Každá obec má povinnost zajistit povinnou školní docházku pro své děti, a to buď přímo ve své obci, nebo klidně i ve vedlejší. (Ilustrační foto) Zdroj: Getty Images
Až třicet tisíc za to, že státní škola přijme dítě. Obce si mezi sebou platí místa pro žáky ve třídách. Jenže ani když uzavřou smlouvu, nemají děti židli jistou. Musejí čekat, jestli vůbec nějaká volná místa budou.
Obec Zlatá nedaleko Říčan hledá už několik měsíců místa pro deset budoucích prvňáčků. Nedávno dostala z vedlejší obce nečekanou nabídku. Když zaplatí až dvacet tisíc korun za jedno dítě a rok, místo ve škole by se mohlo najít.
ČTĚTE TAKÉ: Frustrující boj o střední školy. Můj syn není „blbeček“, přesto se nikam nedostal, líčí matka
Mediální domy se bouří kvůli DPH na noviny. Vláda může být hrobníkem tisku, varují vydavatelé
Jednou z položek, které se značně dotknou nové změny daně z přidané hodnoty, je denní tisk. U něj se mění DPH z 10 na 21 procent, což může přispět k úpadku novin. Předsedkyně správní rady Unie vydavatelů Libuše Šmuclerová doslova říká, že opatření z dílny vlády premiéra Petra Fialy (ODS) působí jako snaha o „zabití“ novinového trhu. A podobné hlasy zní i z jednotlivých vydavatelství.
„Nakonec by to bylo při umístění deseti dětí 120 tisíc za školní rok. Rozpočet obce není moc velký – kolem osmi milionů korun,“ sdělila zastupitelka Ivanka Kohoutová (Společně pro Zlatou).
To se zástupcům Zlaté nelíbí a na placení za místa ve školách nechtějí přistoupit. Podle vedení Středočeského kraje se to ale začíná stávat běžnou praxí.
„Deset tisíc je nejobvyklejší částka, ale vím i o obci, která chtěla 32 tisíc za dítě a rok,“ sdělil radní pro školství Milan Vácha (STAN).
Citelný zásah do rozpočtu
„Obec Nižbor bude platit 32 tisíc za jeden školní rok a jednoho žáka Berounu, který přijme naše děti v případě, že bude dostatečná kapacita. Za každý rok a za kus. Částka se bude sčítat, takže to bude citelný zásah do rozpočtu,“ popsala starostka Nižboru Kateřina Zusková (ODS).
Nižbor potřebuje místo pro 20 dětí, které přecházejí z nižborské prvostupňové školy do 6. třídy. Berounu tak první rok zaplatí 640 tisíc, další rok bude potřebovat místa ve školách 20 dalších dětí, a tak Beroun dostane od Nižboru celkem milion a tři sta tisíc korun.
KOMENTÁŘ: Absurdní sazby DPH. Viděla někdy Pekarová výlohu knihkupectví?
Na Světu knihy jsem to pořádně roztočil. Letos je to totiž naposledy, co jsem si na knižním veletrhu možná užil nakupování knížek s desetiprocentní DPH. Pokud vláda prosadí konsolidační balíček, budou mít sazbu nula. Ze všeho ostatního DPH budeme platit, a často i vyšší – to je účel.
„Finance bych ráda vkládala do něčeho, co už bude do budoucna zajišťovat, že děti z naší obce budou mít třeba právě v Berouně místo – aby mohly chodit na druhý stupeň,“ dodala starostka Nižboru.
Berounu budou platit ještě čtyři další obce – Tetín, Hýskov, Srbsko a Chyňava. Podle vedení berounské radnice peníze použije ve školství. „Budou sloužit buď k realizaci rekonstrukcí, nebo k novým kapacitám,“ řekl Dušan Tomčo (Nezávislí Berouňáci).
Každá obec má povinnost zajistit povinnou školní docházku pro své děti, a to buď přímo ve své obci, nebo klidně i ve vedlejší.
„V tom případě obce spolu uzavírají veřejnoprávní smlouvu, jejíž součástí může být i povinnost spolufinancovat chod školy. Pokud jsou ty požadavky okolních obcí neakceptovatelné, tak se konkrétní obec může obrátit na kraj,“ vysvětlila mluvčí ministerstva Aneta Lednová.
A to udělala Zlatá ze začátku naší reportáže. A jak to dopadlo? Dostala přidělenou školu na Rakovnicku, asi 85 kilometrů daleko. Podle starostů malých obcí je tento způsob nekoncepční a obce platí de facto školné za své děti.
