K VĚCI, Eva Kubala Havrdová - 23.10. v 12:30
Pro nařízené přesčasy neexistuje logické vysvětlení a v jiném oboru si takový přístup neumí představit. Povede to ke krizi ve zdravotnictví, na to je potřeba se připravit. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS to uvedla neuroložka Eva Kubala Havrdová, držitelka ocenění ankety ŽENA ČESKA – Cena Lety Brandisové. Zdůraznila, že je zahlceno byrokracií a přibývá i lidí, kteří péči zneužívají. „Tohle se musí brzy změnit, jinak zdravotnictví nemůže přežít,“ upozornila.
Uznávanou profesorku a neuroložku aktuální situace ve zdravotnictví znepokojuje. „Je to něco tak rozporuplného, nepochopitelného, až si myslím, že pro to neexistuje logické vysvětlení. Myslím třeba přesčasy, které jsou vlastně nařízeny. To je něco, co se jiného oboru nemůže dotknout. Kdybychom to chtěli třeba po hasičích, nevím, co by se dělo. Myslím, že to povede ke krizi ve zdravotnictví, je potřeba se na to připravit,“ sdělila Havrdová.
Současný stav v oboru porovnala se svou praxí. „Samozřejmě, že jsme sloužili třeba celý víkend v kuse. V pátek ráno přišli do nemocnice, domů odcházeli v pondělí odpoledne. Jenže nyní je nálož práce úplně jiná než tehdy. Nyní jsme ve zdravotnictví zahlceni byrokracií – naprosto zbytečnou – a nikoho tím vlastně nechráníme. Možná sebe před právními postihy,“ uvažovala.
ČTĚTE TAKÉ: Českému zdravotnictví hrozí katastrofa, varuje lékař a kritizuje novelu zákoníku práce
Osobně nemá tušení, kde se tolik nových předpisů vzalo. „Ale vůbec to nezlepšuje zdravotní péči. Naopak, snižuje to množství času, který trávíme s pacientem. Práce je nyní neskonale více. A také musím říci, že zřejmě přibývá lidí, kteří péče zneužívají,“ uznala Havrdová.
V boji proti nařízeným přesčasům své mladé kolegy neuroložka podporuje. „Ale myslím, že logika věci vyžaduje, aby se tohle brzy změnilo. Protože jinak to zdravotnictví nemůže přežít,“ varovala. Sám ministr Vlastimil Válek (TOP 09) zmínil, že by chtěl novelu zákoníku práce vrátit „do starých kolejí“. A mladí lékaři zároveň volají po navýšení platů.
„Pokud se po nich bude chtít, aby pracovali přes 800 hodin ročně navíc, tak je to neuspokojí. Potřebujete nějaký čas na regeneraci. Pokud na ni lékař nemá čas, stejně jako na studium, tak to nakonec odnese pacient,“ pokračovala neuroložka. A kde je podle Havrdové kýžený problém? „Dlouhodobě je tady nedostatek lékařů – a moc se to neřešilo. Je i nedostatek lůžek, středního zdravotního personálu. Zdravotnictví by si mělo zažít základní organizační reformu,“ vzkázala.
Podíl žen s RS stále roste
Havrdová je odbornicí na výzkum roztroušené sklerózy (RS). A jak přiznala, potýkáme se s přírůstky pacientů, kteří touto nemocí trpí. „Samozřejmě v tom hraje roli zlepšená diagnostika i větší povědomí praktických lékařů o tom, že nemoc může postihovat mladé lidi, a to i nespecifickými příznaky,“ vysvětlovala.
Roztroušená skleróza
Imunitní systém chybně napadá centrální nervovou soustavu, tedy míchu a mozek, což způsobuje náhlé ataky, například částečné ochrnutí nebo výpadek zraku. Nemoc ale může vést až k invaliditě. Na stupnici EDSS (míra invalidity) se dále od jedničky do sedmičky hodnotí poškození pohybu, jak moc je organismus nemocí zasažený.
Roztroušená skleróza se projevuje střídáním období s potížemi a bez nich. Projevy nemoci jsou u každého pacienta jiné, průběh nemoci se liší, což ztěžuje diagnózu. Její průběh je velmi rozdílný. U někoho se kromě několika atak za celý život téměř neprojeví, u jiného může postupovat velmi rychle.
Nejhůře jsou na tom pacienti s progresivní formou, u kterých se neurologický stav i bez zjevných atak nemocného zhoršuje od samotného začátku. Tento typ nemoci postihuje především pacienty starší 40 let.
„Možná, že během pěti let budeme tyto lidi už léčit. Ukazuje se, že pokud je jim poskytnuta stejná léčba, jakou dáváme pacientům s roztroušenou sklerózou – kteří ji už mají klinicky – tak je schopná až z 80 procent oddálit první příznaky nemoci, což je obrovské číslo. Myslím, že tudy půjde vývoj. Že půjdeme do úplně počátečních stádií nemoci,“ uvedla s nadějí.
Jak Havrdová připomněla, v Česku přibude přibližně tisíc pacientů ročně. „A začíná to být ještě více žen. Vždy jich bylo dvakrát tolik než mužů, ale teď to vypadá, že brzy budou v poměru tři ku jedné,“ sdělila neuroložka. Samotnou nemoc pak způsobuje několik faktorů.
„Máte určité genetické pozadí, které ale nehraje roli větší než 20 až 30 procent. K tomu přispívá kouření, infekce EB virem, málo vitaminu D, zřejmě i změny mikrobiomu, obezita – zvlášť u mladých dívek – další infekce a stres. Když si vezmete od něčeho trochu, tak vám to dohromady sestaví situaci, kdy se projeví první klinické příznaky,“ přiblížila. Dodala, že dívky jsou náchylnější kvůli hormonům, respektive jejich změnám.
„Hormony hrají v řízení imunitního systému, jehož je nemoc vlastně poruchou, zásadní roli. U žen ve věku od počáteční menstruace až do menopauzy hormony každý den kolísají. Řízení imunitního systému tak není přímočaré, vznikají situace, kdy je systém náchylný rozpoznat vlastní tělo jako nepřítele a zahájit proti němu útok. Často vidíme výskyt prvních příznaků před menstruací. Tudíž souvisí to s hormonálními výkyvy,“ doplnila.
