K věci 4.2.2021
„Nechtěl bych teď být v pozici ministra zdravotnictví ani náhodou, je v pasti,“ řekl v pořadu K Věci televize CNN Prima NEWS ředitel společnosti Podané ruce a bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Podle něj se současná situace dá přirovnat k válečnému stavu. Vobořil také uvedl, že jsou i jiné možnosti, jak se chránit před šířením koronaviru, než celoplošný lockdown.
„Nechtěl bych teď být v pozici ministra zdravotnictví ani náhodou. Je v pasti, má za sebou nějakou odbornou obec, která ho někam vede, i politické tlaky. Chápu Blatného, že je v úzkosti a pokusí se něco udělat, a je to v pořádku, musí se pokusit něco udělat,“ řekl ke čtvrtečnímu burcujícímu projevu ministra Jana Blatného (za ANO) Jindřich Vobořil.
Podle něj je lockdown už dlouhý, proto současná opatření nefungují. „Cítím úzkost vlády, která má za chvilku volební kampaň, a teď se nedaří věci řešit. Není se čemu divit, lockdown je dlouhý. Už na jaře jsme upozorňovali, že když se nebude masově, systémově a nízkoprahově testovat, tak vzniknou velké lockdowny,“ podotkl Vobořil.
Dodal, že jsou i jiné nástroje, jak v současnosti situaci řešit, než celoplošnou uzávěrou. „A je to právě masivnější model testování, ale nesmělo by to být financováno jen ze zdravotního pojištění. Lockdowny by neměly být plošné, ale regionální nebo jen v ohniscích nákazy. A musí to být časově ohraničené. Když se najde ohnisko třeba ve firmě nebo v paneláku, tak jim nastolit přísný lockdown a několikrát je protestovat, promluvit s nimi. Dá se na to najmout firma,“ popsal ředitel společnosti Podané ruce.
Co dělat lépe?
Podle něj si Česká republika psychologicky zavdává na to, aby se rozpadla důvěra společnosti v autoritu právního státu. „V Rakousku testovací centrum na výstavišti pojme 54 tisíc lidí denně. Jsou schopni to udělat tak velkoryse, že tam lidé prochází bez fronty, mají to zorganizované tak, aby to bylo absolutně komfortní, aby tam nikdo na nic nečekal. Stát ví, že to musí být nastavené tak, aby lidé měli chuť tam jít, strčí jim to až pod nos. Ne, aby si říkali, že někde bude někdo stát dvě hodiny. Tak tam radši nepůjde,“ upozornil Vobořil na zkušenost ze zahraničí.
Také popsal, jak v Rakousku funguje očkovací centrum. „Řekli si, že to nebude ležet na nemocnicích, ale najali velké nevládní humanitární organizace. Stát tak má mnohem větší důvěru, protože i ostatní, kteří nejsou zaměstnanci státu, jsou také jeho součástí a může na ně přenést nějakou zodpovědnost. To zafunguje,“ zdůraznil bývalý národní protidrogový koordinátor.
Podle něj by i Česko mělo zapojit velké nevládní organizace, například charitu, Člověka v tísni, Adru nebo Červený kříž. „Mají mnohem větší kredibilitu v těchto situacích, nejen v Česku, ale všude na světě. Když jsou nějaké katastrofy jako povodně, zemětřesení, tak když nastoupí, lidé jim věří, protože tam nastoupí dobrovolníci, nadšenci. To probudí solidaritu,“ uvedl Vobořil.
Není to jen vina vlády
Zároveň současnou situaci v Česku přirovnal k válečnému stavu, protože strávil spoustu času například v Afghánistánu. „Lidé přestanou vnímat, že jiní umírají, začnou to brát jako běžnou součást a chtějí mít normální život,“ řekl Vobořil s tím, že Češi jsou frustrovaní, protože vědí, že jsou na tom v mnoha ohledech hůř než zbytek světa.
„Nemyslím si, že všechno je vina vlády. Ale to, co je vina vlády, je, že strhávala všechnu pozornost na sebe. Jako kdyby oni všechno mohli vyřešit místo toho, aby udělali support a nechali to řešit komunity, města, obce, kraje. Prostě centrální model. A tato mentalita není jen ve vládě, ale v nás, že vše musí stát řešit, i když pandemii vyřešit nemůže. V krizi se musí zapojit všichni,“ burcoval Vobořil.
Jako bývalý národní protidrogový koordinátor pak upozornil, že během pandemie očekává nárůst problémů se závislostmi minimálně v desítkách procent a že narůstá i počet lidí bez domova.
