Někteří žáci se ve škole kvůli covidovým opatřením zhoršili. Zdroj: Profimedia.cz
Mohu požádat, aby dítě opakovalo ročník? Tato otázka napadá stále více rodičů, jejichž děti zanechala distanční výuka prakticky bez patřičných vědomostí, nevyhovuje jim nebo není dostatečně kvalitní. Ti, kteří nemají čas a schopnosti doma suplovat pedagogy, už často sami propadají zoufalství. Chodí do práce a nestíhají nic jiného než sledovat, jak dítě nosí jednu špatnou známku za druhou.
V poslední době stále častěji slýchám nebo čtu příspěvky rodičů, kteří si zoufají ohledně stávajícího systému výuky ve školách. Letos na jaře, při prvním lockdownu, on-line výuka neprobíhala v mnoha školách prakticky vůbec. Jen co začal na podzim nový školní rok, děti musely opět na distanční systém výuky a nejrůznější jeho úpravy a kombinace. Zažívaly prakticky cokoli, jen ne klasickou prezenční výuku. Ve chvíli, kdy se zhruba měsíc před koncem pololetí dočkaly školy částečného rozvolnění, kantoři se snaží dohnat ztracený čas.
V některých případech dohánějí pedagogové hlavně klasifikaci, a to písemkami a testy. Zejména pro větší děti je to často velmi stresující, protože ne všichni on-line výklad nové látky zvládly pochopit. Rodiče jsou bezradní, sami látce často už nerozumí nebo nemají čas děti doučovat. Může být řešením nechat dítě „propadnout“ z důvodu omezené výuky kvůli covidu?
Syn je v 9. třídě, za minulý týden 8 písemek, tento týden za pondělí, úterý a středu dalších 5 písemek a v dalších dnech to bude podobné. Doma neřešíme nic jiného než školu. Zhoršení prospěchu min. u 4 předmětů.
— Vladimír Maška (@maskavladimir) December 9, 2020
V posledním roce děti zameškaly tolik času jako pravděpodobně nikdy předtím v novodobé historii školství. „Jsem z toho už nešťastná. Syn je v deváté třídě a té nové látky je moc. Při distanční výuce se toho moc nenaučil, dostávali především úkoly. Po návratu do školy se celá třída potýká s pětkami a učitelé rodičům píšou, že děti mají velké mezery,“ zoufá si Lucie, maminka čtrnáctiletého Daniela.
Vypadl zatím skoro celý letní semestr 2019/20, zimní semestr 2020/21 a léto 20/21 je nejisté. Školství by mělo připravit (ideálně pravdivou) inventuru znalostí žáků a navrhnout nápravu. Přimlouval bych se za “opakování ročníku” u části žáků/studentů. https://t.co/XVGABDRhx6
— Martin Hrubý (@mhtrezor) November 14, 2020
„Vůbec nevím, jak to řešit. Chodím do práce na 12hodinové směny do sociálních služeb. Kde mám vzít ještě čas Danovi vysvětlit látku, které sama nerozumím,“ ptá se Lucie, která se navíc obává toho, jestli se syn vůbec zvládne přijímací zkoušky na střední školu. Dodává, že ještě v prvním pololetí loňského roku nosil převážně jedničky a dvojky. Pokud by to bylo jen trochu možné, byla by pro, aby syn zopakoval ročník a dohnal tak ztracený čas.
Podle ředitelky Královské základní školy v Praze Troji Moniky Windsor mohou rodiče požádat o zopakování ročníku svého dítěte, ale není to samozřejmost. „Pokud rodiče trvají na tom, aby jejich dítě zopakovalo ročník a mají k tomu pádný důvod, je možné celou situaci konzultovat s Českou školní inspekcí. Žádost se přezkoumá a ukáže se, zda by to bylo pro dítě prospěšné,“ vysvětluje.
Prakticky jediná cesta k opakování ročníku je pětka na vysvědčení
Tisková mluvčí ministerstva školství však na dotaz ohledně zopakování ročníku na žádost rodiče zmiňuje, že zopakovat si ročník může dítě pouze v případech stanovených právními předpisy. „Odůvodnění, že dítěti distanční výuka mnoho nedala, nestačí. Na žádost rodičů může dítě opakovat ročník pouze ze závažných zdravotních důvodů s doporučením lékaře,“ uvádí Aneta Lednová. Na dotaz, jestli školy budou na konci letošního roku dělat průzkum, zda se prospěch žáků v „koronavirovém“ školním roce celkově zhoršil, odpověděla: „Školy na konci roku prospěch žáků nevykazují. Je však možné, že budeme ve spolupráci s Českou školní inspekcí výsledky vzdělávání žáků v důsledku realizace distančního vzdělávání orientačně monitorovat.“
Konkrétní důvody upřesňuje šéf asociace ředitelů Michal Černý. „Současná legislativa umožňuje opakování ročníku pouze v případě, že dítě propadne, nebo pokud je nehodnoceno – nejčastěji z důvodu velkého množství zameškaných hodin nebo nedostatečných podkladů k hodnocení. V obou případech nehraje roli první pololetí, ale až to druhé,“ říká Černý.
