Na vrcholu inflace ještě nejsme. Ekonom radí, jak v kritickém období nepřijít o peníze

Hostem Nového dne na CNN Prima NEWS byl ekonom Lukáš Kovanda.

Ekonom Kovanda o hypotékách

Inflace je výhodná pro dlužníky, a to včetně těch, kteří mají hypotéky. Nejdramatičtější dopady na své peněženky ale Češi pocítí až od druhé poloviny letošního roku 2022. V Novém dni na CNN Prima NEWS před tím varoval ekonom Lukáš Kovanda. Například pokles cen nemovitostí podle něj přijde jen v případě další ekonomické krize. Kovanda také radí, jak v době inflace nepřijít o peníze.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku je nejvyšší od prosince 1993. Inflace v dubnu zrychlila na 14,2 % z březnových 12,7 %. Vliv na to měly zejména ceny bydlení, pohonných hmot a potravin.

„Ještě nejsme na vrcholu inflace. Nejdramatičtější dopady, o kterých někdo hovoří jako o apokalyptických, se dostaví až od druhé poloviny roku. Zatím se to spíše debatuje, ale pak inflaci lidé pocítí na svých peněženkách. Vláda bohužel není připravená a nečiní preventivní kroky,“ uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS Kovanda.

Inflace je podle něj výhodná pro dlužníky, a to včetně těch, kteří mají hypotéky. „Pokud očekáváme inflaci pořád takto vysokou, je to další důvod si vzít hypotéku hned. Inflace bude z dluhu užírat, proto ji mají vlády a politici rádi. Samozřejmě, pokud není citelná jako nyní, když už se jedná o sociální a možná i politický problém,“ dodal ekonom.

Za tři roky budou hypotéky výrazně levnější

Z hlediska úrokových sazeb ale hypotéky v současné době nedoporučuje. Naposledy rada ČNB zvýšila úrokové sazby 5. května. Základní úroková sazba stoupla o 0,75 procentního bodu na 5,75 %. Takto vysoko byla naposledy v roce 1999. Zároveň šlo o šesté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Guvernér ČNB Jiří Rusnok naznačil, že základní sazba může stoupnout až na 6,5 %.

Podle Kovandy je tento odhad ještě při zemi. „Hrozba se vznáší ve vzduchu, lidé musí počítat, že hypotéky budou dále zdražovat,“ varoval. V tuto chvíli je podle něj hypotéka špatný nápad, pokud si lidé nesjednají s bankou podprůměrnou sazbu. „Kdo si bude půjčovat za průměr, musí počítat se šesti procenty. Navíc je pravděpodobnost, že za dva až tři roky budou hypotéky výrazně levnější. Žadatel může mít hypotéku v roce 2025 za poloviční úrok než nyní,“ vzkázal těm, kteří hypotéku zvažují.

I když nemovitosti zdražují, nelze vyloučit do budoucna částečný pokles jejich cen. „Ale to by se musela stát ještě závažnější ekonomická katastrofa. Muselo by to být něco typu dalšího silnějšího ekonomického dopadu válečné situace, museli bychom pozorovat růst míry nezaměstnanosti. Ale to se neděje,“ nastínil expert. K tomu může podle ekonomů dojít se zhruba 20% pravděpodobností, takže by na to lidé neměli příliš spoléhat.

Jak nepřijít o peníze?

Vzhledem ke všem okolnostem, které svět v posledních týdnech zatěžují, nás čeká ekonomicky těžké období. „Stagflace, tedy ekonomický propad spojený se stále výrazným růstem hladiny spotřebitelských cen. To vše lze vyčíst z nejnovějšího květnového šetření mezi více než třemi stovkami předních světových ekonomů a investorů, které každý měsíc provádí Bank of America,“ vysvětlil Kovanda.

Stagflace je podle dotazovaných expertů takřka „ložená“. Očekává ji až 77 % z nich. „Tak vysoké procento se ze stagflace naposledy strachovalo v srpnu 2008, v předvečer pádu investiční banky Lehman Brothers, jenž odstartoval nejkritičtější fázi globální finanční krize,“ podotýká ekonom.

Zároveň ale podle expertů vážně platí, že inflace celosvětově právě teď kulminuje, či dokonce má již svůj vrchol za sebou. Ostatně, jak známo, nejlepším lékem na inflaci je inflace. Prudké zdražování totiž destruuje poptávku, neboť nahlodává kupní sílu lidí i firem a vhání mezi ně finanční tíseň stran budoucnosti.

Jedničkou v pomyslném žebříčku pojistek proti stagflaci je největší maloobchodní řetězec v USA Kroger. „Pokud má Američan hlad, pokud potřebuje léky, pokud musí napojit své auto, dost pravděpodobně zamíří právě do některého z obchodů sítě Kroger. A jíst se bude i při hluboké stagflační krizi. Bude se při ní také tankovat. Zrovna tak bývají lidé nemocní, ať už panují dobré či zlé ekonomické časy. Potraviny, paliva či léky lidé pořizují nebo musí pořizovat, i když jim není ekonomicky a finančně zrovna dobře. Prodejce tak na ně poměrně snadno může přenášet své stagflačně citelně navýšené náklady,“ vysvětlil ekonom. Koupit akcie této firmy by se tak lidem mohlo vyplatit.

Do komodit typu ropa, plyn, měď, nikl, uhlí či třeba obilí lze pak investovat pořízením příslušných termínových kontraktů, koupí akcií těžařských firem nebo vložením peněz do komoditního fondu. „Jako v případě švýcarského franku může být ale mnohem jednodušší možností prostě pořídit měny těch zemí, které ve velkém suroviny vyvážejí,“ nastínil ekonom další možnost, jak v době krize nepřijít o peníze.

Tagy: