Hraniční přechod Zdroj: Profimedia.cz
Německá ministryně vnitra Nancy Faeserová nařídila zavedení přechodných kontrol na všech pozemních hranicích. S odvoláním na vládní zdroje o tom v pondělí informovala agentura DPA. Podle ní je cílem opatření snížit počet případů nelegální migrace a zvýšit vnitřní bezpečnost Německa, především s ohledem na možné ohrožení islamistickým terorismem. Německo už od roku 2015 kontroluje hranice s Rakouskem a od loňského října také s Českem, Polskem a Švýcarskem. Do konce září byly naplánovány dočasné kontroly hranice s Francií kvůli olympiádě a paralympiádě.
Německo zavádí přechodné kontroly na všech pozemních hranicích. Podle agentury DPA, která se odvolává na vládní zdroje, o tom v pondělí rozhodla ministryně vnitra Nancy Faeserová. Podle agentury je cílem opatření snížit počet případů nelegální migrace a zvýšit vnitřní bezpečnost Německa, především s ohledem na možné ohrožení islamistickým terorismem a organizovanou kriminalitu.
ČTĚTE TAKÉ: Německu došla trpělivost. Vyráží do boje s kriminalitou i migrací, Inspiruje se na severu
Německo už od roku 2015 kontroluje hranice s Rakouskem a od loňského října také s Českem, Polskem a Švýcarskem. Do konce září byly naplánovány dočasné kontroly hranice s Francií kvůli olympiádě a paralympiádě.
Fiala: Posílení krajních hnutí v Německu není pro ČR dobré. Na vině je nezvládnutá migrace
Posilování radikálních a extremistických politických hnutí v Německu není dobré ani pro tuto zemi, ani pro ČR, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) na síti X. Jednou z příčin je podle něj nezvládnutá nelegální migrace. Reagoval tak na výsledky zemských voleb v Durynsku, které vyhrála krajně pravicová Alternativa pro Německo. V Sasku skončila těsně druhá za konzervativní Křesťanskodemokratickou unií (CDU). Německý kancléř Olaf Scholz označil výsledky za „znepokojivé“.
Podle DPA už Faeserová o svém záměru zavést dočasné kontroly na všech pozemních hranicích informovala Evropskou komisi. Ministryně by měla v 16:30 vystoupit na tiskové konferenci.
V Německu se v posledních týdnech vede debata o zpřísnění migrační politiky. Rozproudil ji především srpnový teroristický útok v Solingenu, při kterém neúspěšný žadatel o azyl ze Sýrie na městských slavnostech zabil tři lidi a osm dalších zranil. Impukls této debatě přidaly volby ve východoněmeckých spolkových zemích Sasku a Durynsku, v nichž získala protiimigrační AfD přes 30 procent hlasů. Durynské volby strana dokonce vyhrála a k vítězství míří i v zemských volbách v Braniborsku za dva týdny.
V úterý se má v Berlíně uskutečnit druhé kolo jednání zástupců vlády, opozice a spolkových zemí. Vláda kancléře Olafa Scholze po útoku v Solingenu představila „bezpečnostní balíček“, který má německou migrační politiku zpřísnit. Podle opoziční konzervativní unie CDU/CSU ovšem vláda nejde dostatečně daleko, předseda CDU Friedrich Merz požaduje například odmítání migrantů přímo na hranicích. Předseda sesterské CSU a bavorský premiér Markus Söder zase vyzval, aby Německo snížilo počet přijímaných žádostí o azyl pod 100 000 ročně. Není jasné, zda nakonec CDU/CSU na pokračování jednání s vládou kývne.
Podle německých statistik podali cizinci v Německu do konce července zhruba 153 000 žádostí o azyl, do konce roku by to mohlo být až 263 000. V roce 2023 to bylo 352 000 žádostí.
VÍCE K TÉMATU: Němci žijí ve stínu násilí a řítí se do katastrofy, míní Robejšek. Poukázal na Merkelovou
