Maxima bych za moderní zbraň nevyměnil. Proč Ukrajinci spoléhají na stoleté kulomety?
Výběr redakce
Váží skoro 70 kilo, první kusy spatřily světlo světa v roce 1910, přesto si je mnoho ukrajinských vojáků nemůže vynachválit. Řeč je o legendárním kulometu z první světové války Maxim M1910. Ukrajinská armáda jich má k dispozici až 35 tisíc. Jak je možné, že se muzejních kousků nechtějí ukrajinští muži a ženy ve zbrani jen tak vzdát?
Ruská propaganda tvrdí, že stoleté kulomety zůstávají ve výzbroji ukrajinské armády proto, že nemá dostatek moderních střelných zbraní. Jenže, jak zjistili analytici časopisu The Economist, není to pravda, což není v případě zpráv vypouštěných Kremlem nic překvapivého. V roce 2016 jim totiž jeden ukrajinský voják řekl, že by Maxima v žádném případě za nejnovější typ kteréhokoli kulometu nevyměnil.
Válka na Ukrajině
Může to znít zvláštně, vždyť kdo by se chtěl na frontě vláčet se strojem, jehož hmotnost dosahuje 68 kilogramů a navíc je poměrně prostorově náročný. Pokud si hned nevybavujete, o čem je řeč, vzpomeňte si na kterýkoli film, jehož děj se odehrával během první světové války a jehož příběh se v nějakém okamžiku odehrává v první linii.
Štít, kolečka a barel s vodou
Maxim je ikonický kulomet vybavený čelním štítem, jenž má poskytovat určitou ochranu střelci a jeho parťákovi, který se stará o pásy s náboji. A vzhledem k obří hmotnosti je také opatřen lafetou a párem koleček, která usnadňují přemisťování. Rozhodně to tedy není zbraň pro každého, k jeho obsluze nestačí pouze fyzická síla, ale také kapánek fištróna. Za to se stoletý krasavec dokáže odměnit parametry, ve kterých snese srovnání s mnohem mladšími „potomky“.
Maxim M1910 byl vyvinut už v roce 1883, kdy si jej nechal patentovat americko-britský vynálezce Hiram Maxim. Zásadním vylepšením oproti předchozím kulometům byl systém chlazení. Zatímco Maximovy předchůdci se rychle zahřívaly, což si vynucovalo střelbu jen v krátkých dávkách s poměrně dlouhými přestávkami, Maximům design způsoboval, že k zahřívání docházelo pomaleji. To navíc znamenalo, že osádka potřebovala jen jediný barel s vodou, který umožňoval střílet výrazně delší dávky.
Kulomet Maxim M1910
Ráže: 7,62 milimetrů
Zásobník: 250 nábojů v pásu
Délka hlavně: 720 milimetrů
Hmotnost včetně lafety: 68 kilogramů
Úsťová rychlost náboje: 860 m/s
Kadence: 520 až 600 ran za minutu
Dostřel: až 3 000 metrů
Účinný dostřel: přibližně 1 200 metrů
Kulomet se už tehdy vyznačoval poměrně velkou přesností a hlavně dlouhým účinným dostřelem, který se udává kolem 1 200 metrů. To je další jeho vlastnost, kvůli které je u ukrajinské armády oblíben i v současné válce proti Rusku. Je efektivní při zákopovém způsobu boje, když je třeba udržet pozice.
Ve výzbroji Trojspolku i Dohody
Časopis The Economist uvádí, že podle inventury, která byla v ukrajinské armádě provedena před deseti lety, má Ukrajina těchto kulometů v evidenci kolem 35 tisíc. Sice nejde o oficiální výzbroj, armáda je ale prý vojákům vydává, pokud si o ně řeknou a chtějí se jimi na frontě vyzbrojit. Všechny tyto kulomety byly vyrobeny mezi lety 1920 a 1950. Ukrajinská armáda je modernizovala, a tak jí slouží dodnes.
Ukrajina ale není jedinou zemí, která má s Maximem zkušenost. Prakticky stejným typem kulometu se vyzbrojovala také Velká Británie nebo Německo, pochopitelně také Rusko a později Sovětský svaz. Během první světové války na něho spoléhali rovněž českoslovenští legionáři, kteří bojovali v Rusku.
Čtěte také
Petr Musil byl ekonomický redaktor CNN Prima NEWS a vysokoškolský učitel, v současné době působí jako člen Národní rozpočtové rady.
