Nekula, John či Malá jako hvězdná pěchota vlády. Kteří ministři skončili neslavně?
Výběr redakce
Rezignace ministrů ještě před uplynutím čtyřletého volebního období není v Česku zrovna něčím neobvyklým. Někteří členové vlád končí kvůli nejrůznějším skandálům. Důvodů, které mohou znamenat politickou popravu, je však mnohem více. Redakce CNN Prima NEWS pro vás vybrala několik případů, kdy ministr v čele resortu skončil nebo byl odvolán kvůli vlastní neschopnosti či nekompetentnosti nebo kvůli bizarním, až komickým výrokům, které pronesl ve veřejném prostoru.
Zdeněk Nekula
- Ministr zemědělství
- Ve funkci od 3. ledna 2022 do 28. června 2023
Když koalice Spolu a PirSTAN uspěly ve sněmovních volbách v roce 2021 a lidovcům připadlo ministerstvo zemědělství, nejčastěji se spekulovalo o předsedovi KDU-ČSL Marianu Jurečkovi, který byl šéfem tohoto resortu již za vlády Bohuslava Sobotky.
Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Jenže později se ukázalo, že si Jurečka brousí zuby spíše na ministerstvo práce a sociálních věcí. Do čela resortu zemědělství nakonec lidovci dosadili Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL). Netrvalo dlouho a opozice i část veřejnosti bývalému zastupiteli Jihomoravského kraje vyčítaly, že je na pozici ministra zcela neviditelný.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Přešlapy Nekuly ve funkci ministra: Slevová akce na mouku a válka proti supermarketům
Vše se obrátilo, když ministr loni v dubnu vytáhl do boje proti drahým potravinám – jinými slovy začal válku proti obchodním řetězcům. Nekula mimo jiné zásoboval podněty antimonopolní úřad, který na jeho popud kontroloval vývoj cen a marží u pěti základních potravin. Zjistil však, že nikdo z trojice – zemědělci, potravináři a obchody – situace nezneužil.
Čtěte také
Lidovecký politik navíc za své někdy až podivné výroky čelil čím dál větší kritice. Pomyslnou poslední kapkou byla zřejmě jeho květnová propagace slevové akce na mouku v supermarketu Lidl.
„Se zástupci řetězců jednám pravidelně. Díky řediteli Lidl Adamu Miszczyszynovi za pěkný dárek k jednání v podobě slevy pro spotřebitele. Zítra totiž bude v Lidlu mouka za 12,90 Kč. Když se chce, tak to jde. Děkuju Lidlu, že pochopili, o co mi celou dobu jde,“ uvedl na Twitteru.
Veřejnost nad krokem Nekuly kroutila hlavou. Zmíněná sleva navíc byla podmíněna nainstalovanou aplikací a zákazník si musel pořídit nákup nad 400 korun. Političtí komentátoři Nekulu označili za nejkomičtější postavu vlády premiéra Petra Fialy (ODS).
V polovině června Nekula uvedl, že na funkci ministra zemědělství ke konci měsíce rezignuje. Ve funkci ho vystřídal šéf poslaneckého klubu KDU-ČSL a někdejší předseda lidovců Marek Výborný.
Taťána Malá
- Ministryně spravedlnosti
- Ve funkci od 27. června 2018 do 10. července 2018
Kdo by nepamatoval na slib šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, že jako premiér sestaví „vládu odborníků“. Babiš později na tato tvrzení doplatil hned několikrát. Poté, co jeho první kabinet začátkem ledna 2018 nezískal důvěru Sněmovny, v létě téhož roku sestavil koalici s ČSSD podporovanou komunisty.
Taťána Malá Zdroj: CNN Prima NEWS
Mezi ministry se objevilo hned několik nových tváří. Například ministryní spravedlnosti se stala poslankyně Taťána Malá (ANO), která se zviditelnila již na začátku roku 2018, když se před novináři rozmluvila o trestním stíhání Andreje Babiše v kauze Čapí hnízdo.
„Pojďme se bavit o tom, zda je opravdu nutné, aby ten soud rozhodoval teď. Co brání tomu, aby se řešení té kauzy posunulo o čtyři roky, nebo prostě do doby, než budou nové volby? Co se stane?“ šokovala tehdy.
Čtěte také
Zatímco zastánci vysoké politické kultury vyznávají takzvanou presumpci viny, tedy že politik ze své funkce odstupuje, dokud se neočistí, Malá byla zjevně přesvědčena, že vyšetřování možné trestné činnosti počká, až se to bude premiérovi hodit. Velká část společnosti považovala zmíněný názor od budoucí ministryně spravedlnosti, která vystudovala práva na soukromé vysoké škole v Bratislavě, za skutečně velmi bizarní.
Malá nakonec ve funkci ministryně vydržela třináct dnů. Hned po jmenování totiž byla veřejně konfrontována s plagiátorstvím ve svých diplomových pracích. Politička bez citování opisovala v případě práce na brněnské Mendelově univerzitě (Mikroklimatické podmínky v chovu králíků) i práce na zmíněné bratislavské soukromé škole (Úprava rodičovských práv a povinností k nezletilému dítěti na dobu po rozvodu).
Malá nicméně uvedla, že má ohledně diplomových prací naprosto čisté svědomí a k rezignaci nevidí důvod. Nakonec ale odstoupila. Ve vedení ministerstva ji 10. července 2018 nahradil Jan Kněžínek.
Marta Nováková
- Ministryně průmyslu a obchodu
- Ve funkci od 27. června 2018 do 30. dubna 2019
Další političkou, která se ve vládě Andreje Babiše příliš dlouho neohřála, byla Marta Nováková. Ta je zároveň tak trochu smutnou hrdinkou tohoto seznamu, jelikož k její politické popravě stačil jeden neohrabaný výrok a nezvládnutý incident týkající se sporu mezi Čínou a Tchaj-wanem.
Nováková se v červnu 2018 stala jako nestranička ministryní průmyslu a obchodu ve druhé Babišově vládě. Předtím byla čtyři roky prezidentkou Svazu obchodu a cestovního ruchu a v roce 2016 získala ocenění Manažer roku. Její nominace do ministerského křesla tak ve srovnání s Taťánou Malou dávala rozhodně větší smysl.
Marta Nováková Zdroj: Profimedia.cz
Jenže netrvalo dlouho a Nováková se dostala do problémů. Mediální lavinu spustil její výrok, v němž de facto sdělila, že za drahá mobilní data si Češi mohou sami, protože je málo kupují.
„Čím méně data používáme, jelikož se jim prostřednictvím Wi-Fi vyhýbáme, tím méně přispíváme k tomu, aby byla levnější. Když operátor postaví svoji síť za miliardy, tak pro tu malou skupinku lidí, která síť využívá, jsou ta data drahá. Potřebujeme, aby daleko víc lidí využívalo mobilní sítě,“ uvedla Nováková v únoru 2019 pro ČT.
Čtěte také
Za výrok o datech schytala ve veřejném prostoru ostrou kritiku. Kromě jiného čelila podezření, že je „lobbistkou mobilních operátorů“. Rovněž si vysloužila přezdívku DataMarta. Přesto si za svými slovy o drahých mobilních datech stále stojí. „Mají jasnou ekonomickou logiku. Vybudování sítí je drahé, a jestliže data tolik nepoužíváme, jejich cena je vyšší,“ řekla Nováková v létě 2020 v pořadu K věci na CNN Prima NEWS.
Zároveň přiznala, že jestli by se za něco nepochválila, tak za svou mediální komunikaci. „Pokud budete chtít vysvětlit cokoliv, co je nepříjemné, a kdokoliv vás na tom bude chtít dostat, tak to na vás vytáhne,“ dodala.
Do paměti občanů se vryl také incident z března 2019, kdy Nováková při setkání se zahraničními investory nechala vykázat zástupce Tchaj-wanu poté, co si na jeho přítomnost stěžoval čínský velvyslanec.
„Přišla jsem těsně před zahájením. Najednou po mně všichni něco chtěli a já nechápala souvislosti. Do toho na mě čínský velvyslanec křičel. Zavolala jsem náměstka, aby to vyřešil. Kdybych dopředu tušila, co se děje, vůbec bych tam nepřišla, bylo to špatně zorganizované,“ vysvětlovala Nováková zpětně. Ať už byly okolnosti incidentu jakékoliv, její mediální obraz byl nenávratně poškozen.
Andrej Babiš 10. dubna 2019 informoval, že navrhne odvolání Novákové z funkce, což šéfka resortu průmyslu respektovala. Na konci dubna 2019 ji v úřadu vystřídal současný 1. místopředseda ANO Karel Havlíček.
Helena Válková
- Ministryně spravedlnosti
- Ve funkci od 29. ledna 2014 do 1. března 2015
Kabinet Bohuslava Sobotky (dříve ČSSD) byl jednou z vlád, v níž se – alespoň ve srovnání s ostatními – měnili ministři spíše ojediněle. Jednou z nejkontroverznějších osob této vlády byla poslankyně Helena Válková (ANO), která stála v čele ministerstva spravedlnosti. Už od počátku část veřejnosti kritizovala její komunistickou minulost.
Válková na sebe výrazně upozornila hned v březnu 2014, když v rozhovoru pro web Echo24 odpovídala na otázku, jaký má názor na poválečný odsun Němců. „Nejhorší. Chápu, že šlo o reakci na to, co se Čechům dělo předtím, ale ono se toho v protektorátu zas tolik nedělo,“ prohlásila.
Helena Válková Zdroj: Profimedia.cz
Následně čelila obrovské kritice z řad veřejnosti i politiků napříč spektrem. Válková se později omluvila. Rovněž tvrdila, že obratem „zas tolik nedělo“ měla na mysli spíš porovnání se situací v Polsku či Sovětském svazu.
Jenže třaskavý výrok o protektorátu nebyl zdaleka jediným problémem, s nímž se Válková během svého působení na resortu spravedlnosti musela vypořádávat. Jako ministryně mnohokrát čelila kritice za neplnění legislativních úkolů i za svou personální politiku, která prý vedla k destabilizaci ministerstva.
Počátkem dubna 2014 odvolala generálního ředitele Vězeňské služby Petra Dohnala. Tvrdila, že nebyl schopný řádně vykonávat svou funkci a zajistit nezbytnou reformu vězeňství. Krok Válkové kritizovali zástupci dalších sněmovních stran. Za Dohnala se navíc postavilo mnoho ředitelů věznic.
Čtěte také
Dohnal tehdy prohlásil, že jeho odvolání je v rozporu se zákonem, proto podal stížnost. Podle něj mu Válková kladla za vinu i údajné nesrovnalosti z období, kdy ještě v čele Vězeňské služby nestál.
Na přelomu května a června 2014 se Válková dostala do sporů se svou 1. náměstkyní Hanou Marvanovou, která nakonec rezignovala. O dva týdny později se odehrál podobný problém s dalším náměstkem, tentokrát s Pavlem Šternem. Toho Válková z funkce odvolala. V prosinci 2014 se pak Válková rozloučila i se svým ekonomickým náměstkem Pavlem Kasíkem.
Její personální změny na ministerstvu spravedlnosti vyvolaly politickou bouři. „Pokud paní ministryně Válková projeví jakékoliv další zaváhání při vedení úřadu, bude ČSSD jako koaliční partner po hnutí ANO požadovat změnu v čele ministerstva spravedlnosti,“ uvedl například premiér Sobotka.
Ministryně svou rezignaci oznámila v únoru 2015. „V souvislosti s vývojem událostí kolem mé osoby začínám být relativně znechucená,“ přiznala. Reagovala tak na některé články, které se týkaly jejích neúspěchů ve vedení ministerstva. Nástupcem Válkové se stal Robert Pelikán.
Radek John
- Ministr vnitra
- Ve funkci od 13. července 2010 do 21. dubna 2011
Období vlády premiéra Petra Nečase (dříve ODS) mezi lety 2010 až 2013 provázelo nespočet roztržek a krizí uvnitř kabinetu. Po volbách v roce 2010 měla koalice složená z ODS, TOP 09 a Věcí veřejných (VV) ve Sněmovně pohodlnou většinu 118 poslanců. Jenže netrvalo dlouho a kvalita soužití uvnitř koalice se začala výrazně komplikovat.
Radek John Zdroj: Profimedia.cz
Věci veřejné v té době vedl známý český publicista, spisovatel a scenárista Radek John, který ve vládě zpočátku zastával roli místopředsedy kabinetu a ministra vnitra. Jeho prioritou byl boj proti korupci. V čele resortu však vydržel zhruba devět měsíců, během nichž byl častým terčem kritiky pro svou nekompetentnost i pro některá kontroverzní rozhodnutí.
