Národní galerie v Praze

Největší krádež v naší historii? Kdekdo by řekl půlmiliardového Františka Procházku, cynicky možná „harvardského” Viktora Koženého. Ale trojice Hudák, Špaček, Roubíček? Ta by nenapadla asi nikoho. Přitom právě tihle chlápci podnikli v devadesátkách možná největší krádež naší historie – v roce 1991 ukradli z národní galerie čtyři obrazy Pabla Picassa za 1,7 miliardy korun. Stačila jim k tomu jedna lavička. Příběh obří loupeže obrazů řeší další díl videopodcastu HLASY ZLOČINU.

Rektorka Akademie výtvarných umění (AVU) v Praze Maria Topolčanská ve středu odstoupila z funkce. Učinila tak na mimořádném zasedání akademického senátu, který se zabýval návrhem na její odvolání. Podle návrhu, pod který se podepsalo 17 lidí z AVU, se rektorka opakovaně pokoušela obejít senát, bagatelizovala problémy a spolupráce s ní byla neudržitelná. Už v pondělí rezignovali všichni čtyři prorektoři. Jako důvod uvedli, že jejich představy o řízení a komunikaci se příliš rozcházejí s přístupem Topolčanské. Jednapadesátiletá rektorka školu vedla od roku 2022.

Nejrozsáhlejší požár 20. století zažila Praha v noci ze 14. na 15. srpna 1974. „Pamatuji si houkání požárních vozů a předčasné ukončení návštěvy u mé spolužačky z gymnázia, která bydlela v Heřmanově ulici, do které ústí jedna z bočních fasád Veletržního paláce,“ vzpomíná pro CNN Prima NEWS 66letý Miroslav Kunštát. Historik, politolog, holešovický rodák a stále i zastupitel na Praze 7. „Strážná objektu zjistila zápach kouře kolem deváté večer při pravidelné pochůzce, a to ve 4. patře,“ popisoval počátek požáru Václav Hladík (1943-2011), který od roku 1973 pracoval jako vyšetřovatel v Hasičském záchranném sboru hl. m. Prahy.

Třaskavá petice skupiny umělců, která ostře kritizuje poměry na Akademii výtvarných umění v Praze (AVU), vyvolala vášnivou debatu ve veřejném prostoru. Jde o tendenční a nesmyslnou výzvu stárnoucích mužů plnou polopravd a lží, nebo o rozumný boj starostlivých umělců proti destruktivnímu směřování vedení AVU?

V otázce investic do umění jsou lidé často schopni překročit racionální rámec, jelikož se do díla zamilovali. Uvedla to v pořadu Svět financí s Trinity Bank ředitelka investičního fondu Pro arte Alexandra Bízková. Podle ekonoma Lukáše Kovandy není možné očekávat v této oblasti zhodnocení peněz, pokud k ní člověk nepřistupuje s emočním zainteresováním. Odborníci dále hovořili o tom, zda je ještě stále možné najít poklad na půdě či na co se zaměřit v současném umění.

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš se během středečního několikahodinového projevu ve Sněmovně ostře pustil do vládní koalice. Vystoupení, které se tématu projednávané korespondenční volby týkalo spíše okrajově, se neobešlo bez osobních výpadů. Kdy odvoláte tu bábu z Národní galerie? ptal se expremiér ministra kultury Martina Baxy (ODS). Ukázka hulvátství, reagoval vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Babiš se vzápětí za svůj výrok omluvil.

Klenot funkcionalismu. Za ten je považován Veletržní palác v Praze. Budova byla otevřena v roce 1928. Tehdy sloužila jako multifunkční centrum. Významným mezníkem v historii paláce byl pak rozsáhlý požár v 70. letech, který objekt prakticky celý zničil.

Mohla to být vůbec největší loupež v historii Česka. Jenže trojice lupičů zřejmě netušila, jak složité bude čtyři díla slavného kubisty Pabla Picassa prodat. Od jejich zmizení z Národní galerie tak uběhlo pouhých šest týdnů, než je kriminalisté dokázali znovu objevit a v pořádku vrátit do galerijních sbírek. Příběh vám redakce CNN Prima NEWS přináší v seriálu Zvlášť závažné zločiny, který pojednává o největších kriminálních případech posledních desetiletí.

Hasiči v pražských Holešovicích čerpají vodu ze suterénu, kde se nacházejí exponáty Národní galerie. Nejvíce ohrožené umělecké předměty vynesli ven. Oznámili to v pondělí večer na Twitteru.

Exprezident Václav Klaus se omluví někdejšímu šéfovi Národní galerie Praha Jiřímu Fajtovi za výrok, že Pražský hrad po něm zdědil milionové dluhy. Muži uzavřeli smír, který ve čtvrtek pravomocně schválil pražský městský soud. Klausův výrok se týkal výstavy o umění v době Karla IV.

Od neděle 27. prosince přestane spolu s přechodem země do pátého stupně protiepidemického systému PES platit výjimka pro pět výstav, kam dosud mohli návštěvníci. I tyto výstavy tak budou pro veřejnost zavřené, informovalo o tom ministerstvo kultury na Twitteru.

Sice jsem cizinka, ale Polsko a Česko mají spoustu věcí společných, popsala nová ředitelka Národní galerie v Praze Alicja Knastová v pořadu Interview televize CNN Prina NEWS s tím, že hranici máme v podstatě jen v hlavě. Jako hlavní povinnost ředitele galerie vidí ochranu sbírek. Svou práci chce stavět především na zkušenostech a talentu lidí, kteří v galerii již pracují. Digitalizace celé sbírky je dle ní nezbytná.