Nemáme helmy, do ruky nám dali pušky z muzea, stěžují si proruští separatisté z Doněcka

Ozbrojenci samozvané Doněcké lidové republiky jdou do boje s nedostatečnou výstrojí a výzbrojí.

Zbraně pro Ukrajinu

Čečenci jim říkají „maso“. Tak totiž označují vojáky, kteří jdou do první linie bez základní ochranné výstroje, jako jsou helmy. Chybí jim také uniformy a po nepříteli střílejí z pušek, které by člověk hledal spíše ve vitríně vojenského muzea než na frontě, kde zuří válka. Proruští separatisté ze samozvané Doněcké lidové republiky popsali, s jakou výbavou jdou proti ukrajinské armádě.

„Je to muzejní exponát,“ citoval list The Jerusalem Post jednoho z vojáků, který na východě Ukrajiny bojuje na straně proruských separatistů. Z uniklé komunikace separatistů vyplynulo, že jsou vyzbrojeni puškami typu Mosin, které jsou staré přes 40 let. Prakticky by ale mohli hovořit o štěstí, že flinty nejsou mnohem starší, protože ve výzbroji ruských a později sovětských vojsk se vyskytují již od konce 19. století.

Voják také popsal, že on a jeho kolegové ve zbrani jsou terčem posměšků ze strany regulérní ruské armády i Čečenců, kteří se do bojů proti Ukrajině rovněž zapojili. „Nemáme uniformy ani helmy. Čečenci nám říkají ‚maso‘,“ dodal ozbrojenec.

Rozkradené ruské tanky

Úryvky z uniklé komunikace podle The Jerusalem Post jen podporují dřívější zprávy ukrajinských rozvědčíků popisující, že ruské síly trpí nedostatkem zbraní a bývají nuceny oprášit staré zbraně ze sovětské éry.

Zejména se zdá, že většina zastaralého vybavení je určena k podpoře ruských dělostřeleckých a raketových jednotek.

Podle ukrajinské vojenské rozvědky (GUR) jde o důsledek korupce v ruské armádě. „Z ruských bojových vozidel zmizela optická zařízení a elektronika, která obsahuje vzácné kovy. Mnoho uskladněných tanků 4. tankové divize bylo kompletně rozebráno,“ cituje The Jerusalem Post zpravodajskou službu.

Z uniklé komunikace mezi proruskými separatisty podle GUR také vyplynulo, že mezi ozbrojenci panuje velmi nízká morálka. Navíc si stěžují, že na východě Ukrajiny ani oficiálně nejsou přítomni. „Překročili jsme hranice jako dvousetkusová zásilka. Vlastně tu ani nejsme. Jsme něco jako dobrovolníci, akorát dobrovolníci z donucení,“ dodal jeden z proruských ozbrojenců.

Ikonický Maxim z první světové

Na druhé straně na staré zbraně nejsou odkázáni jen bojovníci ze samozvaných lidových republik na východě Ukrajiny. Analytici časopisu The Economist před časem vyzpovídali vojáky bojující v řadách ukrajinské armády, kteří v konfliktu používají modernizované kulomety Maxim M1910. Jde o ikonickou zbraň, která byla nedílnou součástí výzbroje armád v první světové válce, ale i v pozdějších válečných konfliktech.

Jeho parametry jsou ale dodnes celkem obdivuhodné. Z kulometu vypálený projektil doletí až do vzdálenosti tří kilometrů a na více než kilometr je schopen decimovat řady protivníka. Disponuje kadencí až 600 ran za minutu, a tak je podle ukrajinských vojáků vhodný pro zákopový způsob boje, což se jim prý zejména na východě Ukrajiny hodí. Ukrajinská armáda má takových kousků kolem 35 tisíc, byť nejde o oficiální výzbroj. Armáda je však podle časopisu The Economist svým vojákům na požádání vydává.

Tagy:
válka armáda zbraň pušky Ukrajina zbraně Rusko Doněcká lidová republika Doněck Ozbrojené síly Ruské federace Druhá světová válka The Jerusalem Post První světová válka výzbroj Mosint Nagant Maxim M1910 Hiram Stevens Maxim