Dodávky těžkých zbraní Ukrajině jsou potenciální cestou ke třetí světové válce, uvedl v rozhovoru pro Německou tiskovou agenturu poradce bývalé kancléřky Angely Merkelové pro vojenskou politiku a brigádní generál ve výslužbě Erich Vad. Jakkoli je podle něj válka na Ukrajině nezákonná a strašná, je podle něj součástí řetězce srovnatelných válek z poslední doby v Afghánistánu, Iráku, Libyi či Sýrii.
Vad poznamenal, že složité zbraňové systémy, jako jsou bojový tank Leopard nebo bojové vozidlo pěchoty Marder, lze správně ovládat a používat pouze po letech výcviku. V současné době a v dohledné budoucnosti proto nemají pro Ukrajince žádný vojenský význam.
„Cesta do pekla je, jak víme, vždy dlážděna dobrými úmysly. O probíhající válce mezi Ruskem a Ukrajinou musíme přemýšlet od konce. Pokud nechceme třetí světovou válku, musíme se dříve či později vymanit z logiky vojenské eskalace a začít vyjednávat,“ citoval bývalého brigádního generála portál TAG24.de.
Mnichovský deník Merkur na svých internetových stránkách dokonce v titulku uvedl, že Vad obhajuje ruského prezidenta Vladimira Putina, který rozpoutal válku na Ukrajině. Exgenerál podle TAG24.de varoval před tím, aby se Putinovi upírala lidskost a označoval se za patologického despotu, s nímž se už nedá mluvit. „Irák, Sýrie, Libye, Afghánistán, nic z toho není tak nové,“ řekl Vad s tím, že mrtví civilisté a masakry, k nimž nyní dochází ve válce na Ukrajině, nejsou ničím výjimečným.
„Ve válce jsou zabíjeni nevinní lidé. Taková je válka. To je bohužel vlastní systému,“ připomněl Vad válku v Iráku v roce 2003 a uvedl, že i v této válce a během následné okupace země byly zabity statisíce civilistů.
Šance na vyjednávání nejsou špatné
Pokud se podle něj řekne, že Rusové stříleli na porodnici, naznačuje se, že to bylo úmyslné. „Ale určitě to nebyl Putinův záměr, proč by to dělal?“ zeptal se bývalý generál a pro Německou tiskovou agenturu doplnil: „Je za to pranýřován po celém světě. Ačkoli je to hrozné, stejně tak jsme to přijali u tisíců mrtvých civilistů v Iráku, Libyi a Afghánistánu.“ Vad tvrdí, že takzvané vedlejší škody na Ukrajině jsou zatím mnohem menší než v Iráku nebo Afghánistánu.
Bezpečnostní expert a vojenský analytik předpokládá, že Putin po rozsáhlém stažení svých vojsk z Kyjeva upustil od změny režimu, o kterou na Ukrajině původně usiloval. „Šance na vyjednávání proto nejsou špatné. Obě strany by z toho mohly vyjít se zachováním tváře. Ukrajinci prokázali, že účinně brání své hlavní město Kyjev a navíc vedou úspěšný obranný boj proti přesile protivníka,“ dodal Vad.
Rusové podle něj dosáhli určitých pozemních úspěchů na východě Ukrajiny a na pobřeží Černého moře. „To nejsou nejhorší podmínky pro příměří a mírová jednání a pro obě strany je to lepší, než se nechat dále zatáhnout do bažiny dlouhé války s nejistým výsledkem,“ uzavřel Vad, bývalý poradce exkancléřky Merkelové.
Politici v Německu se přou o tom, zda by země měla dodat okupované Ukrajině těžké zbraně, aby se mohla lépe bránit ruské agresi. Debatu rozvířila ministryně zahraničí Annalena Baerbocková (Zelení), která tento požadavek vznesla v neděli večer.
K tomu se kancléř Olaf Scholz (SPD) opět vyjádřil zdrženlivě s tím, že Německo již kyjevské vládě zbraně dodalo a bude v tom pokračovat. Podle Merkuru však nespecifikoval, o jaké zbraně šlo a půjde.
