Přiznání, které by leckdo nečekal. Šéfka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová viní z vysoké inflace v zemi obtížné uskutečňování mezinárodních plateb. Jde o přímý důsledek sankcí, které západní země uvalily na Kreml kvůli agresi na Ukrajině. Rusko totiž nemůže včas platit za dovážené zboží, pokud za něj tedy ještě vůbec zaplatí, uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Zahraniční banky se i v zemích typu Číny či Indie podle něj kvůli sankcím stále zřetelněji zdráhají zajišťovat financování obchodu s Ruskem.
Přímým důsledkem sankcí je zhoršující se nabídka dováženého zboží na ruském trhu. Ta tlačí ceny vzhůru, takže vydatně přispívá k bezmála desetiprocentní inflaci, kterou nedokáže zkrotit ani momentálně 18procentní základní úroková sazba ruské centrální banky.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Pořádně masivní útok, říkají experti o ukrajinské misi v Rusku. Kremlu má chybět těžká technika
„Právě i v důsledku sankcí – potažmo nezkrocené inflace – Rusům letos v červenci skokově zdražily hypotéky, a to z osmi na až 20 procent. Putinův režim byl totiž pod tíhou inflace nucen zrušit program plošného dotování hypoték,“ okomentoval Kovanda současnou situaci na ruském trhu.
Ruská vláda držela až do letošního června dotacemi běžnou sazbu hypoték na úrovni osmi procent, i když základní úroková sazba tamní centrální banky je kvůli vysoké inflaci více než dvojnásobná. „V červenci a srpnu už se tak běžná úroková sazba na ruských hypotékách pohybuje až kolem 20 procent, což je její nedotovaná, tržní úroveň,“ poznamenal Kovanda.
Řešení? Znárodňování firem na lov krabů
Moskva se snaží s poněkud nahnutou ekonomickou situací vypořádat několika způsoby. V poslední době tamější úřady usilují především o rozšiřování kontroly státu nad klíčovými odvětvími ekonomiky. Po vyvlastnění železáren, největšího výrobce těstovin, firem zabývajících se lovem krabů na Dálném východě a tří největších výrobců alkoholu toto takzvané měkké znárodňování postihlo největšího železničního přepravce PGK.
Na sérii znárodňování upozornil server The Moscow Times, který ruské úřady nedávno v Rusku zakázaly. Nezávislý server Novaja gazeta Evropa a ruská pobočka Transparency International spočítaly, že za dva roky války na Ukrajině bylo v Rusku znárodněno více než 180 soukromých firem v celkové hodnotě přes bilion rublů (více než čtvrt bilionu korun), což představuje asi 0,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) země.
O přesunu strategických podniků a aktiv za bilion rublů do státního vlastnictví hovořil letos na jaře také generální prokurátor Igor Krasnov. Stát se zaměřil hlavně na podniky s vojenskou produkcí, stejně jako na majetek podnikatelů, kteří emigrovali. Nejčastěji se znárodňují strojírenské a potravinářské podniky, jakož i přístavy a nemovitosti.
Mezi znárodněnými firmami je 16 strategicky důležitých zbrojovek, jejichž celková hodnota přesahuje 333 miliard rublů, uvedl Krasnov podle The Moscow Times. Podle prokurátora byly tyto firmy nezákonně zprivatizovány a v některých případech se dostaly i do rukou lidí sídlících ve znepřátelených zemích, kteří se podle prokurátora důsledně snažili tyto ruské podniky zničit a poškodit tak obranyschopnost Ruska.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Rusové zaútočili na supermarket. Na místě jsou mrtví i zranění, hlásí z místa reportér Primy.