Pokud dítě v prvním pololetí dostane na vysvědčení nedostatečnou, nepropadá. „Pokud dítě bude v druhém pololetí chodit v podstatě normálně do školy a bude hodnoceno, jedinou možností by bylo propadnutí, tedy nedostatečný prospěch ve druhém pololetí. Opakování na přání rodiče je v našich podmínkách velmi obtížné. Dítě by muselo mít mnoho hodin absence, která by ale zároveň byla řádně omluvená, aby to nekolidovalo s jinými předpisy a zákony,“ dodává šéf asociace ředitelů. Z toho tedy vyplývá, že dítě by mohlo opakovat ročník zejména v případě, že dostane na vysvědčení ve druhém pololetí alespoň jednu pětku.
V jednom případě jsme se nakonec dohodli na účelovém propadnutí, ale rodiče prostě museli akceptovat tu pětku na vysvědčení. Prostě jsme na přání rodičů byli méně tolerantní
Další možností je opakování ročníku ze zdravotních důvodů, kdy vše musí být podloženo lékařským potvrzením. „Dítě by muselo být řádně omluveno a zároveň by opravdu nesmělo chodit do školy a dostávat známky,“ dodává Černý. Poukazuje na to, že s podobným požadavkem od rodičů se už v minulosti několikrát setkal. „Bylo to například z důvodu, že k nám přestoupilo dítě z jiné školy, kde se moc neučili a rodiče chtěli, aby si dítě látku zopakovalo. Vždycky jsme se snažili nějak domluvit, aby řešení neporušovalo žádný zákon a bylo ve prospěch dítěte. Většinou jsme se snažili tuto myšlenku rodičům rozmluvit. V jednom případě jsme se nakonec dohodli na ‚účelovém‘ propadnutí, ale rodiče prostě museli akceptovat tu pětku na vysvědčení a my jsme se postarali, aby byly podklady. Prostě jsme na přání rodičů byli méně tolerantní. Samozřejmě podmínkou bylo, aby souhlasilo i dítě,“ zmiňuje Černý, který je zároveň ředitelem ZŠ Klánovice.
Opakování na žádost rodiče? Pouze ze zdravotních důvodů
Náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys odkazuje, že školský zákon neumožňuje opakování ročníku na základě žádosti zákonného zástupce žáka z důvodu, že si rodič myslí, že distanční výuka jeho dítěti moc „nedala“.
„Uplatnit by to bylo možné podle paragrafu 52 odst. 4 školského zákona s tím, že zákonný zástupce žáka má pochybnosti o správnosti hodnocení na konci pololetí. Ve stanovené lhůtě může zákonný zástupce požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, pak žádá krajský úřad,“ vysvětluje. Ředitel školy nebo krajský úřad následně nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do dvou týdnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem dítěte.
Andrys doplňuje, že dítě může opakovat ročník na každém stupni základní školy pouze jednou. „Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravuje pro školy instrukce pro hodnocení žáků na konci prvního pololetí školního roku 2020/2021, které bylo významně ovlivněno pandemií a s ní související distanční výukou,“ dodává náměstek.
Jak to vidí psychologové?
Propadnutí ve škole je „stigma“, které si dítě ponese po zbytek života. Ale také nemusí být. Jaký dopad to může mít na dětskou psychiku?
Dětská psycholožka Simona Dejdarová si myslí, že v ideálním případě by měli rodiče své rozhodnutí velmi dobře zvážit. „Je důležité věnovat dostatek společného času a prostoru zhodnocení toho, co se s dítětem ve škole i doma v nedávné minulosti dělo, jaká je jeho aktuální situace a jaká jsou očekávání nebo potřeby do budoucnosti,“ vysvětluje psycholožka. Dodává, že podle toho by měli rodiče, s respektem k názoru dítěte, zvolit, která z uvažovaných variant je pro dítě lepší. Jestliže se dítě s rozhodnutím ztotožní a bude-li mít podporou rodičů, pak obě varianty zvládne. Pokud by byl proces rozhodování pro dítě nebo rodiče obtížný, je možné otázku konzultovat v pedagogicko-psychologické poradně.
„Kdybych ale měla říct svůj názor, který by se vedle obecného psychologického pohledu opíral i o mou znalost školního prostředí a o mé vnímání aktuální celospolečenské situace, pak bych se za běžných okolností klonila spíše k setrvání v současném ročníku a využití všech dostupných možností k doplnění učiva a dosažení vyrovnaného stavu v rámci stávající třídy,“ říká psycholožka.
Dodává, že naše inkluzivní školství nabízí celou řadu možností, jak podpořit žáka, který potřebuje pomoci s doplněním učiva či jeho procvičením. „Proto bych hledala řešení především ve spolupráci s třídním učitelem, výchovným poradcem, případně vedením školy. Pokud by se domluva nedařila, nebo pokud by řešení bylo mimo možnosti školy, měla by umět pomoci i pedagogicko-psychologická poradna. Opakování ročníku bych volila spíše ve specifických případech a podmínkách jako je například dlouhodobá nemoc, příprava na specificky náročné přijímací zkoušky nebo závažnější poruchy učení,“ vysvětluje.
Podobný názor má i vztahová koučka Lucie Mucalová, která se přiklání k tomu, že není potřeba opakovat ročník. „Škatulky děti oddalují. Myslím si, že je mnohem důležitější hledat cestu k sobě, a to i v odlišnostech. Spíše posilujme u dětí emoční inteligenci, která je pokladem k tomu, jak ustát tuto jinou dobu,“ doporučuje závěrem.
