluhu užírat, proto ji mají vlády a politici rádi. Samozřejmě, pokud není citelná jako nyní, když už se jedná o sociální a možná i politický problém,“ dodal ekonom.

Za tři roky budou hypotéky výrazně levnější

Z hlediska úrokových sazeb ale hypotéky v současné době nedoporučuje. Naposledy rada ČNB zvýšila úrokové sazby 5. května. Základní úroková sazba stoupla o 0,75 procentního bodu na 5,75 %. Takto vysoko byla naposledy v roce 1999. Zároveň šlo o šesté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Guvernér ČNB Jiří Rusnok naznačil, že základní sazba může stoupnout až na 6,5 %.

Podle Kovandy je tento odhad ještě při zemi. „Hrozba se vznáší ve vzduchu, lidé musí počítat, že hypotéky budou dále zdražovat,“ varoval. V tuto chvíli je podle něj hypotéka špatný nápad, pokud si lidé nesjednají s bankou podprůměrnou sazbu. „Kdo si bude půjčovat za průměr, musí počítat se šesti procenty. Navíc je pravděpodobnost, že za dva až tři roky budou hypotéky výrazně levnější. Žadatel může mít hypotéku v roce 2025 za poloviční úrok než nyní,“ vzkázal těm, kteří hypotéku zvažují.

I když nemovitosti zdražují, nelze vyloučit do budoucna částečný pokles jejich cen. „Ale to by se musela stát ještě závažnější ekonomická katastrofa. Muselo by to být něco typu dalšího silnějšího ekonomického dopadu válečné situace, museli bychom pozorovat růst míry nezaměstnanosti. Ale to se neděje,“ nastínil expert. K tomu může podle ekonomů dojít se zhruba 20% pravděpodobností, takže by na to lidé neměli příliš spoléhat.

Jak nepřijít o peníze?

Vzhledem ke všem okolnostem, které svět v posledních týdnech zatěžují, nás čeká ekonomicky těžké období. „Stagflace, tedy ekonomický propad spojený se stále výrazným růstem hladiny spotřebitelských cen. To vše lze vyčíst z nejnovějšího květnového šetření mezi více než třemi stovkami předních světových ekonomů a investorů, které každý měsíc provádí Bank of America,“ vysvětlil Kovanda.

Stagflace je podle dotazovaných expertů takřka „ložená“. Očekává ji až 77 % z nich. „Tak vysoké procento se ze stagflace naposledy strachovalo v srpnu 2008, v předvečer pádu investiční banky Lehman Brothers, jenž odstartoval nejkritičtější fázi globální finanční krize,“ podotýká ekonom.

Zároveň ale podle expertů vážně platí, že inflace celosvětově právě teď kulminuje, či dokonce má již svůj vrchol za sebou. Ostatně, jak známo, nejlepším lékem na inflaci je inflace. Prudké zdražování totiž destruuje poptávku, neboť nahlodává kupní sílu lidí i firem a vhání mezi ně finanční tíseň stran budoucnosti.

Jedničkou v pomyslném žebříčku pojistek proti stagflaci je největší maloobchodní řetězec v USA Kroger. „Pokud má Američan hlad, pokud potřebuje léky, pokud musí napojit své auto, dost pravděpodobně zamíří právě do některého z obchodů sítě Kroger. A jíst se bude i při hluboké stagflační krizi. Bude se při ní také tankovat. Zrovna tak bývají lidé nemocní, ať už panují dobré či zlé ekonomické časy. Potraviny, paliva či léky lidé pořizují nebo musí pořizovat, i když jim není ekonomicky a finančně zrovna dobře. Prodejce tak na ně poměrně snadno může přenášet své stagflačně citelně navýšené náklady,“ vysvětlil ekonom. Koupit akcie této firmy by se tak lidem mohlo vyplatit.

Do komodit typu ropa, plyn, měď, nikl, uhlí či třeba obilí lze pak investovat pořízením příslušných termínových kontraktů, koupí akcií těžařských firem nebo vložením peněz do komoditního fondu. „Jako v případě švýcarského franku může být ale mnohem jednodušší možností prostě pořídit měny těch zemí, které ve velkém suroviny vyvážejí,“ nastínil ekonom další možnost, jak v době krize nepřijít o peníze.