Čtěte také
V listopadu 2010 John vyzval policejního prezidenta Oldřicha Martinů k odchodu z funkce, což v koalici vyvolalo velké pozdvižení. Nečas Johnovi vytkl, že ho o výzvě předem neinformoval. Navíc se mu nelíbil výběr nového policejního prezidenta Petra Lessyho. Bývalý ministr vnitra Ivan Langer (ODS) označil Johna za „hloupého ministra, který kašle na služební zákon“.
O Johnovi se v médiích prakticky po celou dobu, co funkci šéfa resortu vnitra vykonával, mluvilo jako o slabém ministrovi. Nečas i někteří členové opoziční ČSSD dokonce přišli s podezřením, že ministerstvo fakticky neřídil on, ale jeho stranický kolega a neformální předseda Věcí veřejných Vít Bárta, který v dubnu 2011 skončil na postu ministra dopravy kvůli vypuknutí kauzy financování poslanců VV a kontroverzí kolem jeho bezpečnostní agentury ABL.
Podporu český publicista neměl ani u policistů. Už během září 2010 vznikla petice za jeho odchod z resortu vnitra, kterou nakonec podepsalo asi 33 tisíc z celkového počtu 40 tisíc zaměstnanců policie (včetně civilních zaměstnanců),
John byl ministrem vnitra do 21. dubna 2011, kdy ho nahradil nestraník a bývalý ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jan Kubice. O měsíc později John skončil také jako místopředseda vlády.
V dubnu 2012 navíc došlo k rozštěpení poslaneckého klubu Věcí veřejných. Část tehdejších poslanců i ministrů ohlásila odchod z VV do nové politické platformy s názvem LIDEM. Zatímco členové tohoto uskupení zůstali ve vládní koalici, zbytek VV včetně Radka Johna putoval do opozice.
Karolína Peake
- Ministryně obrany
- Ve funkci od 12. prosince 2012 do 20. prosince 2012
Byla to právě Karolína Peake, která s dalšími sedmi bývalými poslanci Věcí veřejných stála u zrodu platformy LIDEM. Bývalá 1. místopředsedkyně Věcí veřejných z této strany vystoupila, jelikož nebyla spokojená s jejím směřováním. Koalice tvořená ODS, TOP 09 a LIDEM získala koncem dubna 2012 důvěru Sněmovny. Pro hlasovalo 105 ze 198 přítomných poslanců.
Karolína Peake Zdroj: Profimedia.cz
Jenže koncem Věcí veřejných ve vládě a vznikem LIDEM problémy v Nečasově kabinetu zdaleka neskončily. Peake se již v červenci 2011 stala místopředsedkyní vlády, v prosinci 2012 ji pak Václav Klaus s velkými výhrady jmenoval ministryní obrany. A jak se o několik dnů později ukázalo, obavy tehdejšího prezidenta zřejmě byly na místě.
Peake v čele resortu vydržela osm dnů. Už 20. prosince premiér Nečas navrhl Klausovi její odvolání a prezident ještě týž den bez váhání podepsal. Tehdejší předseda vlády svůj krok zdůvodnil výraznými personálními změnami, které Peake na ministerstvu provedla, ačkoli před uvedením do funkce tvrdila, že je neplánuje.
Nečas dále uvedl, že Peake dokázala během týdne rozvrátit stabilizovaný a dobře fungující resort, čímž ztratila jeho důvěru. „Má důvěra neklesla k nule, nýbrž do záporných hodnot,“ dodal. Peake pouhý den po svém příchodu na ministerstvo odvolala prvního náměstka Vlastimila Picka, šéfa sekce vyzbrojování Pavla Bulanta i ředitele kabinetu ministra Františka Šulce.
Po jejím odvolání se rozhořel spor mezi Nečasem a stranou LIDEM, což vládní koalice nakonec ustála. Definitivně padla až v létě 2013, kdy vypukla kauza Nagyová.
V on-line zpravodajství CNN Prima NEWS začal pracovat v roce 2020. Věnuje se převážně domácí politické scéně. Kromě zpravodajských textů a rozhovorů zpracovává také komentáře nebo glosy. Nenechává ho chladným ani zahraniční politika, akcentuje například dění kolem války na Ukrajině. V případě odlehčenějších témat se věnuje videohrám či houbaření. (Marek.Vesely@iprima.cz)
