Německý viceadmirál odstoupil poté, co chválil Putina. Pomoci Ukrajině ale země neplánuje
Kay-Achim Schönbach odstoupil kvůli svým kontroverzním výrokům na adresu Ukrajiny a Ruska. Zdroj: AP
Šéf německého námořnictva Kay-Achim Schönbach odstoupil kvůli svým kontroverzním výrokům na adresu Ukrajiny a Ruska, uvedla agentura Reuters. Mluvčí německého ministerstva obrany řekla, že viceadmirálova prohlášení, ať už jde o jejich obsah či formu, neodrážejí oficiální postoj Německa. Vztahy našeho západního souseda s Ukrajinou jsou však nadále napjaté. Německo se totiž staví velmi odmítavě k vojenské pomoci Ukrajině v souvislosti s hrozící ruskou invazí.
Kay-Achim Schönbach v době vzrůstajícího napětí na ukrajinsko-ruské hranici mimo jiné prohlásil, že Ukrajina už nikdy nezíská zpět poloostrov Krym, který v roce 2014 anektovalo Rusko. Viceadmirál také řekl, že si ruský prezident Vladimir Putin zaslouží úctu. Schönbach se za své výroky omluvil, později potvrdil, že na svou funkci rezignuje.
Čtěte také
Německé ministerstvo obrany, které Schönbachovu rezignaci přijalo, sice sdělilo, že zmíněná prohlášení nekorespondují s oficiální zahraniční politikou země. Ohledně vojenské pomoci ale stále přetrvává rezervovaný postoj Německa vůči Ukrajině, což je přímo v protikladu s kroky některých jiných států NATO, včetně České republiky, které se snaží Kyjev podpořit dodávkami zbraní nebo munice.
Že tlak v regionu sílí, dokazuje i sobotní žádost americké ambasády v Kyjevě. Ta chce po americkém ministerstvu zahraničí, aby povolilo odjezd postradatelných diplomatických pracovníků a jejich rodin z Ukrajiny zpět do USA, uvedla CNN.
Americké ministerstvo zahraničí dalo tento týden svolení Litvě, Lotyšsku a Estonsku k dodávkám raket a dalších zbraní americké výroby Ukrajině. Ale německý kancléř Olaf Scholz na tuto zprávu reagoval s tím, že Německo v posledních letech nepodporovalo vývoz smrtonosných zbraní a že je nechce dodávat ani na Ukrajinu.
Ukrajina: Přestaňte podkopávat naši jednotu
O odmítavém postoji Německa k dodávkám zbraní na Ukrajinu svědčily i pondělní lety britské armády s nákladem lehkých protitankových zbraní do Kyjeva. Britské letectvo místo přímé trasy přes německý vzdušný prostor zvolilo okliku přes Dánsko.
K těmto incidentům se vyjádřil už i ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba: „Němečtí partneři musejí přestat s podobnými vyjádřeními a činy, které podkopávají jednotu a povzbuzují Vladimira Putina k novému útoku na Ukrajinu. Jednota Západu v postoji vůči Rusku je nyní důležitější než kdy dřív.“
Čtěte také
Ukrajinskou stranu i některé členské země NATO rovněž nepotěšilo prohlášení německé ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové. Ta v rozhovoru pro deník Süddeutsche Zeitung vyjádřila pochybnosti nad nutností odpojit Rusko od bankovního systému SWIFT, pokud napadne Ukrajinu.
Západ se obává, že se Rusko, které shromáždilo poblíž ukrajinských hranic desítky tisíc vojáků i vojenskou techniku, připravuje na invazi. Moskva to sice popírá, v pátek ale šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov uvedl, že pokud nebudou rychle vyslyšeny požadavky Ruska ohledně „zajištění jeho bezpečnosti“, dojde k „nejvážnějším důsledkům“.
Rusko žádá mimo jiné od Západu záruku, že Ukrajina nevstoupí do Severoatlantické aliance, a také stáhnutí vojsk NATO z Rumunska a Bulharska. Právě tyto dva státy by mohly být strategickými body v případě, že by Rusko skutečně Ukrajinu napadlo.
Moskva také před časem vznesla požadavek, aby se NATO dokonce vrátilo do svých hranic z roku 1997, což by znamenalo opustit i Českou republiku. Severoatlantická aliance všechny podmínky a žádosti jednoznačně odmítla.
Čtěte také
V on-line zpravodajství CNN Prima NEWS začal pracovat v roce 2020. Věnuje se převážně domácí politické scéně. Kromě zpravodajských textů a rozhovorů zpracovává také komentáře nebo glosy. Nenechává ho chladným ani zahraniční politika, akcentuje například dění kolem války na Ukrajině. V případě odlehčenějších témat se věnuje videohrám či houbaření. (Marek.Vesely@iprima.cz)
